Fórum Ubuntu CZ/SK
Ubuntu pro osobní počítače => Instalace, aktualizace a spouštění => Téma založeno: JirkaZ 04 Listopadu 2022, 22:04:39
-
Dávám k úvaze (příp. k vysvětlení či komentářům) následující situaci:
kdykoliv v Kubuntu 18.04 LTS dělám update systému, tak se vždy stahuje mnoho set MB dat, ačkoliv v konečné instalaci se používají třeba jen stovky kB (v případě, že update existuje třeba jen pro jeden malý balíček). Update dělám v konzoli, pomocí příkazu
sudo apt-get update && sudo apt-get dist-upgrade
Je tento jev normální?
Vždycky jsem si myslel, že systém z repozitářů stahuje jen jakési seznamy tam momentálně uložených balíků, ty pak porovná s instalovanými a následně stáhne pouze aktuálnější verze, pokud existují.
Takhle to ale vypadá, že vždy rovnou "tupě" stahuje spoustu celých balíků, aniž je pak použije...
Jak to tedy vlastně je?
Mnou kdysi provozované openSUSE to mělo ještě trochu jinak (pokud si vzpomínám), v *.rpm systému existovaly tzv. delta balíčky, zahrnující jen změny a už jenom to přinášelo výrazně menší objemy stahovaných dat...
-
Řešení: Na ten druhý příkaz se vy.. ;)
Zvláště pokud přesně nevíš k čemu slouží - k běžné aktualizaci to rozhodně není....
-
https://www.freecodecamp.org/news/sudo-apt-get-update-vs-upgrade-what-is-the-difference/ (https://www.freecodecamp.org/news/sudo-apt-get-update-vs-upgrade-what-is-the-difference/)
Další později ;-)
-
Myslím, že to má souvislost s tím, co se tu psalo o minimální instalačce Ubuntu - ta také stáhne a nainstaluje úplně vše a pak to po sobě čistí do té minimálky - tedy je celková doba instalace násobně delší, než plnotučná verze. A zde to vypadá podobně
.. se vždy stahuje mnoho set MB dat, ačkoliv v konečné instalaci se používají třeba jen stovky kB ..
Jasná polodemence a lenost vývojářů udělat inteligentní koncepci, kterou jsi jako logickou předestřel ...
Každopádně jsem nikdy příkaz dist-upgrade nepoužil a nemám pocit, že by mi něco chybělo ...
-
Ked sa stahuje vela dat nebude to aktualizacia snap balickov?
-
https://www.freecodecamp.org/news/sudo-apt-get-update-vs-upgrade-what-is-the-difference/ (https://www.freecodecamp.org/news/sudo-apt-get-update-vs-upgrade-what-is-the-difference/)
Další později ;-)
Zajímavé. Do dnes jsem myslel, že dist-upgrade povyšuje systém. Používám jen update pak upgrade a když je vše OK tak nastoupí autoremove popřípadě autopurge. Avšak man apt-get moji zažitou doměnku odsouvá do propadliště dějin.
Nicméně je dle mne logické, že se stáhne více než nainstaluje. Většina instalací neprobíhá čistým zkopírováním programu/dat na jedno místo. Stáhne se celý balík z něhož je samotný program jen část. Tím myslím nová upgradovaná data. Zbytek je instalační obsluha (kam, co a jak) plus "knihovny". I ta knihovna může být vylepšená a samotný program nezměněn. Nakonec při instalaci zjistí, že část která se nezměnila už tam je a nekopíruje jí na své místo ač stažená byla. Na druhou stranu, pokud by se tak nedělo a někdo měl neopatrným zacházením nějakou část pryč. Takto se to dá zachránit.
-
Takže přidávám to "další":
dist-upgrade
dist-upgrade in addition to performing the function of upgrade, also intelligently
handles changing dependencies with new versions of packages; apt-get has a "smart"
conflict resolution system, and it will attempt to upgrade the most important packages
at the expense of less important ones if necessary. The dist-upgrade command may
therefore remove some packages. The /etc/apt/sources.list file contains a list of
locations from which to retrieve desired package files. See also apt_preferences(5)
for a mechanism for overriding the general settings for individual packages.
zdroj: https://askubuntu.com/questions/81585/what-is-dist-upgrade-and-why-does-it-upgrade-more-than-upgrade (https://askubuntu.com/questions/81585/what-is-dist-upgrade-and-why-does-it-upgrade-more-than-upgrade)
Viz taky https://itsfoss.com/apt-get-upgrade-vs-dist-upgrade/ (https://itsfoss.com/apt-get-upgrade-vs-dist-upgrade/) a jinde.
Důvod, proč používám apt-get dist-upgrade a nikoliv apt-get upgrade je prostý: chci v rámci jednoho příkazu (je uvedený výše, ve skutečnosti je ještě složitější, viz https://forum.ubuntu.cz/index.php?topic=84639.msg567839#msg567839 (https://forum.ubuntu.cz/index.php?topic=84639.msg567839#msg567839) nebo https://forum.ubuntu.cz/index.php?topic=85304.msg573679#msg573679 (https://forum.ubuntu.cz/index.php?topic=85304.msg573679#msg573679)) aktualizovat všechno včetně kernelu.
Nicméně mi juwa2 "odpověděl" na něco, na co jsem se vůbec neptal a zcela vypustil původní téma, tedy proč že se stahuje moře balíků, aniž jsou potřebné k aktualizaci...
