Fórum Ubuntu CZ/SK
Ubuntu pro osobní počítače => Pracovní prostředí => Téma založeno: Abby 01 Listopadu 2020, 23:22:07
-
Chci, aby oba moje monitory fungovaly v režimu standardní rozšířené plochy, tak jak je to ve Windows a macOS, tedy první plocha 3840x2160 a druhá plocha 1920x1080, ne jak je to teď v Linuxu, kdy je jedna plocha o velikosti 5671x2160. Jak to mám udělat? V Nastavení ani ovladačích Nvidie jsem nic nenašla a když jsem zkusila pro druhý monitor vytvořit cosi, co se jmenovalo X Screen 1, tak to řeklo nějakou chybu a monitor se vypnul, takže tudy zřejmě cesta nevede. Díky moc za radu, je to akutní a extrémně důležité, protože v současném stavu se to fakt nedá používat.
A druhá věc, to Linux vážně neumí pro různé monitory použít různé obnovovací frekvence a různé nastavení scallingu? ::) Já chci na primárním monitoru mít scalling 175 a na sekundárním 125, stejně jako mám ve Windows a ono to prostě nejde ::) Jak ho k tomu donutit? Díky.
(https://i.imgur.com/LK2uYsp.png)
-
Tohle je (bohužel) v linuxu "bída". Proto o tom ani ve snu neuvažuji a vždy na rozšířené ploše volím stejné rozlišení/fps/scalling.
Zkus tento dotaz položit v eng buď do google nebo na ostatní (cizí) fóra. Třeba budeš mít štěstí....
-
Zkusím a jestli něco zjistím, dám vědět. Dva monitory jsou skvělá věc a představa, že mám vedle sebe dvakrát 40" je lákavá, ale to abych si nechala do pracovny doinstalovat rozšíření tak na dvojnásobek :D
Jinak co aspoň ta rozšířená plocha tak, jak to funguje jinde? Ať to není jedna velká plocha (viz screenshot), ale dvě v podstatě samostatné, dá se to nějak udělat? To je totiž pro mě mnohem důležitější než rozdílné škálování a rozdílná obnovovací frekvence...
-
Tady je (alespoň u Deb-based) problém zejména v chybné koncepci, kdy není řádně rozlišena virtuální plocha od skutečné a ta virtuální je zcela v rozporu se zdravým rozumem pro systém prioritní. Je to jedna z věcí, kterou nechápu, že ještě nebyla zjednána náprava za ty roky.
-
Nerozumím tomu, ale já když k NB připojím druhej monitor či TV, vytvoří se mi dva monitory, klidně s různým rozlišením) a okna mohu přetahovat z jednoho do druhého, nebo monitory zrcadlit apod.
Ale to je asi něco jiného :-(
U18
U18 budgie
U18 32 bit
-
Ventero: ono to bude chyba spíš obecně v X (nevím jak se to chová ve Waylandu, když Wayland prý nefunguje s Nvidia ovladači a víc jsem nehledala) než jen Deb-based. Já už delší dobu používám Manjaro, což je postavené na Archu a chyba je tam stejná.
compaq: ano, ono to vypadá jako dva monitory s různým rozlišením, ale když se podíváš na vlastnosti plochy (nevím kde jinde než v Nvidia ovladačích), tak zjistíš, že horizontálně se rozlišení sečte a vertikálně se použije to nejvyšší, což je prostě špatně. Správně by to měly být dva nezávislé monitory, dvě samostatné fyzické plochy a ne jedna velká virtuální.
-
ano, ono to vypadá jako dva monitory s různým rozlišením, ale když se podíváš na vlastnosti plochy (nevím kde jinde než v Nvidia ovladačích), tak zjistíš, že horizontálně se rozlišení sečte a vertikálně se použije to nejvyšší, což je prostě špatně. Správně by to měly být dva nezávislé monitory, dvě samostatné fyzické plochy a ne jedna velká virtuální.
To je přesně to co píše ventero. Tam se totiž berou všechny monitory jako jedna jediná skutečná/fyzická plocha a v jejím rámci jsou jednotlivé monitory pokládány za virtuální plochy (podobně jako skutečné virtuální plochy v rámci jediného monitoru).
