Zkoušet různá okenní prostředí určitě smysl má, alespoň si uděláš lepší přehled o tom, co existuje a co to umí. Ale doinstalovávat nová prostředí na existující systém opravdu nedoporučuji. Kdysi jsem nějakou dobu provozoval/a Xfce na Lubuntu a nakonec jsem ho musel/a přeinstalovat kvůli jakési záhadné chybě, která shazovala celý X-server. (Ale netvrdím, že to bylo tím − těch experimentů jsem tam tehdy dělal/a víc.)
Pokud máš hodně systémových zdrojů (paměti i místa na disku), je asi nejlepším řešením VirtualBox; dá to málo práce, funguje spolehlivě a virtuální počítač jde vždy snadno smazat či přeinstalovat. Pokud máš málo paměti, ale dost místa na disku, je dobrým řešením mít na disku oddělených cca 20-30 GB volného místa a čas od času si tam nainstalovat na dualboot jinou distribuci na vyzkoušení. (Ale pak dá víc práce uhlídat si GRUB a druhá distribuce se hůř maže.) Pokud nemáš ani dost paměti ani místo na disku, pak zbývá jedině live-DVD (resp. live-USB), ale to funguje pomalu, bývá tam problém s lokalizací, obtížně se tam instalují některé programy a aktualizace, zkrátka je to jen tak třetinový zážitek oproti systému, který je plně na disku.
A ještě abych odpověděl/a na otázku − zkušenost s Budgie mám takovou, že jsem si ho zapnul/a, chvilku tápal/a, kde je která funkce; nebyly na místech, kde jsem je očekával/a, tak jsem to vzdal/a. (MATE i Xfce jsou mi podstatně bližší.) Ale na YouTube jsem slyšel/a, jak Budgie někdo vychvaloval jako svoje nejoblíbenější prostředí, takže to určitě chce vyzkoušet.
Ještě můžeš zkusit tohle:
https://distrotest.net/Ubuntu%20Budgie