Poznámka pro ramaela: povýšení distribuce by měl zajistit příkaz apt-get full-upgrade
-
Jsem z dotazu nepochopil že se stahují i balíky které se neupgradují.
-
Jsem z dotazu nepochopil že se stahují i balíky které se neupgradují.
No já mám za to, že to tak je.....protože si jinak nedokážu vysvětlit ten objem stahovaných dat (naposledy třeba přes 600 MB staženo a nově instalováno nějakých 400 kB).
Napadá mě jediná věc, která by to mohla objasnit: přece jen se stahují pouze seznamy balíků s jejich vlastnostmi, ale objem je dán tím, že já používám spoustu PPA a řadu dalších oficiálních repozitářů. Takže i "popisné" soubory by možná v součtu mohly hodit hodně...
Zkusím to ještě podrobněji sledovat, zatím je to spíš o vnějším dojmu a nějak hlouběji jsem to neanalyzoval.
-
Jsem z dotazu nepochopil že se stahují i balíky které se neupgradují.
No já mám za to, že to tak je.....protože si jinak nedokážu vysvětlit ten objem stahovaných dat (naposledy třeba přes 600 MB staženo a nově instalováno nějakých 400 kB).
Napadá mě jediná věc, která by to mohla objasnit: přece jen se stahují pouze seznamy balíků s jejich vlastnostmi, ale objem je dán tím, že já používám spoustu PPA a řadu dalších oficiálních repozitářů. Takže i "popisné" soubory by možná v součtu mohly hodit hodně...
Zkusím to ještě podrobněji sledovat, zatím je to spíš o vnějším dojmu a nějak hlouběji jsem to neanalyzoval.
Holt si ty příkazy nebudeš řetězit a spustíš každý zvlášť. 600MB stažených je sakra hodně oproti pár set kilo instalovaných.
-
Vypadá to, že ten objem dat je normální. Jsem teď měl malé upgrade a poměr 106MB stažených ku 104kB použitých. Dle výpisu platí co jsem napsal už výše:
Nicméně je dle mne logické, že se stáhne více než nainstaluje. Většina instalací neprobíhá čistým zkopírováním programu/dat na jedno místo. Stáhne se celý balík z něhož je samotný program jen část. Tím myslím nová upgradovaná data. Zbytek je instalační obsluha (kam, co a jak) plus "knihovny". I ta knihovna může být vylepšená a samotný program nezměněn. Nakonec při instalaci zjistí, že část která se nezměnila už tam je a nekopíruje jí na své místo ač stažená byla. Na druhou stranu, pokud by se tak nedělo a někdo měl neopatrným zacházením nějakou část pryč. Takto se to dá zachránit.
Mezi jiným se stáhli dva balíky firefox a firefox-locale. Dle výpisu se balík firefox jen nastavil. Kdežto firefox-locale se naintaloval.
-
Proces aktualizace deb balíků je jednoduchý:
- Apt si stáhne aktuální seznamy z repozitářů a porovná verze balíků s těmi nainstalovanými. Edit: Tedy přesněji seznamy stáhne 'apt update', 'apt upgrade/dist-upgrade' vezme poslední verze, které najde ve /var/lib/apt/lists/
- Balíky s vyšší verzí nabídne ke stažení a instalaci ('upgrade' pouze ty, kde nedošlo ke změně závislostí, 'dist-ugrade' včetně těch, kterým se závislosti změnily).
- Stahují se vždy celé instalační balíky (.deb), i když se změnilo třeba jen číslo verze v metadatech, takže apt vypíše jejich sumu a rozdíl, který se po přepsání původních souborů skutečně projeví na disku.
- To, že po upgradu bude na disku rozdíl v řádu desítek kB neznamená, že změny se týkají pouze tohoto objemu dat, je to pouze rozdíl obsazení disku před upgradem a po upgradu, může být i záporný.
- Před rozbalením balíku (tady už úřaduje dpkg) se spouští 'prerm' skript původního balíku, následuje 'preinst' skript nového balíku - "Preparing to unpack"/"Připravuje se k rozbalení". Tyto skripty nejsou povinné, ne všechny instalace je potřebují.
- Instalační balík obsahuje archiv se soubory v adresářové struktuře, která odpovídá jejich umístění v cílovém adresáři (výchozím je root /), rozbalené soubory přepisují v systému ty původní.
- Spouští se 'postrm' skript původního balíku, (pokud existuje) a odstraňují se staré soubory.
- Spouští se konfigurační 'postinst' skript nového balíku (pokud existuje) - "Setting up"/"Nastavuje se".
- Hotovo. Pokud v nějakém kroku nenastala chyba :)
https://wiki.debian.org/MaintainerScripts (https://wiki.debian.org/MaintainerScripts)
Instalační balíky většinou neobsahují vše, co daná aplikace potřebuje k běhu, využívá se sdílených knihoven (závislosti), které se instalují a aktualizují individuálně, tím jsou ty objemy také přirozeně redukovány.
Rozdílové aktualizace znamenají náklady navíc - musí to někdo udělat a přinejmenším udržovat životaschopné, znamenají také vyšší spotřebu datového prostoru a strojového času na straně distribuce.
'dnf' v RPM systémech jako Red Hat / Fedora, nebo Suse rozdílové aktualizace umí a jsou podporovány na straně distribuce, asi se to někomu vyplatí. Nějaké pokusy s delta aktualizacemi pro DEB (debdelta, .pdeb) se dají dohledat, ale zjevně se moc nechytly.