Takže je to opravdu postavené na hlavu a blbě se to chápe. Raději konkrétní příklad:
Máš připojené dva stejné monitory 1920x1080
Potom jediná skutečná/fyzická plocha je 3840x2160
a v jejím rámci jsou dvě virtuální plochy 1920x1080
Takto to "vidí" a pracuje s tím systém (linux). Ovšem ovladač to "vidí" přesně opačně a to je ten základní problém...
Toto se týká X. Jak je to ve waylandu (zda stejně či jinak) netuším a zjišťovat to nemíním - nechci aby mě bolela hlava... :-\
-
Díky Juwa - tvé potvrzení mě těší o to více, že jsem to nikde nenačetl a jen podle chování mého Xubuntu jsem dedukoval na jaké úrovni tento problém může vznikat.
Nejlogičtější a nejpraktičtější by bylo dle mne schéma, že každý monitor se rovná jedna fyzická plocha a v rámci nich by mohlo být více virtuálních podploch, přičemž jejich spojení by též bylo virtuální.
Co se týče toho waylandu, tak nevím ani, jestli to zkoušet - linuxová údernice Lombardo (dříve fórum LM, dnes už nejspíše jen Arch) kdysi zmínila, že by mohlo lépe řešit synchro renderingu, ale zatím nemám informace, zda-li je toto na wayland opravdu lepší a jaké výhody skutečně přináší. Ze své uživatelské úrovně už vůbec nemám chuť s tím dělat pokusy - to už bych se migrény nezbavil :D
-
Chování X-serveru k více monitorům je podle mého názoru zcela logicky navrženo na situaci, kdy jsou některá okna roztažena přes několik monitorů (někdy i tři). Pokud by X-server bral monitory jako oddělené plochy, bylo by všechno mnohem složitější – jak byste přepínali okna na panelu? To by byl panel na každém ze tří monitorů a každý by zobrazoval jen okna, která na ten daný monitor zasahují? Pokud by každý monitor byl samostatnou virtuální plochou, na kterou z nich by patřila okna, která přesahují z jednoho monitoru na druhý a pak ještě na třetí? Pokud by některá virtuální plocha byla zrcadlena na více monitorech současně a vlevo od ní by pokaždé byla jiná plocha, na kterou z nich by se mělo přesunout okno, které se pokoušíte přetáhnout doleva? Nebo na kterou z nich by měl pokračovat kurzor myši po přesunutí vlevo?
Nedovedu si představit přiměřeně složitý návrh, který by respektoval možnost mít okna přes víc monitorů, umožňoval zrcadlení plochy na více monitorů současně (což je často nezbytné při použití dataprojektorů), dával smysl z hlediska klávesových zkratek a současně splňoval vaše požadavky mít na monitorech oddělené plochy s různými vlastnostmi.
-
Asi ano - nicméně jak už bylo výše řečeno, windows a mac to mají vyřešeno daleko líp. I když ani tam to není naprosto ideální, používá se to o moc snadněji, zkrátka uživatelsky komfortněji...
-
No to je prave ten problem - pri rozsirene plose u Win kdyz pouziju klavesovou zkratku na prehoz okna, tak se mi prehodi na druhy monitor. U Xubuntu to to okno prehazuje jen mezi virtualnima plochama a na druhy monitor ho zaboha nedostanu, coz je nekdy problem, kdyz je jeden z monitoru vypnuty, porouchany apod.
To me vede k zaveru, ze u Win jsou to porad dve fyzicke plochy (logicky, protoze to jsou dve skutecne fyzicke plochy) a rozsirenost je prave virtualni, zatimco X u Lin k tomu pristupuje nelogicky opacne, kdy virtualni plocha ma systemovou prioritu pred skutecnou plochou displeje - tedy pred grafickym driverem, coz je dle me primarni vrstva. A to je ta pakarna, ktera kazdemu vadi z trochu jine stranky a ma tak radu nefunkcnosti vyplyvajicich z koncepce ...
-
Přesně, Linux to má obráceně než Windows a macOS a je to zkrátka špatně. Když jsem dneska viděla, kolik lidí si na to stěžuje, nechápu, že to někdo neopraví, protože to zjevně je bug, nikoliv feature, i když to možná původně bylo myšlené jako feature. Ale když X existují už tak hrozně dlouho a dosud to nikdo neopravil, obávám se, že tam tahle chyba bude až do skonání světa. Snad to Wayland (až někdy za sto let bude hotový) opraví.
