Co v Ubuntu chybí vysokoškolákům?

[Filip Dominec]

Nějaký software pro tvorbu citací? Nemyslím teď online generátor, kde se musí vše vypisovat ručně.
Ale něco co by fungovalo s  RIS format, RefWorks Direct Export, ASCII format, BibTeX format. A dokázalo to vytvořit seznam literatury.

Tomuhle nerozumím. Bibtex mi slouží dobře...

[zeminem]

Myslím, že na Ubuntu a Linuxu obecně dost chybí AutoCAD. Sice existují různé náhrady, ale to u takovéhoto programu je velice špatné řešení. Navíc pokud škola vyžaduje práci na AutoCadu, ne na nějaké náhražce. Emulovat už tak náročný program je šílenost. Spustit ho.. dobrý, ale jak už někdo řekl tak je sakra rozdíl ho spustit a normálně v něm pracovat..

[pepéé]

těch programů bude chybět celkově asi hodně. vysoké školy mají různé chutě a většinou chtěji studenty seznamovat s konkrétním programem a ne žádnou náhražkou. Pak  je to složitější neb se student musí učit ve dvou programech to samé.
Ale vyhráno mají ti, jejichž škola vyučuje přímo v Linuxu :-)

[zeminem]

Ale tich zase tak moc není..

[Ralen]

Nějaký software pro tvorbu citací? Nemyslím teď online generátor, kde se musí vše vypisovat ručně.
Ale něco co by fungovalo s  RIS format, RefWorks Direct Export, ASCII format, BibTeX format. A dokázalo to vytvořit seznam literatury.

Zotero, Mendeley, JabRef... ale nevim jestli umí všechny formáty co zmiňuješ.
Používám Zotero (funguje jako rozšíření Firefoxu) - RIS a BibTeX určitě umí, plus integrace s OOo, možnost importovat citace přímo z webovejch stránek časopisů a další vychytávky...

[karlitos]

Nějaký software pro tvorbu citací? Nemyslím teď online generátor, kde se musí vše vypisovat ručně.
Ale něco co by fungovalo s  RIS format, RefWorks Direct Export, ASCII format, BibTeX format. A dokázalo to vytvořit seznam literatury.

Me se osvedcil Bibus, diplomka psana v LyXu, literatura importovana/exportovana jako Bibtex a jeste umi hledat na Pubmed a importovat z cele rady formatu

[matee]

Nějaký software pro tvorbu citací? Nemyslím teď online generátor, kde se musí vše vypisovat ručně.
Ale něco co by fungovalo s  RIS format, RefWorks Direct Export, ASCII format, BibTeX format. A dokázalo to vytvořit seznam literatury.

Tomuhle nerozumím. Bibtex mi slouží dobře...

Omlouvám se za zbytečnej příspěvěk... Měl sem se líp podívat. Bibus to zvládá vše.

[karlitos]

Bibus umi i primo vkladat do LyXu citace prez pipe ktera se musi nastavit, ale nejakej jsem to moc nepochopil protoze mi to tu citaci - celej text naprasilo hned za kurzor. Takze klasika je export do Bibtexu a pekne seznam citaci s odkazama.

[Speirs]

Mě osobně nechybí po přechodu na Linux vůbec nic, naopak jsem získal přímý přístup ze správce souborů na školní servery, školní kalendáře se dají synchronizovat s Evolution a veškeré písemnosti tvořím v TeX, když se člověk ponoří do syntaxe, tak zjistí že WYSIWYG editory nejsou tak efektivní, jak na práci, tak na výsledek. Naštěstí nemusíme tvořit žádné prezentace v MS PP. Kdybych nějaké prezentace musel dělat, určitě by byly v pdf (či ps). Pracoval jsem ale se specializovaným software pro Win, pro nějž jsem psal nadstavbu ve VB.NET, na to jsem samozřejmě použil dualboot, protože vytvářet nějaké emulace jenom přidělává práci. Kdybych neměl dualboot, prostě bych práci dělal na školním počítači, takže skutečně zatím žádná překážka.