Mimochodem, chybná interpretace 'dist-upgrade' je evergreen, vždy se najde někdo, kdo se s vámi o tom bude hádat, aniž by se podíval do manuálu a ujasnil si to.
Myslím, že to má souvislost s tím, co se tu psalo o minimální instalačce Ubuntu - ta také stáhne a nainstaluje úplně vše a pak to po sobě čistí do té minimálky - tedy je celková doba instalace násobně delší, než plnotučná verze. A zde to vypadá podobně
.. se vždy stahuje mnoho set MB dat, ačkoliv v konečné instalaci se používají třeba jen stovky kB ..
Jasná polodemence a lenost vývojářů udělat inteligentní koncepci, kterou jsi jako logickou předestřel ...
Každopádně jsem nikdy příkaz dist-upgrade nepoužil a nemám pocit, že by mi něco chybělo ...
Myslet je dobré, ale současně platí, že z hovna bič neupleteš ;) Live system je na DVD už předinstalovaný, včetně aplikací, do nového systému se tato instalace jednoduše zkopíruje už hotová a proto je to také tak rychlé. Proto je po konfiguraci systému nutné aplikace nespadající do 'minimal' dodatečně odebrat. Komu se to nelíbí, buď zvolil špatné instalační médium, nebo chce něco, co není v nabídce.
-
GdH:
díky za obšírné vysvětlení.
-
Díky za vyčerpávající vysvětlení. Zasekl jsem se na větě
Komu se to nelíbí, buď zvolil špatné instalační médium, nebo chce něco, co není v nabídce.
A ono fakt už mini.iso není k mání. To bylo spousty let mnou preferováno. Holt se s tím budu muset jednou v budoucnu poprat.
-
Ta minimální instalace - původní myšlenka byla, že se nainstaluje holý základ a zbytek se, dle potřeb, postahuje a instaluje pomocí apt. A také to tak fungovalo. No a tuším, že v roce 2018 se objevilo to, že to začalo probíhat úplně opačně - tento netinstal stahoval a instaloval snad úplně všechno, co v Ubu je, že byl systém daleko větší, než klasická instalace a pak vše, co bylo nad volby, zase odinstaloval a smazal. Trvalo to hodiny, bylo na minimální instalaci potřeba mít daleko víc pam. kapacity, než na standardní instalaci a je to jasně chyba nebo dementní koncepce. Je to tady na našem fóru popsané od někoho. Pak už je logický krok, to rovnou zrušit, když ne se vrátit k původní koncepci. Nicméně netuším proč - nenapadá mě žádná překážka. Snad jen šetření dat. toku serverů, ale zas tolik lidí to nepoužívalo ..
Byť to tedy tu souvislost s tímhle případem nemá - ale tou disproporcí se mě to připomnělo.
Každopádně taky dík za podrobné vysvětlení, jak funguje apt.
-
Původní myšlenkou Live obrazu je možnost si celý desktop, včetně aplikací, vyzkoušet bez nutnosti instalace, musí tam tedy ty aplikace být už nainstalovány. Jen v instalátoru 18.04 přibyla volba 'Minimální instalace', která to po zkopírování na cílový systém trochu očeše. Stahovaly se vždy se pouze aktualizace, pokud jste tu volbu nechali v instalátoru zaškrtnutou.
Pak tu byly 'mini' obrazy, což je úplně něco jiného, nicméně to byl bohužel vedlejší produkt procesu, který byl nahrazen:
Future of MinimalCD (https://help.ubuntu.com/community/Installation/MinimalCD#Future_of_MinimalCD)
Canonical and the Ubuntu project never officially supported the mini.iso ; it was produced as a by-product of building the debian-installer. As the Ubuntu Server image now uses subiquity, the build process that built mini.iso is no longer used, thus why this installation media is now old.
-
Původní myšlenkou Live obrazu je možnost si celý desktop, včetně aplikací, vyzkoušet bez nutnosti instalace, musí tam tedy ty aplikace být už nainstalovány.
Ale nemusí přece - pokud dělám instalaci, tak se přeci nemusí instalovat vše, co je v squashfs souboru pro live - stačí pak při volbě instalovat minimum jen nějaký ten vybraný základ - to je otázka jednoho pitomého whitelistu a pokud to někdo koncipuje opačně, tak není úplně zdravý. A pokud někdo nechá zbobtnat systém na 4GB a víc tam toho nefunguje, než kdykoliv předtím a ještě použije tuhle na hlavu postavenou koncepci, tak to už je na odbornou péči.
A pokud na stránkách byl ke stažení nějaký, byť převzatý nástroj (který měl skvělou funkčnost), tak to oficiální podpora je a to vyjádření je samozřejmě od Canonical alibistický blábol. A pokud subiquity není funkčně podobný (instalace základu, volby ostatního a dotažení dle potřeb) a to nevím, protože jsem ho nezkoušel a nic kloudného coby vysvětlení k němu jsem nenašel, tak to zase jen z další strany dokazuje, jak jsou lidi pracující na tomhle projektu dost mimo. A to je bohužel generační problém - čím více dnešních 40ti letých a méně kdekoliv, tím horší a uživatelsky komplikovanější produkty. Důsledek společenského směru a edukačního systému západní kultury - zcela se prakticky všude vytratila prostá efektivita.