-
To me vede k zaveru, ze u Win jsou to porad dve fyzicke plochy (logicky, protoze to jsou dve skutecne fyzicke plochy) a rozsirenost je prave virtualni, zatimco X u Lin k tomu pristupuje nelogicky opacne, kdy virtualni plocha ma systemovou prioritu pred skutecnou plochou displeje - tedy pred grafickym driverem, coz je dle me primarni vrstva. A to je ta pakarna, ktera kazdemu vadi z trochu jine stranky a ma tak radu nefunkcnosti vyplyvajicich z koncepce ...
Nevím, jaké nefunkčnosti máš na mysli, mně ta koncepce připadá dokonale funkční a logická - systém vytvoří virtuální grafický prostor a na něj se vše vykresluje — okna, panely, kurzor myši apod. A pak z této virtuální plochy dělá výřezy odpovídajících velikostí a ty posílá na jednotlivé displeje (monitory). Takže pokud chceš dostat okno na druhý monitor, je to obyčejné přesunutí na jinou pozici, což u okna, které nevidím, v Xfce řeším Alt+mezera, P a táhnout myší odpovídajícím směrem. Pokud máš na panelu přepínač pracovních ploch, může ti zobrazit náhled, jak s oknem pohybuješ, a podle toho můžeš rychleji uhádnout, kam ho přesouvat, abys ho uviděl. A pokud okno takto přesouváš často, můžeš si na to udělat klávesovou zkratku (u Waylandu to bude vyžadovat zvláštní podporu na straně správce oken, v Xorg to jde pomocí xdotool). Já jsem si tak udělal/a klávesovou zkratku na roztažení okna přes oba monitory.
Za nedostatky považuji třeba to, že v Xfce nejde nastavit, aby se jedno pozadí plochy roztáhlo přes všechny monitory (tzn. na celou virtuální grafickou plochu), a také nejde nastavit velikost té virtuální plochy napevno — s odpojením monitorů ji systém změní a rozhází okna, což je ta věc, která by se podle mě měla napravit. Také by nebyl špatný nápad mít možnost ten výřez dynamicky posouvat, např. podle kurzoru myši. Naopak u panelů je to vyřešené dobře — jde u každého panelu zvlášť přepnout, zda se má roztáhnout přes všechny monitory, nebo být omezený jen na jeden.
Já bych nechtěl/a přepínat virtuální plochu na každém monitoru zvlášť, to by mi připadlo otravné, protože na každé virtuální ploše mívám na různých monitorech okna, která spolu souvisejí, a jsem rád/a, že se to přepne vše najednou a že okna jako Sledování systému prostě označím „sticky“ a zůstanou tam, kde jsou, i po přepnutí. Naopak na Windows virtuální plochy ani nepoužívám, protože ani nevím, jak několik oken přesunout z jedné virtuální plochy na druhou nebo zda je tam nějaká „sticky“-funkce, aby okno bylo na všech virtuálních plochách a zůstalo na své pozici i po přepnutí.
-
Singularis: připadá ti to logické a proto to nefunguje. A proto si na to tolik lidí stěžuje. Proste je nutné, aby monitory konečně po letech začaly fungovat normálně. V macOS a Windows s tím není problém, v Linuxu si na to stěžuje spousta lidí, kde je asi chyba? A pokud to podle někoho chyba není, proč je tak obtížné dodat možnost pro většinu, aby jim to fungovalo normálně a menšina ať si používá stávající polofunkční nelogické řešení?
-
Já bych nechtěl/a přepínat virtuální plochu na každém monitoru zvlášť, to by mi připadlo otravné ..
To by řešil právě virtuálně nějaký SW-plex - tedy pouhé přepnutí zobrazení plochy definované v dvourozměrném poli fyzická hlavní X virtuální podplocha.
Tady jde o to, že by prioritu mělo HW rozvržení a až poté, dle uživatelského nastavení SW rozvržení ...
Nehledě na to, že dle mě nemá moc benefit používat mnoho virtuálních ploch - mám pocit, že zorientování v tom pak zabere více, než si průběžně udržovat v otevřených oknech pořádek a zbytečně toho nerozdělávat příliš mnoho najednou - to je další z moderních trendů, které vedou k tomu, že všechno je nakonec provedeno dost naprd ...
