Loro: sestre jsem nainstaloval ubuntu bez jakyhokoliv ptani. Stacilo, ze si mi chvili stezovala na Windowsy. Nainstaloval jsem ji Operu (web i mail, oboji pouzivala jiz na win), nainstaloval jsem ji tiskarnu se scannerem, Licq (puvodne jsem ji tam dal Kubuntu,pote Ubuntu-kvuli narokum, na Licq si zvykla,tak ji zustal), dal jsem ji tam OpenOffice.org a zakazal zobrazovani dotazu na import fotek pri pripojeni fotaku (mass storage). Obcas ji nainstaluju automaticke aktualizace, i kdyz to by zvladla s klidem na dusi sama. Ona je prosty uzivatel, ktery nema potrebu (ani neumi) se jakkoli v systemu hrabat, proste pouziva to co ma. Zvykla si na to hned, hrozne se ji libilo, jak se da nastavit vzhled atd. Kdyz neco potrebuje zmenit (treba chce program, co umi tohle nebo tamto), tak projdeme balicky v synapticu, ukazu ji moznosti, a kdyz se ji neco libi, naucim ji s tim pracovat. Diky bohu,ze nepouziva ICQ5.1 k hrani her na Xtraz(nebo jak se to...)-to je treba duvod,proc jeste nema Ubuntu moje pritelkyne.
Kdyz nekdy segra na Linux nadava a rozciluje se, ze chce zpatky Windowsy, tak jen proto, ze neumi na urcite urovni pracovat s pocitacem, ale o tom OS nerozhoduje, ze?
Jenom tim chci rict, ze to jde velmi snadno. Kdyz neni problem s driverama k hardwaru. Treba tu tiskarnu/scanner jsem ji vybral sam podle jejich cenovych pozadavku a dostupnosti ovladacu pro linux. Davat dualboot je imho k nicemu,pokud o linux nema clovek zajem sam od sebe-treba se chce ucit nove veci a poznat system. Proste bud to,nebo to. Horsi je to s hrama, ale to ja jsem neresil (on Planetpenguin racer je taky docela roztomilej).