-
Ale nemusí přece - pokud dělám instalaci, tak se přeci nemusí instalovat vše, co je v squashfs souboru pro live - stačí pak při volbě instalovat minimum jen nějaký ten vybraný základ - to je otázka jednoho pitomého whitelistu a pokud to někdo koncipuje opačně, tak není úplně zdravý. A pokud někdo nechá zbobtnat systém na 4GB a víc tam toho nefunguje, než kdykoliv předtím a ještě použije tuhle na hlavu postavenou koncepci, tak to už je na odbornou péči.
Je třeba pochopit, že se ty aplikace v tomto případě neinstalují, ale kopíruje se obraz systému, ve kterém jsou již nainstalované.
Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na toto:
https://youtu.be/ACllg18BpWQ?t=82 (https://youtu.be/ACllg18BpWQ?t=82)
-
Kopíruje není přesné - značně komprimovaný squashfs se rozbaluje na cílový disk. Neměřil jsem to, ale předpokládám, že nakonec si dekomprimace zabere dost svého času. Každopádně v iso souboru je obsaženo poměrně hrnec balíků - tedy nejspíše k tomu rozbalení proběhne ještě nějaká instalace (byť ne úplně všech balíků na médiu).
Ale to je jen na upřesnění, kdyby to četl nějaký nováček - ke gró věci spíše to, že to jistě má tu výhodu jednotného média i pro vyzkoušení, ale pokud někdo potřebuje jen základ, třeba kvůli malému disku, tak koncepce miniiso s netinstall je funkční užitíplná. Má svou logiku a je chyba se jí vzdát.
Také by se klidně mohlo dělat zvlášť médium i s plným instalačním protokolem (ztráta času možná nebude tak velká, když vezmeme v úvahu dekomprimaci) - však jsou distribuce (a to i minoritnější oproti Ubu), které mají x typů médií, dle určení a rozsahu ..
-
Ono se to změnilo na dost zajímavé téma. Teda, pro mne určitě. Kdysi jsem každou chvíli zkoušel nějakou linuxovou distribuci. Na každé se našlo něco co mne vadilo. Pozdější příklad -> nádherné openSuSe a ani za boha to nechtělo mluvit s mou myší. To bylo na konci devadesátých let. Vždy jsem se vrátil na Mandrake. Pak to přešlo na Mandrivu a já zjistil, že je to celkem těžké udržovat při životě. Doba bouřlivá. Samozřejmě to bylo také díky mému experimentování. Avšak kdykoliv jsem si chtěl stáhnout nová instalační média, Bylo to už tenkrát několik giga. Vzhledem k vytáčenému internetovému připojení nereálné. A tak jsem kupoval časopisy které obsahovali instalační DVD a pak se to aktualizovalo i více jak den. Přehouplo se tisíceletí a já začal více koketovat s Debianem. Trochu jiná filozofie a hlavně dost těžké prvotní nastavování. A najednou tu bylo Ubuntu. Takový Debian kde od začátku spolu všechny komponenty mluvili protože to bylo přednastavené. No a od té doby používám Ubuntu. Ne že bych občas neupustil nějaké jaderné slovo na nějakou věc týkající se distribuce. Ale ve výsledku to šlo. Málem mě jeblo z Mutter a z Mir. Avšak vždy tu byla nějaká alternativa. Nevím od kdy, avšak stalo se, kdy jsem objevil mini.iso To je/byla tak úžasná věc. Člověk měl díky tomu pod kontrolou celou instalaci bez ostatního balastu. Věc kterou málo kdo ocení, protože dnes lítaj giga bajty sem a tam. Energie na comp je jak zadara. Pro mne neskutečné plýtvání. Snažím se využívat staré železa. Dávat starým komponentům druhý život. Nejsem ekofanatik. Jen si myslím, když už jsme, jako lidstvo, to z té země dostali a přetvořili v elektroniku, tak je třeba to využít do posledního živého signálu co to zvládne. A pak až to odejde do křemíkového nebe, to samozřejmě rozebrat a co nejvíc zrecyklovat. A dost těch pidi PCéček co máme doma, a nejen my, jsou staré strojky s mini HD a ještě menšíma RAMkama. A díky těm mini.iso to žije a pořád funguje. Jak by asi dopadla instalace normální cestou zvolením minimální instalace na PC s 2GB diskem a 1GB RAM? Konkrétně se jedná o Dell OptiPlex FX170. Dostal jsem několik kusů z firmy co rozebírala elektrošrot. Všechny funkční. A na co se to hodí? Když třeba přijdou různé Covid uzávěry a nastolí se šikana našeho školství formou distanční výuky. A najednou zjistíte že ve třídě mého potomka je dost chudých rodičů a jejich dětičky nemají ani PC. A tak jsem instaloval a dával dohromady monitory, a dokoupil k tomu zbylé periferie. A děti mohli "fungovat" dál. Být to dnes, asi bych jim to "musel"*) koupit komplet.
Ještě když se ohlédnu kolem jak vlády a naše božstva šílí za co největší úspory. Vnímám jako běžný uživatel krok Canonicalu na zrušení mini.iso jako velice špatný. Ale moje firma to není, nemám do toho co kecat. Je to jejich volba, dle mne špatná.
Narychlo jsem tu objevil nějakou cestu jak z toho: https://github.com/mvallim/live-custom-ubuntu-from-scratch To by mohlo zvládnout, alespoň podle popisu a reakcí, dost lidí. Bohužel mne začala pracovní sezona už o více jak dva měsíce dříve a tak osobní zkoušku musím odložit k dalším rozdělaným věcem a projektům na jaro.