... ty totiž vznikly coby náhrada za nedostatek fyzických monitorů ...
-
Nehledě na to, že dle mě nemá moc benefit používat mnoho virtuálních ploch - mám pocit, že zorientování v tom pak zabere více, než si průběžně udržovat v otevřených oknech pořádek a zbytečně toho nerozdělávat příliš mnoho najednou - to je další z moderních trendů, které vedou k tomu, že všechno je nakonec provedeno dost naprd ...
... ty totiž vznikly coby náhrada za nedostatek fyzických monitorů ...
Přesně tak - s tou produktivitou/přehledností virtuálních ploch :)
Teď sedím u notbooku (1366x768) Ubuntu Mate 18.04 Mám dole v liště přepínač pracovních ploch (nastavil jsem si 4 plochy horizontálně).
Pokud mám nastaven grafický kompozitor na marco , po najetí myší na přepínače ploch se zobrazuje popisek Plocha1 Plocha2 Plocha3 Plocha4 (tj. tak jak to má být).
Pokud však změním marco na compiz který chci používat, tak se všechny plochy "hlásí" jako Plocha1 (u všech 4 tlačítek je popis Plocha1). Po bližším zkoumání jsem zjistil, že nyní mám jedinou virtuální plochu (4098x768) v jejímž rámci jsou ty 4 moje plochy.
Přepínat se mezi nimi dá příkazy
wmctrl -o 0,0 #Plocha1
wmctrl -o 1366,0 #Plocha2
wmctrl -o 2732,0 #Plocha3
wmctrl -o 4098,0 #Plocha4
Ke kterým jsem si nastavil klávesové zkratky. Pokud si ale Plochu přidám/odeberu, tak se to celé rozhodí..... :-[
Zkrátka není to šťastné řešení.
-
Singularis: připadá ti to logické a proto to nefunguje. A proto si na to tolik lidí stěžuje. Proste je nutné, aby monitory konečně po letech začaly fungovat normálně. V macOS a Windows s tím není problém, v Linuxu si na to stěžuje spousta lidí, kde je asi chyba? A pokud to podle někoho chyba není, proč je tak obtížné dodat možnost pro většinu, aby jim to fungovalo normálně a menšina ať si používá stávající polofunkční nelogické řešení?
Určitě bych rád/a, aby se přidaly nové konfigurační možnosti, se kterými by lidem vícemonitorové sestavy fungovaly tak, jak by lidé chtěli, ale chyba může být v tom, že se lidé odvolávají na to, že by něco mělo fungovat „normálně“. To je asi jako chtít po Angličanech, aby mluvili „normálně“, to jest česky. Pokud chceš, aby to nějak fungovalo, měla bys podrobně definovat, jak si to „normálně“ představuješ, protože svými představami můžeš naopak spoustě lidí zlikvidovat způsob, jak počítač používají oni. (Typický příklad toho byla situace, když ve Waylandu navrhovali, aby byla jen jedna schránka, protože jim to připadalo normální, a ukázalo se, že to nejde, protože spousta uživatelů je zvyklá používat v X obě schránky, vzhledem k jejich rozdílnému chování.)
Dva monitory s různým škálováním, pokud mezi nimi mohou přesahovat okna, fungovat správně prostě nemohou. Ale už spíš by mohlo fungovat nastavování škálování po jednotlivých oknech, dokonce by mohlo být i docela praktické, když by každé nově otevřené okno přebíralo škálování od posledního aktivního okna. A pokud by si to někdo chtěl zautomatizovat, měl by mít možnost si naprogramovat pravidla typu „když se levý horní roh okna přesune do této oblasti, změnit škálování na 1,25“, „když se nové okno otevře tak, že jeho střed se bude nacházet v této oblasti, změnit jeho škálování na 1,75“ apod.
-
Určitě bych rád/a, aby se přidaly nové konfigurační možnosti, se kterými by lidem vícemonitorové sestavy fungovaly tak, jak by lidé chtěli, ale chyba může být v tom, že se lidé odvolávají na to, že by něco mělo fungovat „normálně“. To je asi jako chtít po Angličanech, aby mluvili „normálně“, to jest česky. Pokud chceš, aby to nějak fungovalo, měla bys podrobně definovat, jak si to „normálně“ představuješ, protože svými představami můžeš naopak spoustě lidí zlikvidovat způsob, jak počítač používají oni. (Typický příklad toho byla situace, když ve Waylandu navrhovali, aby byla jen jedna schránka, protože jim to připadalo normální, a ukázalo se, že to nejde, protože spousta uživatelů je zvyklá používat v X obě schránky, vzhledem k jejich rozdílnému chování.)