[Drtikol]

Zatím jsem nenarazil na nic co by mi v Ubuntu chybělo. Když píšu v OOo writeru tak používám export do pdf, jinak se pomalu ale jistě učím v Latexu. Gnuplot, Mathematica, QtiPlot všechno funguje...Zatím jsem teda jenom v 2. na FJFI takže ono se možná ještě něco najde

[Martin Šácha]

Mě osobně nechybí po přechodu na Linux vůbec nic, naopak jsem získal přímý přístup ze správce souborů na školní servery, školní kalendáře se dají synchronizovat s Evolution a veškeré písemnosti tvořím v TeX, když se člověk ponoří do syntaxe, tak zjistí že WYSIWYG editory nejsou tak efektivní, jak na práci, tak na výsledek. Naštěstí nemusíme tvořit žádné prezentace v MS PP. Kdybych nějaké prezentace musel dělat, určitě by byly v pdf (či ps). Pracoval jsem ale se specializovaným software pro Win, pro nějž jsem psal nadstavbu ve VB.NET, na to jsem samozřejmě použil dualboot, protože vytvářet nějaké emulace jenom přidělává práci. Kdybych neměl dualboot, prostě bych práci dělal na školním počítači, takže skutečně zatím žádná překážka.

přesně tak. Taky si nevzpomínám kdy jsem naposledy použil na písemnosti něco jiného než gedit, nano nebo LaTeX... A souhlasím s tebou, TeX je (pro mě) mnohem efektivnější než OOo nebo MSO

[Speirs]

Teď mě napádá, že TeXové distribuce jsou jistě i pro MS Win, takže není moc relevantní to tu zmiňovat. Nicméně po přechodu na Linux jsem se postupně zbavil zvyku se všude proklikávat ( i když mě to ještě úplně nepustilo) a přivykl jsem si používat příkazovou řádku na co nejvíce úkonů. Textové příkazy mnohdy šetří čas a přišel jsem na to že i psaní v TeXu je fajn. Nejvíce se mi líbí vkládání obrázků do textu, pokud ho potřebuji později změnit tak jenom přeložím zdroják a je tam, kdežto v běžných editorech je to na mrtvici, dále není třeba hloupých tabulek, když zpracovávám nějaké výpočty, hlavně pomocí Octave, rovnou si nechám na terminál vypsat tabulku s výsledky ve formátu \hline ... \\ a jednoduše překopíruji do zdrojáku. Podle mě se o to spousta lidí ochuzuje používáním grafických rozhraní.

[Kedrigern]

Jelikož je Ubuntu a jeho repozitáře z většiny OSS, tak ti vše poběží i na Windows.

Jde o pohodlí. Drobnější projekty uvolňují jen zdrojáky a nekompilují pro vše, co nabootuje na čemkoliv, čili ani pro Windows. Třeba Tex na Windows mi přijde dost otravný, stejně tak grafické frontendy aplikací jako SCP, SSH...) - jednoduší mi přijde když se to netváří jako něco extra. Navíc samozřejmě cena a náročnost je jinde. Nemohl bych používat na běžnou práci notebook s Intel Atomem, kdybych neměl Ubuntu (které jsem si přizpůsobil).

[Filip Dominec]

Děkuji všem, co sem zatím něco připsali. Toto téma mě opravdu zajímá a moc rád bych to důkladně zmapoval.

Zeptejte se prosím svých kamarádů, sourozenců a spolubydlů, jak to vnímají a rozšiřte to tu.

[Filip Dominec]

Stručny výtah argumentů z debaty pod článkem Opensource ve školách: http://www.root.cz/clanky/proc-rici-ano-open-source-ve-skolach/nazory/.

Dlouhá diskuse, která vznikla pod článkem, je kupodivu docela poučná a padla tam v ní řada příčin, které asi brání rozšíření Linuxu/OOo v českém školství (ZŠ, SŠ i VŠ).

Nevím, co z toho má jakou váhu. Nehodnotím. Co mi přišlo jako relevantní a pravdivé, jsem stručně přepsal. Dávám to sem spíš pro inspiraci.