*Nemusel. Jen bych neměl žaludek to tak nechat být a sám před sebou bych klesl že jsem nepomohl.
-
Kopíruje není přesné - značně komprimovaný squashfs se rozbaluje na cílový disk. Neměřil jsem to, ale předpokládám, že nakonec si dekomprimace zabere dost svého času. Každopádně v iso souboru je obsaženo poměrně hrnec balíků - tedy nejspíše k tomu rozbalení proběhne ještě nějaká instalace (byť ne úplně všech balíků na médiu).
Ale to je jen na upřesnění, kdyby to četl nějaký nováček - ke gró věci spíše to, že to jistě má tu výhodu jednotného média i pro vyzkoušení, ale pokud někdo potřebuje jen základ, třeba kvůli malému disku, tak koncepce miniiso s netinstall je funkční užitíplná. Má svou logiku a je chyba se jí vzdát.
Také by se klidně mohlo dělat zvlášť médium i s plným instalačním protokolem (ztráta času možná nebude tak velká, když vezmeme v úvahu dekomprimaci) - však jsou distribuce (a to i minoritnější oproti Ubu), které mají x typů médií, dle určení a rozsahu ..
Připojí se squashfs archiv a zkopíruje se celá aresářová struktura na cílový disk. Dekomprese probíhá na úrovni ovladače souborového systému v RAM, sice nějaký čas navíc vezme, ale pokud jsou data na pomalém médiu typu DVD/USB/NET, tak menší objem přenášených dat ušetří znatelně více času, než zabere dekomprese. Instalační proces samozřejmě řeší o trochu víc, než jen kopírování fs, to ale nebylo pro podstatu problému podstatné.
Subiquity je aktuální instalátor používaný pro Ubuntu server a vývojáři už nějakou dobu pracují na jeho desktopovém frontendu, který by nahradil zahnívající Ubiquity.
https://discourse.ubuntu.com/t/refreshing-the-ubuntu-desktop-installer/20659
Plán byl stihnout to do 22.04 LTS, nakonec se nedostal ani do 22.10, ačkoli tu jedno vývojové live iso 22.10 s novým instalátorem mám a dokonce má řešenu tu minimal instalaci. Všiml jsem si, že subiquity v novém instalátoru pro přenos filesystému používá rsync a pohled do zdrojového adresáře Live iso napovídá, jak náš problém řeší. A také proč je Live iso cca o 1 GB větší ;D
Starý instalátor:
/media/gdh/Ubuntu 22.10 amd64/casper
$ ll -Sh | egrep squashfs$
-r--r--r-- 1 gdh gdh 2,6G říj 20 09:18 filesystem.squashfs
Nový instalátor:
/media/gdh/Ubuntu 22.10 amd64/casper
$ ll -Sh | egrep squashfs$
-r--r--r-- 1 gdh gdh 2,0G zář 17 11:13 minimal.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 817M zář 17 11:13 minimal.standard.live.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 333M zář 17 11:13 minimal.standard.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.en.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.no-languages.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.de.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.es.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.fr.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.it.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.ru.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.pt.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.zh.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.en.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.no-languages.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.de.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.es.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.fr.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.it.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.ru.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.pt.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.zh.squashfs
-
Mini.iso byla výborná věc, ale i kdyby neexistovalo, tak i "normální" .iso 12.04 mělo cca 700MB (vešlo se na CD). Aplikací tam byl pouze základ a kdo chtěl, mohl si doinstalovat cokoli dalšího.
Novější distra už měla víc - něco přes 1GB, to se dá stále pochopit. Ale zůstal jsem nedávno naprosto v šoku po zjištění, že U 22.10 má 3.5GB. :o Tohle už je zkrátka naprostý úlet - co tam proboha všechno je? Tolik aplikací, nebo systém samotný tak nabobtnal? Nacpali tam samý snap? Proč??
Toto mi zkrátka hlava nebere a tento směr se mi pranic nelíbí. :-\ A kolik to bude s takovou příště? 10GB, je vůbec nějaký limit nebo se všichni zbláznili?
P.S.. Takto velké .iso už většinou odmítá nabootovat (z vytvořené bootflešky). Protože je vzhledem k velikosti na flešce fragmentované a loader hlásí "unbootable - not contig. .iso"....
-
I tak je to mazec - Xubu 14 mělo něco přes 900MB a Xubu 20 už 1,8GB - prakticky dvojnásobek ..
Ubu Mate 20 - 4GB rovný mazec.
Ano - fragmentace problém - jsou na to nástroje - tedy ve Win jsem používal, ale moc nefungoval - jediná spolehlivá metoda byla soubor na disku přesunout z jednoho místa na druhé a tu flashku zformátovat před kopírováním ..
-
Bych ty velikosti trochu upřesnil:
mate 22.04 (https://cdimage.ubuntu.com/ubuntu-mate/releases/22.04/release/) - 2.5GB
mate 22.10 (https://cdimage.ubuntu.com/ubuntu-mate/releases/22.10/release/) - 3.0GB
U 22.04 (https://releases.ubuntu.com/22.04/) - 3.6GB
U 22.10 (https://releases.ubuntu.com/kinetic/) - 3.8GB
Každopádně ty nárůsty jsou naprosto šílené - a navíc, žádné zlepšení funkčnosti nebo čehokoli jiného co by to aspoň částečně ospravedlnilo se
nekoná, ba spíše naopak... Vždyť už je to stejně velké jako windowsí instalačka! :'(
Na tu "defragmentaci" lze použít třeba osvědčený wincontig (https://wincontig.mdtzone.it/en/index.html) ovšem na flešce musí být dostatek volného místa (souvislého!)....