Dva monitory s různým škálováním, pokud mezi nimi mohou přesahovat okna, fungovat správně prostě nemohou. Ale už spíš by mohlo fungovat nastavování škálování po jednotlivých oknech, dokonce by mohlo být i docela praktické, když by každé nově otevřené okno přebíralo škálování od posledního aktivního okna. A pokud by si to někdo chtěl zautomatizovat, měl by mít možnost si naprogramovat pravidla typu „když se levý horní roh okna přesune do této oblasti, změnit škálování na 1,25“, „když se nové okno otevře tak, že jeho střed se bude nacházet v této oblasti, změnit jeho škálování na 1,75“ apod.
To co popisuješ, ale opravdu normálně funguje a používají to miliony lidí dnes a denně. Stejné monitory, které mi v Linuxu nefungují resp. fungují špatně mi na stejném počítači ve Windows 10 fungují správně a také fungují správně na Mac Mini, který k nim mám připojený také, úplně stejně jako ono PC. Takže proč to na dvou OS funguje správně a na třetím chybně? A když tyto dva OS dohromady pokrývají řekněme 98% uživatelů a fungují oba stejně správně, dá se říct, že toto je normální chování. Opravdu není normální chování těch 2% (ty čísla neberte za bernou minci, nevím kolik uživatelů Linuxu dnes zrovna je, jde mi jen o to ukázat ten rozdíl a i kdyby to bylo 90% vs 10% tak pořád je normální to u těch 90%).
To tvoje přirovnání s jazykem je chybné, protože pro Angličana je normální mluvit anglicky, pro Čecha je normální mluvit česky. A když budeš chtít po Angličanovi mluvit normálně, bude to angličtina.
Každopádně chápu tedy dobře, že onen normální stav, který používají možná i miliardy lidí každý den, je na Linuxu nemožný? Že se vlastně nedá používat více fyzických monitorů?
-
Každopádně chápu tedy dobře, že onen normální stav, který používají možná i miliardy lidí každý den, je na Linuxu nemožný? Že se vlastně nedá používat více fyzických monitorů?
Používat více fyzických monitorů na Linuxu problém není. Používám je pravidelně jak na Windows 10, tak na Ubuntu Studiu 18.04, ale v obou případech jde o dva až tři ne-HiDPI monitory se stejným rozlišením a zaznamenal/a jsem mezi těmito systémy za celou dobu jen dva zásadní rozdíly:- Xfce v Ubuntu Studiu 18.04 neumožňuje vyhradit pro panel okraj monitoru, který není současně okrajem celé virutální zobrazovací plochy (v novém Xfce na Ubuntu Studiu 20.04 je už i tento detail opraven).
- Oblasti mimo monitory jsou ve snímku obrazovky na Windows 10 černé, zatímco v Xfce je tam jakési podivné zrnění.
A pak ještě na Linuxu jsem zjistil/a, že hra spouštěná přes Wine po přesunutí na vedlejší monitor, který je otočený jinak než primární monitor, nereaguje na kliknutí myší, ale ve Windows jsem neměl/a možnost totéž vyzkoušet, protože tam pochopitelně není Wine... (A také je to v zaměstnání, takže tam nemůžu hrát hry.)
Problém ale může být v používání HiDPI monitorů, protože si myslím, že je většina vývojářů nepoužívá, takže nevěnují dostatek pozornosti tomu, aby na Linuxu fungovaly tak, jak by uživatelé chtěli. Nedávno jsem začal/a s HiDPI nastavením experimentovat na notebooku a třeba Double Commander ho vůbec nerespektuje... Proto doporučuji prostě přepnout na low-DPI rozlišení a počkat těch pět až deset let, než se situace zlepší.
-
Za 10 let budu mít 16k podle toho jak to postupuje :D A monitor měním většinou tak za těch 10 let. Vždyť co jsem koukala na iMacy, tak 5k je naprosto normální, já mám už tři roky 4k k PC a 4 roky na MBP vlastně ani nevím kolik, ale když jsem měla ten MBP nový (2016), tak si s tím Linux nedokázal poradit vůbec, ani to na něm nenaběhlo a musela jsem kvůli instalaci připojit obyčejný 1080...