Co brzdí rozšíření OSS do škol:
1) Schopní linuxáři dělají jinde než ve školství kvůli platu.
2) Firmy dodávající SW pro školy možná preferují Windows kvůli větším ziskům. To může být část ceny nebo plat za podporu, je otázkou, zda Win+MSO potřebují v dnešní situaci více podpory než Lin+OOo.
3) Změna fungujícího systému je vždy riziko a nejistá investice. Je ale potřeba pochopení a ochota všech zúčastněných.
   3a) Někdy je nutno předělat výukové materiály, např. když jsou vázané na typ software. Obecný problém je, že se učí "kam kliknout" místo principů. Na ZŠ by byl přechod snazší než jinde.
   3b) Bylo by nutno přeškolit učitele a překonat určitý odpor (uvažování neznalého uživatele: "Nový program + Libovolná chyba kdekoli = Chyba nového programu")
   3c) Uvádí se, že jen migrace MSO-OOo trvala 1-2 roky (sw pro ČSSZ, SW Bakaláři atp.)
4) Účelové dotace na IT, nehlídající efektivitu využití.
   4a) Dotace je třeba za každou cenu vyčerpat do dna. Hlavně nic nevracet, jinak se napřesrok možná paradoxně sníží.
5) Komerční dodavatelé SW přirozeně můžou zaplatit jak lepší reklamu, tak obchodní zástupce, co prodej sw vyjednají osobně.
   5a) Ale: Přímý požadavek úřadu na nákup výhradně SW od Microsoftu prý nebývá.
   5b) Školy často dostávají značné slevy na Win/MSO atd.
   5c) (O přímé korupci bych zde až na výjimky neuvažoval.)
6) Byrokracie: Nákup HW/SW ze státních peněz je složitý; dlouho a podrobně se plánuje, příp. vypisuje výběrové řízení.
   6a) Nad 40000 Kč je výdaj "investice", z investičních peněz se nesmí přelévat do neinvestičních atd. Proto je někdy výhodnější nakupovat zbytečné drahé vybavení, aby bylo ze správného druhu účelově vázaných prostředků.
   6b) Upravující rozpočtová opatření jsou zdlouhavá, obvykle je na vině problémů místní zřizovatel, tj. kraj.
   6c) O nákupu vybavení někdy nerozhoduje ředitel, ale na dálku zřizovatel.
7) Někdy přirozeně existuje věcný důvod pro Windows (Win-only SW, HW; specifická výuka).
   7a) Souvisí s tím potřeba kompatibility dokumentů třeba s tím, co mají žáci doma.
   7b) Komunikace se státní správou vázaná na MSIE a MSO (?)
Správa v homogenním prostředí je levnější a snazší.
9 ) Krátká podpora: např. Ubuntu má na desktopu jen 3 roky a nedostatečnou zpětnou kompatibilitu s knihovnami.

Další zmiňovaný chybějící software:
Průmysl a automatizace: Autocad, MTS, Heidenhain, Sinumerik, SolidWorks
Správa školy: Bakaláři,

Téma je to důležité. Pište, co si o tom myslíte.

[Kedrigern]

1) A kvůli atmosféře. Normální člověk nechce pracovat s bandou hysterických a duševně nevyrovnaných učitelek (průměr). Sborovna je prostě kurník. Možná to na spoustě jiných míst není lepší, ale na škole se tomu dnes člověk nevyhne.
Obecně vzato jinak je to zas pohoda. Pokud bych si měl vybírat zda budu dohlížet nad DB nějaké banky a mít nad tím třeba i hmotnou odpovědnost a nebo dělat ve škole... nižší plat, ale menší stres a spousta času pro OSS.

3) To je samozřejmě pravda. Proto se většinou přejde na OSS na windows a pak to jde lehce. Když ti lidi používají Thunderbird, Mozillu a OpenOffice, tak to je bezproblémů - viz francouzské četnictvo.

5) Viděl jsem přímo případy, kdy byla třeba i cena HW sražena pod tržní cenu a k tomu Windows zdarma. Prostě indoktrinovat děti je dlouhodobě mnohem výnosnější, než vydělat na 20 instalacích pár kaček.
Také zde byly přímo dotace na MS. A ty by jinak propadly, protože to škola nemůže jen tak vzít a koupit z toho novou učebnici, ale může z této rozpočtové kapitoly koupit jen a právě to, co je napsané v papíru - MS OS.

6) Ano i ne. Tohle je výmluva. Není to tak, ale ředitelé nejsou ani trochu managery, takže je pro ně složité i orazítkovat smlouvu o dílo. Jinak to jde všechno udělat rychle a efektivně.