-
Mini.iso byla výborná věc, ale i kdyby neexistovalo, tak i "normální" .iso 12.04 mělo cca 700MB (vešlo se na CD). Aplikací tam byl pouze základ a kdo chtěl, mohl si doinstalovat cokoli dalšího.
Novější distra už měla víc - něco přes 1GB, to se dá stále pochopit. Ale zůstal jsem nedávno naprosto v šoku po zjištění, že U 22.10 má 3.5GB. :o Tohle už je zkrátka naprostý úlet - co tam proboha všechno je? Tolik aplikací, nebo systém samotný tak nabobtnal? Nacpali tam samý snap? Proč??
Toto mi zkrátka hlava nebere a tento směr se mi pranic nelíbí. :-\ A kolik to bude s takovou příště? 10GB, je vůbec nějaký limit nebo se všichni zbláznili?
P.S.. Takto velké .iso už většinou odmítá nabootovat (z vytvořené bootflešky). Protože je vzhledem k velikosti na flešce fragmentované a loader hlásí "unbootable - not contig. .iso"....
Nevím jak desktop verze iso obrazu. Ale stáhl jsem si server verzi 64b. Rozbalil a trochu se rozhlédl. Ač je to amd64 obsahuje i soubory pro 32b. Server verze obsahuje i balíky ubuntu-desktop, třeba na spojení s iphonem. Fakt nevím na co je dobré spojovat si minimální, bitelný systém s iphonem. Když to někdo potřebuje, může si to přece doinstalovat. Rozumím, že obsahuje spoustu modulů, ty jsou třeba. Hardwaru je čím dál víc. Takže toto beru. Ale nechápu třeba localizace. V mé případě do turečtiny. Pro server verzi bych očekával čistě jen anglinu a admin si zbytek může dolokalizovat online. Ikdyž ty jazykové mutace jsou marginální velikosti.
-
Bych ty velikosti trochu upřesnil:
mate 22.04 (https://cdimage.ubuntu.com/ubuntu-mate/releases/22.04/release/) - 2.5GB
mate 22.10 (https://cdimage.ubuntu.com/ubuntu-mate/releases/22.10/release/) - 3.0GB
U 22.04 (https://releases.ubuntu.com/22.04/) - 3.6GB
U 22.10 (https://releases.ubuntu.com/kinetic/) - 3.8GB
Každopádně ty nárůsty jsou naprosto šílené - a navíc, žádné zlepšení funkčnosti nebo čehokoli jiného co by to aspoň částečně ospravedlnilo se
nekoná, ba spíše naopak... Vždyť už je to stejně velké jako windowsí instalačka! :'(
Na tu "defragmentaci" lze použít třeba osvědčený wincontig (https://wincontig.mdtzone.it/en/index.html) ovšem na flešce musí být dostatek volného místa (souvislého!)....
Nebude to tím, že MATE má jen jeden windows manager a UBU dává na výběr z více?
Teď už musím jít spát, jinak zítra chcípnu.
-
Něco materiálu k (logickým a pravdivým) ůvahám Ventera, ramaela a juwy2:
https://www.itbiz.cz/clanky/zakony-informatiky-trh-voli-bloatware-gatesuv-zakon (https://www.itbiz.cz/clanky/zakony-informatiky-trh-voli-bloatware-gatesuv-zakon)
https://www.itbiz.cz/clanky/zakony-informatiky-jak-rychle-se-zpomaluje-software (https://www.itbiz.cz/clanky/zakony-informatiky-jak-rychle-se-zpomaluje-software)
a možná i další články na tom serveru...
Dodal bych osobní názor: popsaná demence je generována především korporáty, bohužel open source je dnes silně v jejich vleku, takže z toho plyne i postupné splývání vlastností.
Zdravý rozum je podle mě něco, co se v korporátním světě nenosí vůbec a jinde jen velmi málo.
-
Bych ty velikosti trochu upřesnil:
mate 22.04 (https://cdimage.ubuntu.com/ubuntu-mate/releases/22.04/release/) - 2.5GB
mate 22.10 (https://cdimage.ubuntu.com/ubuntu-mate/releases/22.10/release/) - 3.0GB
U 22.04 (https://releases.ubuntu.com/22.04/) - 3.6GB
U 22.10 (https://releases.ubuntu.com/kinetic/) - 3.8GB
Každopádně ty nárůsty jsou naprosto šílené - a navíc, žádné zlepšení funkčnosti nebo čehokoli jiného co by to aspoň částečně ospravedlnilo se
nekoná, ba spíše naopak... Vždyť už je to stejně velké jako windowsí instalačka! :'(
Na tu "defragmentaci" lze použít třeba osvědčený wincontig (https://wincontig.mdtzone.it/en/index.html) ovšem na flešce musí být dostatek volného místa (souvislého!)....
Tak jsem koukal a verze Mate 20.04.1 má opravdu 2,5GB, jenže 20.04.5 už ty 4GB - jsem nějak zvyklý koukat na pětkové verze. Ale je mi to záhadou - u Xubu 18.04. byl od podverze 1 k verzi 5 nejvýše 300MB, tak nevím, kde Maťaci nabrali 1,5GB?