Je to mizérie, v něčem je Linux dost vepředu, ale v něčem neskutečně zaostává. Až si říkám jestli jsou linuxáci takové socky, že nemají moderní HW, ale zase procesory a další věci celkem podporu mají. Spíš je asi problém, že to není komerční a vývojáři nedělají co chtějí lidi ale dělají co chtějí oni sami a vlastně se pletou v tom, co by lidi chtěli. A bugy asi moc lidí nehlásí...
-
Podle toho jak to postupuje, mám spíše obavy abychom za těch 10 let nebyli na stromech a v jeskyních.
Nepředstavitelné? A dokázal si snad někdo před 10 ti lety (či dokonce před rokem) představit to co je teď?
V tomto kontextu se mi úvahy o 16k atd. jeví zhola zbytečné.....
-
Podle toho jak to postupuje, mám spíše obavy abychom za těch 10 let nebyli na stromech a v jeskyních.
Nepředstavitelné? A dokázal si snad někdo před 10 ti lety (či dokonce před rokem) představit to co je teď?
V tomto kontextu se mi úvahy o 16k atd. jeví zhola zbytečné.....
Asi tak.
Mám výhodu v tom, že jsem staršího vydání a tak mě to zase až tak nepřekvapuje. I když popravdě si myslím (spíš tedy doufám), že to zase takovej sešup nebude. Prostě se jen bude řešit to, co je opravdu potřeba a nebudou se vymýšlet <I>.
Ale frikulíni toto nikdy nepochopí...
-
juwa2 to máš taky pravdu, ale snad to nebude tak černé...
-
juwa2 to máš taky pravdu, ale snad to nebude tak černé...
No, já osobně mám útěchu v tom, že vzhledem ke svému stáří už těch pár let jistě nějak "doklepu".
Ale mladším vůbec nezávidím.
P.S. Před pár lety jsem říkal, že bych se klidně nechal na cca 50 - 100 let "zmrazit" abych pak viděl, jak to tady v budoucnu bude vypadat.
Nyní už bych to vědět nechtěl - to vím zcela určitě...
-
Třeba za 100 let už to bude zase normální. A nebo budeme z vaultů vyrážet do Pustiny, Bůhví... Každopádně já jak stárnu tak si říkám, že i v dnešní době bych chtěla být zase náctiletá a možná by to bylo lepší než když jsem byla já náctiletá, ale to těžko soudit.
-
P.S. Před pár lety jsem říkal, že bych se klidně nechal na cca 50 - 100 let "zmrazit" abych pak viděl, jak to tady v budoucnu bude vypadat.
Nyní už bych to vědět nechtěl - to vím zcela určitě...
Výhodnější by bylo, nechat se poslat do minulosti... (a vymyslet iPhone atd.) :-)
-
Jako ve Star Treku Voyager, když se ztratili v minulosti a byl tam ten týpek, jak "vymýšlel" nové technologie a měl k dispozici loď z 27 nebo kolikátého století :)
A nebo si nechat někde 7 pencí a po třech milionech let být nejbohatší člověk na světě díky úrokům z úroků :D
-
A druhá věc, to Linux vážně neumí pro různé monitory použít různé obnovovací frekvence a různé nastavení scallingu? ::) Já chci na primárním monitoru mít scalling 175 a na sekundárním 125, stejně jako mám ve Windows a ono to prostě nejde ::) Jak ho k tomu donutit? Díky.
Unity rozny scaling vedelo... Gnome je v zopar oblastiach dost velka regresia. Mozes skusit Ubuntu Unity Remix (normalne Unity z aktualnych repozitarov to uz nevie), pripadne Ubuntu 16.04 (mas este pol roka podporu :D).
Kazdopadne sa zda, ze sa svita na lepsie casy - Gnome 3.38 prinasa dost vela funkcii, okrem ineho aj rodicovske funkcie, ktore sa riesili pred par tyzdnami ( https://www.fosslinux.com/43578/new-features-in-gnome-3-38.htm ) a tiez podporu rozneho refresh rate pri multi-display setupoch. Scaling funguje v novsich Gnomoch pod Waylandom.