7) Žáci mají to, co jim řekneš. Bavíš se o pár formátech z čehož je nejvýraznější OO.org. Navíc se nejedná o dokumenty s formátováním, ale většinou vzásadě plaintext, čili opravdu kompatibilita např. odt-doc-docx není problém.
Jen snad s tabulkami. Ale nemyslím si, že by je potřebovali.

9) Ale je lehčí ho aktualizovat.

Školy nepotřebují učit v takto specializovaném softwaru (až na úplné výjimky). Viděl jsem gymply, které mají na ořez fotek Photoshop... to je pak těžké.

SHRNUTO: Nejvíc je to o lidech, kteří nejsou otevření inovacím a je s nimi těžké vycházet. I když se tam objeví mladý schopný ITák, tak ho po chvíli přestane bavit diskutovat o samozřejmostech.
Do toho je zde správně mířený komerční tlak od subjektů pro které peníze nehrajou roli. To platí i o softwaru 3. stran. Adobe se stará o své rozšíření o dost agresivněji než Gimp. Stejně tak třeba MS nástroj na tvoření webu...

Mám s tím docela rozsáhlé zkušenosti.

[Šuohob]

Mozna by stalo za uvahu vyvinout treba v PHP opensource konkurenci programu Bakalari. Kdysi jsme se o to i v ramci vyuky na stredni pokouseli, lec neuspesne, vyvoj byl utnut odchodem vyucujiciho.

Nektere skoly pouzivaji OSS a jedina proprietarni app, kterou nemuzou nahradit je prave toto

[Filip Dominec]

Mozna by stalo za uvahu vyvinout treba v PHP opensource konkurenci programu Bakalari. Kdysi jsme se o to i v ramci vyuky na stredni pokouseli, lec neuspesne, vyvoj byl utnut odchodem vyucujiciho.

Nektere skoly pouzivaji OSS a jedina proprietarni app, kterou nemuzou nahradit je prave toto

Hoď to na github třeba jako program Magistři, ale nebude to žádná sranda. (Koukám totiž, že remake programu Bakaláři není jen práce pro programátory, ale i pro ekonomy a úředníky.) Je otázka, zda by nebylo lepší zkusit nejdřív navázat komunikaci s tvůrci programu a rozjet to pořádně pod Wine.

[Milou3]

Když si tak pročítám vaše názory na postradatelnost některého sw, napadá mě, že nejsnazší nasazení linuxových distribucí (záměrně nepíši Ubuntu), by bylo na základních školách. Na ZŠ se zpravidla žádný profesně specializovaný SW zřejmě nepoužívá. Textové, tabulkové editory, editory rastrové a vektorové grafiky a hezká hromada věcí pro standardní domácí použití jsou na linuxových distrech dostupné. Na druhou stranu však absence nekterého profesně specializovaného SW nepřímo ovlivňuje i možnost nasazení lin. distr. na ZŠ. Myslím si že spousta personálu na ZŠ uvažuje tím způsobem, že přece nemá význam učit děti pracovat s operačním systémem linux a jeho programy, když na středních školách se používá Windows a na něm fungující profesně specializované programy. Když vám na VŠ zadá vyučijící zpracování graf. projektu a jako podmínku splnění nutnost odevzdat jej ve formátu cdr, tak na výběr prostě nemáte, i když stejnou věc jste schopni zpracovat třeba v inkscape. Pokud nepřijde nějaký podnět ze strany samotného Ministerstva školství, tak podle mého názoru nemá rošíření lin. na školách téměř žádnou šanci - vše je totiž o lidech a jejich otevřenosti pro jiná řešení.

[Šuohob]

Hoď to na github třeba jako program Magistři, ale nebude to žádná sranda. (Koukám totiž, že remake programu Bakaláři není jen práce pro programátory, ale i pro ekonomy a úředníky.) Je otázka, zda by nebylo lepší zkusit nejdřív navázat komunikaci s tvůrci programu a rozjet to pořádně pod Wine.

Chce to registraci a neumi to openid
Pokud jsi tam regnuty, mohl bys to tam zadat ty? uz tak mam bordel v heslech.

