Já se s Linuxem seznámil v podobě distra PartedMagic, to když mi otec dělil disk s WXP. Výsledkem jeho "práce" s 80 GB diskem byl totiž sda3 o velikosti 27 MB, který jsme pomocí jeho "nástroje" nedokázali zrušit. Chvilka s Googlem mi hodila právě PM, kde jsem udělal to co otec ne, pěkně přehledně a s minimem námahy.
Pak jsem XP používal asi rok (věnoval jsem jim více péče než mému křečkovi), než veškerá obrana počítače začala způsobovat swapování (čímž byl systém prakticky nepoužitelný). Po jednom úspěchu s Linuxem byl čas na další pokus. Prošel jsem si sérii článků na LinuxExpressu (něco na téma jak začít s Linuxem) a výsledkem bylo Ubuntu (tehdy s KDE, ještě jsem měl windowsácké návyky). Na svém stroji jsem měl jediný problém, nešel zvuk. Otce chvilku předtím seřvali na nějakém fóru za duplicitní téma a tak jsem tohle fórum procházel zleva doprava a hledal. A našel. Poté už byly jen chvíle, kdy otci na PC něco nefungovalo jak mělo a já se jen vesele smál.
Linux za mě totiž udělá většinu "špinavé práce": aktualizace, kontroly disku, omezil jsem spotřebu RAM za antivirus, antispyware, antimalware... Sice jsem potom musel skousnout četná nehezká slova (asi úplně všecha), učitel IKT se na mě kouká zkrz prsty, když se snažím o Linuxu zmínit...Nejvíc se mi na Linuxové filosofii líbí, že všechny části systému jsou nahraditelné (příklad: nelíbí se ti Unity? Hoď si tam Gnome, KDE, Xfce, Fluxbox,...)
K začátku tematu: Linux není lepší nebo horší. Je jiný