-
To je dobrá zpráva, snad se to dostane i do KDE. Akorát s tím Waylandem je to trochu problém, když nefunguje s Nvidia ovladači. Nebo už se to změnilo?
-
To je dobrá zpráva, snad se to dostane i do KDE. Akorát s tím Waylandem je to trochu problém, když nefunguje s Nvidia ovladači. Nebo už se to změnilo?
Wayland sam o sebe funguje s NVidia ovladacmi. To co nefunguje je XWayland. To znamena, ze veci, ktore uz bezia pod waylandom ti pojdu v pohode, ale veci, ktore potrebuju Xorg bezia so softverovym renderovanim - problem hlavne pri hrach. Osobne je to jeden z dovodov, preco odmietam kupovat NVidiu. AMD je omnoho ustretovejsie pouzivatelom Linuxu. Navyse od teba ako od Apple pouzivatela by som ocakaval, ze tiez budes skor "Team RED" :)
-
Mám AMD Ryzen :) A možná budu mít časem i grafiku, ale když jsem kupovala stávající, tak AMD mělo jen dražší, pomalejší a s větší spotřebou. Já totiž volím cestu nejmenšího odporu a nejlepší poměr cena/výkon :) I když teda je pravda, že Apple mě naučil "just works" a "think different", ale ne na úkor mojí peněženky. Ovšem kdyby opravdu platilo o grafice AMD just work, tak nemám problém. Loni začátkem července jsem kupovala novou grafiku a vybrala jsem si Vega 56 8 GB od Sapphire (z důvodu ceny). Dala jsem ji do počítače, nainstalovala ovladače, spustila jsem v té době hranou Kingdome Come Deliverance, hrála jsem asi půl hodiny a najednou BSOD (v životě jsem nic takového neviděla). Takže restart a zkusila jsem to znova. Opět to samé. A hlásilo to chybu, že to vypadalo na problém s ovladačem. Tak jsem zkusila starší ovladače a stejný problém. Reset biosu, nic. Vyměnila jsem grafiku za tu samou, ale od Gigabyte a stále stejný problém. "Půjčila" jsem si od Alzy nový zdroj a nové RAM, nic, stále stejný problém. Tak jsem si nakonec připlatila cca 800 czk za RTX 2060 a ta mi běhá bez problémů dodnes. Měla jsem tenkrát i5 7600k na velmi kvalitní a velmi drahé (i když jsem na ní měla 50% slevu tak stála 4k czk) základní desce. Kromě desky a procesoru mám zbytek komponent doteď, vyměnila jsem akorát desku za B450 Tomahawk Max a procesor za Ryzen 5 3600. Jinak ani ostatní komponenty nejsou žádné šunty, zdroj je Seasonic Focus Plus Gold 650 W, paměti HyperX atd. Nekupuju příliš levné věci (i když ani ty nejdražší ne), preferuju ticho před extrémním výkonem (takže ventilátory Noctua Redux (ty nové černé) např.) ale i ten výkon musí nějaký být. No, chtěla jsem grafiku AMD a grafika AMD mě přesvědčila, že to není dobrý nápad. Proto jsem taky měla z Ryzenu dost velké obavy, ale kupovat Intel už loni byl nesmysl a letos ještě větší a naštěstí se problém s grafikou neopakoval, složila jsem to a dokonce i XMP profil mi bez problémů naběhl (původně jsem teda měla desku ASRock B450 PRO4 a na té mi XMP profil nefungoval vůbec a ani Linux na ní nechtěl fungovat, po výměně za MSI všechno naprosto bez problémů). Takže až AMD přejde na DDR5 tak nejspíš udělám výměnu a s největší pravděpodobností koupím i grafiku AMD, ale do té doby mi plně vyhovuje Nvidia. Jinak RX 6000 ve mě vzbuzuje naděje, že se AMD podaří stejná pecka jako s Ryzenem a fakt jim to přeju. A hlavně svojí peněžence, bude větší výběr a třeba trochu klesnou ceny :)
Jinak s tím Waylandem, jak poznám, jestli něco potřebuje XWayland? Hry na Linuxu fakt neřeším, to není a podle mě ještě dlouho nebude herní platforma, takže Windows na druhém disku to jistí (je rozdíl stáhnout, spustit a pařit a stáhnout, spustit, zjistit že to nefunguje a řešit proč. A Bohužel druhá možnost je na Linuxu až příliš častá i když čest výjimkám a takový Steam funguje fakt moc dobře, jenže není jediný a já mám spíš hry, které v Linuxu podporu nemají a potřebují mody - Fallout 4, Skyrim, KCD, Zaklínač... Zato takové Dungeons 3 nebo Cities Skylines fungují fakt skoro skvěle). A jak případně doinstaluju Wayland? Já ho totiž zjevně ve své instalaci vůbec nemám (stále aktuální Manjaro KDE).