A ted k tematu: Chodim na CVUT FIT, delam celou dobu only na linuxu, jediny vyzadovany proprietarni software je Mathematica, ktera pod linuxem pekne funguje. Nic mi nechybi

[Speirs]

Pročítal jsem si jen ze zájmu pokyny k nákupu počítačů pro zaměstnance univerzity, kde je striktně vyžadováno k HW objednat také MS Win, jelikož je nutné, aby na počítačích běželo cosi (už si nepamatuji co přesně) co je win-only. Nehodnotím jestli je to dobře nebo špatně. Jsem toho názoru, že spousta lidí nemá o Linuxu (o čemkoliv jiném než MS Win) ani páru, a pokud mají potuchu, tak rozohodně nepůjdou do něčeho neznámého, o čem slyšeli, že to je "jiné". Osobně jsem vyrůstal u Win 98 a přechod na Ubuntu byla docela křeč, kterou by spousta lidí dříve nebo později vzdala (mě nevadilo googlit proč mi nefunguje to které tlačítko a problém vyřešit, ba naopak). Za problémy v tomhle ohledu považuji nízké povědomí, lenost lidí a to že Win jsou brány automaticky jako standard, nikoho nenapadne, že by mohlo být něco lepší. Toť má "psychologická analýza" věci, samozřejmě jako ve všem hrají roli peníze. Starší úředníci, jak ve škole tak na úřadech budou preferovat "standard", kdo by si s tím chtěl dávat práci. A normální lidi si raději ukradnou nové Win, protože to nestojí žádnou práci.

[LuciusMare]

...Koukám totiž, že remake programu Bakaláři není jen práce pro programátory, ale i pro ekonomy a úředníky...

Čistě ze zvědavosti, proč?

[Šuohob]

...Koukám totiž, že remake programu Bakaláři není jen práce pro programátory, ale i pro ekonomy a úředníky...

Čistě ze zvědavosti, proč?

Alespon ty funkce, ktere pouzivala na bakalarich nase skola (tj vazeny prumer, dochazka, znamky) mi teda moc slozite neprisli. Bakalare ale neznam do detailu.

[Martin Šácha]

@Kedrigern:
Já jsem vloni na jaře nasadil Xubuntu 10.04 v jedný učebně (střední škola, Informatika v ekonomice), a všechno je v pohodě - připojení do dvou win2003 serverů ke sdíleným diskům je díky sambě pohoda (stačilo doprogramovat GUI pro zadání přihlašovacích údajů), zamrazit běžného uživatele aby nemohl nic se systémem provádět a na nic jiného sem v podstatě nemusel sahat.

Teda kromě proxyny, která v Xubuntu nejde centrálně nastavit. Kdybych tam narval klasické Ubuntu (což jsem kvůli HW nemohl), bylo by to určitě ještě příjemnější

[mka]

Nazdar študenti,
neodpustím si pár - možná až příliš jízlivých - poznámek. Pokud by to snad někomu rozhodilo trávení, předem se omlouvám.

1) Nejsou snad právě studenti těmi, kteří by si měli to, co jim na OSS chybí, sami udělat? Nebo kdo že to za ně má dělat?
2) Požadavek na kompatibilitu s Widlema mi připomíná jednu pasáž z (pokud se nepletu) Toulek s Charleym, a totiž tu, kde se řešilo, jestli než snažit se dohodnout se s Rusama by nebylo náhodou lepší dát Rusům přes hubu, aby se pak oni museli dohodnout s náma (nositel této myšlenky byl Američan). Věřím, že ve vztahu OSS/Widle k tomu stejně jednou dojde.
3) Pláč nad spoustou různých formátů dat mi připadá trochu jako nářek nad tím, co je to za bordel, že je každá holka jiná. Osobně považuji rozmanitost za jeden z nejúžasnějších atributů "všehomíra" a to, že se s tím někomu holt někdy hůř žije, za "problém na straně příjemce".
4) Pokud nějaká škola (pedagog, ...) výslovně požaduje zpracování projektu pomocí konkrétní aplikace, tak pak přeci není, co řešit. Diskuze nad smyluplností a legitimitou takového požadavku by v takovém případě neměla být součástí práce na projektu samém. Od toho jsou (nebo by měly být) různé akademické orgány.

Ale jinak přeji všem současným studentům, ať se jim co nejvíce daří. Konec konců, předpokládám, že to jsou právě oni, kdo bude jednou mít nezanedbatelný vliv na výši mého důchodu :-)))