Pro petergula:
To co popisuješ, je typický případ "limit LBA28 bit". Je to ale softwarové omezení a dá se obejít, protože Ubuntu samozřejmě LBA48bit umí. Stačí při partitioningu disku definovat samostatný oddíl /boot tak, aby ležel pod hranicí, kterou vidí BIOS, tj. 128GiB (137GB). Psal jsem na to podrobný diskusní příspěvek na czechcomputeru, ale nevím, jestli už archiv nevymazali. Řešení existuje i pro Win platformu (to pokud máte multiboot), bez problémů rozchodím třeba 500GB disk na W2000 i 98SE (s modifikovaným .pdr ovladačem) - ale to sem nepatří.
Příklad použití 250GB disku v Ubuntu (dělení od počátku disku):
[1] /boot (128MiB)
[2] swap (2048MiB)
[3] /home (zbytek do deklarované poloviny disku)
[4] / (kořen EXT3, EXT4, druhá polovina disku)
Hodnoty jsou přibližné, myslím, že ten /boot může být i menší. Samostatné /home by šlo vynechat, ovšem jak se zachová "/", je-li natažen spojitě přes kritickou mez 137GB, to nedovedu posoudit, nemám natestováno.
Apropos - tato omezení jsou dána vývojem PC, jednotlivými generačními skoky a jsou to dost debilní marketingové triky. Neumí deska to a ono? Kup si nové PC, nový komerční O.S.!!!
Dokážu demonstrovat funkčnost 500GB ATA disku i ve starém osmibitovém stroji Sharp MZ-800 (HW adaptér jsem vyvinul už v '2003), I/O příkazy ATA fungují všude!!! Čili na onu výše popisovanou demonstraci komunikace disku vám v případě PC postačí CPU 80286 a adapter ISA!
Poslední odstavec je trochu mimo mísu, ale nemohl jsem jinak.
Petr de Zviqov