-
Okrem hier uz vacsina bezneho softveru nepotrebuje XWayland.
Ad tie hry. Neviem ci mam len take velke stastie, ale u mna funguje Steam s Protonom (poladeny Wine) natolko dobre, ze sa mi uz dlho nestalo aby hra nefungovala "sama", maximalne s upravenym vyberom verzie Protonu v nastaveniach. Fallout 4 ani KCD nehravam, ale Skyrim, Zaklinac (1,2,3), GTA V funguju perfektne, Tomb Raider ma u mna viac FPS "emulovane" cez Proton, ako nativne, Deus Ex: Human Revolutions, ktore nedavno ani spustit neslo uz ide bezproblemovo, atd.
Neviem kedy si naposledy skusala hrat hry na Linuxe, ale uz je to fakt niekde uplne inde ako pred rokmi. Dokonca Valve teraz zaplatil Collabore aby poriesili podporu Windowsackych anti-cheatov, jednu z poslednych barier bezproblemoveho hrania.
-
Tak to asi zkusím, protože stejně asi ještě nějakou dobu budu mít na hry radši Windows. Poradíš mi, prosím, jak doinstalovat podporu Wayland? Já to tam totiž s největší pravděpodobností vůbec nemám, při přihlášení si nejde vybrat, mám tam čistě jen KDE/Plasma.
Naposledy jsem zkoušela Assassin's Creed Odysey přes Lutris, někdy ke konci minulého roku. První problém byl, že se mi spustilo pidi okýnko asi tak 6x4 cm (na 40" monitoru) a poslepu jsem musela najít, jak změnit rozlišení, to se mi s pomocí Googlu nakonec povedlo a druhý problém byl v tom, že každých několik minut se to na několik sekund neskutečně škubalo, prý kvůli načítání shaderů, ale to mi moc nepomůže, když vím, co to způsobuje, zvláště když mě kvůli tomu zabil pitomý lev :D Mělo se to prý asi po 20 minutách uklidnit, ale dělalo to i po 40 minutách, tak jsem to vzdala. Další hra, Cities Skylines, běží hezky, ale nefungují klávesy na rychlost hry (drobnost, ale otravná). Dungeons 3 funguje bez problémů. Fallout 4 v základu funguje, ale mám v něm hromadu modů a ty už některé nefungují. To samé Skyrim, sám o sobě běží, ale používám SKSE a ten nefunguje. Deus Ex Mankind Divided se mi ani nepodařilo spustit (mám na GOGu) a nejspíš bych tam ani nedostala češtinu, protože je v exe souboru a instaluje se spuštěním onoho exe. Human Revolution to samé. Nativní Dead Island mi v náhodných intervalech padal a Zaklínač 3 mi opět nefungují některé mody. Víc jsem nezkoušela. A upřímně, klidně budu mít Windows jako herní konzoli, že to spustím jen na hraní, protože za poslední rok Linux velmi pokročil (jestli konečně vývojáři pochopili, že běžný uživatel se vykašle na nějaký terminál a podobné blbosti a chce aby všechno fungovalo out of box případně si to prostě nakliká, asi ano, protože to je přesně to, co mi na Linuxu vadí, že je to DoDo a terminál není jen pomůcka pro pokročilé ala macOS, ale nutnost pro každého). Navíc jsem hlásila nějaké bugy v KDE a v Manjaro celkově a některé zmizely a to co nefungovalo fungovat začalo, takže aspoň v tomhle ohledu má smysl bugy hlásit.
Jinak právě Steam a jejich Proton se mi hodně líbí, spíš ale nechápu, že jsou někteří lidé proti tomu (ve skupině Hry na Linuxu na Facebooku) a že prý to dělá Steam jen kvůli penězům a že prý by se měl podporovat jen wine. Místo aby byli rádi, že do toho někdo naleje nemalé peníze s nejistým návratem.