Sice úvaha Ramael s více okenními manažery je jistě relevantní, ale proboha 1,5GB rozdíl?!
Wincontig mi právě nějak nefungoval - ani na HDD, kde bylo ranec místa mi nedokázal ve více než 90%, žádný soubor zcelit - vždy to končilo nějakou chybovou hláškou a nebo prostě provedením, ale bez výsledku - soubor iso stále fragmentován ..
Na Linux jsem už ani nic takového nehledal, když jsem přišel na to, že funguje ta rošáda a početí formátem - jen to trochu déle trvalo - dneska však s SSD už to asi neřeším vůbec ..
Mě z toho ať chci nebo nechci pořád vychází, že opravdu je někdo (většina společnosti už) dost mimo a nedělá svou práci moc dobře ..
-
/media/gdh/Ubuntu 22.10 amd64/casper
$ ll -Sh | egrep squashfs$
-r--r--r-- 1 gdh gdh 2,0G zář 17 11:13 minimal.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 817M zář 17 11:13 minimal.standard.live.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 333M zář 17 11:13 minimal.standard.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.en.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.no-languages.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.de.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.es.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.fr.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.it.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.ru.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.pt.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 16M zář 17 11:13 minimal.zh.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.en.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.no-languages.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.de.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.es.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.fr.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.it.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.ru.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.pt.squashfs
-r--r--r-- 1 gdh gdh 14M zář 17 11:13 minimal.standard.zh.squashfs
Zajímavé - to je Slax-styl a dává to mediu jistou variabilitu - i to by mohlo být řešení, kdyby se to rozpracovalo do více podvariant s interaktivním výběrem v instalátoru. Plnilo by to pak stejnou funkci, jako interaktivně konfigurovatelný instalační protokol ..
-
Tak jsem koukal a verze Mate 20.04.1 má opravdu 2,5GB, jenže 20.04.5 už ty 4GB - jsem nějak zvyklý koukat na pětkové verze. Ale je mi to záhadou - u Xubu 18.04. byl od podverze 1 k verzi 5 nejvýše 300MB, tak nevím, kde Maťaci nabrali 1,5GB?
Sice úvaha Ramael s více okenními manažery je jistě relevantní, ale proboha 1,5GB rozdíl?!
Stačí se podívat dovnitř.
Mate 20.04.1:
/media/gdh/Ubuntu-MATE 20.04.1 topjoy-falc
$ du -h --max-depth=1 | sort -rh
2,4G .
1,8G ./casper
580M ./pool
6,2M ./boot
3,9M ./EFI
3,3M ./isolinux
181K ./install
115K ./dists
19K ./pics
4,0K ./preseed
4,0K ./.disk
Mate 20.04.5:
/media/gdh/Ubuntu-MATE 20.04.5 LTS amd64
$ du -h --max-depth=1 |sort -rh
4,1G .
2,1G ./casper
2,0G ./pool
6,2M ./boot
3,9M ./EFI
3,3M ./isolinux
181K ./install
148K ./dists
4,0K ./preseed
4,0K ./.disk
V adresáři casper je instalovaný systém, v pool je lokální repozitář, který umožňuje instalovat vybrané aplikace i bez internetu.
-
Takže offline verze ..
-
Dodal bych osobní názor: popsaná demence je generována především korporáty, bohužel open source je dnes silně v jejich vleku, takže z toho plyne i postupné splývání vlastností.
Zdravý rozum je podle mě něco, co se v korporátním světě nenosí vůbec a jinde jen velmi málo.
Narazil jsem náhodou na jeden pojem který to vysvětluje. Jmenuje se to Dunbarovo číslo (https://cs.wikipedia.org/wiki/Dunbarovo_%C4%8D%C3%ADslo). Jde o to, že ti lidé žijí ve své bublině vyplněné týpky jako jsou oni. Zpětná vazba nulová, ač se o ni "snaží", protože v jejich stálé blízkosti se nenachází dostatečný počet jedinců smýšlejících jinak či jedinců mimo jejich pracovní obor. Jinak řečeno, oni si vystačí sami se sebou. Proto také čím větší něco (firma, projekt, úřad, kolektiv, atd) tím více odtržení od reálného světa. Protože jejich svět jsou oni sami.
-
Data, data, data...
Přece jen jsem se pustil do reinstalace celého notebooku Lenovo IdeaPad 5 15are05. Výsledky jsou tristní. Avšak co mne překvapilo, je mimo jiné obsazení disku.
Plán byl nainstalovat- LinuxMint 20.03 Una
- Debian
- Ubuntu 22.04 server
- Ubuntu 20.04 mini.iso
- ArchLinux
- AntiX
Nainstalovaný výsledek po několika pokusech- LinuxMint Mate 21
- ArchLinux
- Ubuntu 22.04
Zajímavé, že mint po instalaci zabere více místa než ubuntu. O Archu snad ani nemá smysl psát. Od prvního vyzkoušení je to můj jasný favorit. Zabrané místo, rychlost a nastavování je zkrátka to co mě sedí. Mint mě přijde stejně svižný jako Ubuntu. Avšak Mint je od začátku nastaven tak nějak lidsky kde jsem nemusel tápat a donastavovat.
