ad 2) formátem disku myslím třeba HFS+ používaný v OS X :-) Prostě jestli (a proč) je lepší ext3, ext4, btrfs nebo něco úplně jiného. Velikost v palcích je individuální a třeba SSD se vlastně ani jiné než 2.5" SATA koupit nedá.
ad 3) dost primitivní... Co se týče úmrtí disku, proto se ptám na zálohu na externí disk.
ad 5) s tím souvisí má první otázka. Přijde mi hloupé nemít /home jako samostatnou partition. A vlastně s tím souvisí i třetí otázka, protože v případě Time Machine prostě jen připojím disk k jakémukoliv Macu a během pár minut mám data zpátky a můžu si vybrat v historii klidně rok dozadu (proto také přírůstková, kdy změněná data mají velikost jen té změny a dá se kdykoliv dostat i ke starším verzím a nezabírá to tolik místa. Třeba moje Time Machine záloha MBP má fyzicky 270 GB, ale reálně přes několik TB, protože je více než rok stará a jsou tam započítané i změny v dokumentech. Nevím jak je to udělané, ale je to geniální). Mimochodem, co to znamená "pokud nebudete systém moc ohýbat"? Já si vždycky každý systém přizpůsobím sobě, svým zvykům (takže třeba složka "Dokumenty" je přesměrovaná do jiné složky, která se synchronizuje s Google Drive a je pro systém výchozí namísto té původní). Ovšem mamka si nic moc přizpůsobovat nebude, té stačí výchozí nastavení a je jí jedno jak a co funguje pokud to funguje a dělá to to, co ona chce.
ad 6) proč by nebylo? Na ostatních systémech to je naprosto běžné. Proč v roce 2016 patlat něco v html, když jsou programy, které používají databáze a další moderní metody? Jinak nejde mi o univerzální řešení, knihovnu z Photos.app také neotevřu v Lightroom a ani se o to nechci snažit, jde mi čistě jen o to, aby si mamka naimportovala fotky, roztřídila si je, pojmenovala alba a měla to uložené v jednom souboru. Aby tam prostě nestrašily stovky složek a souborů jako v minulém století, ale bylo to nějak takhle (viz příloha, Finder (první screenshot) ukazuje jeden soubor o velikosti 2.4 GB a v něm je cca 700 fotek roztříděných tak, jak chci (druhý screenshot) a když tenhle jeden soubor otevřu na jiném Macu ve Fotkách, zobrazí se mi to úplně stejně jako na mém. Navíc jsou tam uložená data o místě a čase focení (samozřejmě včetně GPS souřadnic, pokud jsou k dispozici) a lehce se k nim dá dostat a provedené úpravy jsou kdykoliv vratné. Za rok se mi přestane líbit úprava, kterou jsem udělala, tak se snadno jedním kliknutím vrátím k originálu a nemusím mít uložené dva soubory, které zbytečně zabírají dvojnásobnou velikost).