Ubuntu server, Debian a LinuxMint 20.03 Una se mi nepodařilo nainstalovat. Vždy skončil instalátor někde uprostřed na neznámou chybu instalačního média. LinuxMint 20.03 Una mě dokonce smazal starou instalaci Ubu 20.04. Verze Mintu 21 už byla bez problému. Arch šel tak nějak přesně dle mého očekávání. Ubuntu 22.04 strašně zdlouhavá instalace. Prvních pár minut kdy se spouštělo Live jsem myslel, že to zamrzlo. Jen černá obrazovka několik minut. Pak je smutné čekat a koukat jak se odinstalovávají zbytečnosti protože jsem zvolil minimal. AntiX byl průser každým pokusem. Chovalo se to jako pán všeho křemíku, což Ubuntu také. Jenže Ubuntu narozdíl od AntiXu funguje bezproblémově. Nemůžu posoudit jak by na tom byl Mint protože jsem ho nainstaloval jako první systém. Všechny ostatní vyjma Archu vždy přepsali EFI. Což mě docela sejří, když už si člověk pohrál s nějakou grafikou v grubu. No a AntiX mě zavaděč i poškodil. Poznáním Archu jsem se už nepouštěl do instalace ubu 20.04 z mini.iso protože ten systém mě plně vyhovuje. Alespoň zatím. K ubuntímu dobru musím připočíst, že ač mě vylekal nemožností zákazu formátování swapu. Tak nevím jak to udělali avšak UUID swapu zůstalo stejné jako před formátováním. Nabízí se odpověď, že ač formátování bylo hlášeno, tak k němu nedošlo. Což ostatní systémy nedokázali a vždy swap přeformátovali a tím se UUID změnilo. Arch se ho vůbec nedotkl, což je super. Takže jsem pokaždé vyjma Arch instalace musel na ostatních systémech přepisovat fstab.
A výpis kolik co potřebuje disku:
[radek@radkuv-arch ~]$ df -h
Souborový systém Velikost Užito Volno Uži% Připojeno do
dev 3,4G 0 3,4G 0% /dev
run 3,4G 1,2M 3,4G 1% /run
/dev/nvme0n1p3 73G 5,5G 64G 8% /
tmpfs 3,4G 0 3,4G 0% /dev/shm
tmpfs 3,4G 8,0K 3,4G 1% /tmp
/dev/nvme0n1p7 103G 7,9G 90G 9% /media/radek/data
tmpfs 681M 20K 681M 1% /run/user/1000
/dev/nvme0n1p2 73G 11G 58G 16% /mnt/mint
/dev/nvme0n1p4 73G 8,2G 61G 12% /mnt/ubuntu
Rozdělení disku:
[radek@radkuv-arch ~]$ lsblk
NAME MAJ:MIN RM SIZE RO TYPE MOUNTPOINTS
nvme0n1 259:0 0 476,9G 0 disk
├─nvme0n1p1 259:1 0 96M 0 part
├─nvme0n1p2 259:2 0 74,5G 0 part /mnt/mint
├─nvme0n1p3 259:3 0 74,5G 0 part /
├─nvme0n1p4 259:4 0 74,5G 0 part /mnt/ubuntu
├─nvme0n1p5 259:5 0 74,5G 0 part
├─nvme0n1p6 259:6 0 67,1G 0 part
├─nvme0n1p7 259:7 0 104,3G 0 part /media/radek/data
└─nvme0n1p8 259:8 0 7,5G 0 part [SWAP]
A velikosti instalačních médií:
[radek@radkuv-arch download]$ ls -l
celkem 8973376
-rw-rw-r-- 1 radek radek 191889408 20. lis 15.40 antiX-22-net_x64-net.iso
-rw-r--r-- 1 radek radek 823132160 22. lis 19.31 antiX-22_x64-base.iso
-rw-rw-r-- 1 radek radek 820326400 20. lis 15.46 archlinux-x86_64.iso
-rw-r--r-- 1 radek radek 1151975424 23. lis 12.12 debian-live-11.5.0-amd64-standard.iso
-rw-r--r-- 1 radek radek 400556032 22. lis 21.26 debian-11.5.0-amd64-netinst.iso
-rw-rw-r-- 1 radek radek 499122176 20. lis 15.39 firmware-11.5.0-amd64-netinst.iso
-rw-rw-r-- 1 radek radek 3826831360 23. lis 08.53 ubuntu-22.04.1-desktop-amd64.iso
-rw-r--r-- 1 radek radek 1474873344 22. lis 21.43 ubuntu-22.04.1-live-server-amd64.iso
P.S.: abych Arch jen nechválil. Vadí mne česká lokalizace kdy mám pocit, že to píše nesmysly. A hlavně potvrzování díky tomu není y/n ale a/n. Což je na picku.
-
Tyto zkušenosti jsou jistě velice cenné - nicméně bych poprosil (s důrazem na tvoji dobrou reputaci zde) aby sis to po sobě přečetl a zvážil, zda by to nešlo napsat poněkud "souvisleji"... :)
-
To je časová tíseň a shrnutí několika dnů do pár vět. Pokusím se polepšit, uchopit lépe myšlenku a lépe to popsat. Je však vysoká pravděpodobnost, že vyjádření bude stále kostrbaté. Beru to jako daň za nepoužívání českého jazyka.
Jinak už se mi AntiX podařilo rozběhat a jsem s ním zatím nad míru spokojen. Na Arch to nemá, ale jako volba velice svižného systému (bez systemd) ve výsledku dobrá.
-
Tak MX - to je vyladěný spin Antix ..