Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

Novinky: Školení nejen k OS Ubuntu pro širokou veřejnost, více informací zde.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Témata - JirkaZ

Stran: [1]
1
Používal jsem docela dlouho tuto barevnou laserovku v Kubuntu 14.04. Od počátku jsem musel řešit dilema mezi dvěma možnými způsoby instalace:

1) ovladač hplip (ať už z normálních repozitářů, nebo ze stránky autorů https://developers.hp.com/hp-linux-imaging-and-printing) + následná instalace proprietárního pluginu: program je sice značně velký jako nakonec cokoliv od nějakého globalizátora (údajně to má na svědomí dnešní "klikací" způsob programování a nezájem o datovou úspornost), na druhou stranu ale má spoustu možností nastavení tiskárny, vlastní diagnostiku atd. Tiskový výstup má i geometricky (míním tím rasterizaci) dobrou kvalitu, ale všechny barvy jsou posunuté do zelena. Nikde jsem nenašel způsob, jak to řešit...

2) ovladač foo2zjs (http://foo2zjs.rkkda.com/) - vše funguje, výstup je barevně neutrální, ale možností nastavení tiskárny je mnohem méně a rasterizace je bohužel nevyhovující (někdy až moiré efekty ve větších jednobarevných plochách apod.). Navíc u tohoto ovladače se mi pravidelně stávalo, že tiskárna po tisku prvního dokumentu přestala přijímat další úlohy a pomohlo buď vytažení a zasunutí USB konektoru, nebo celkový reset. V hledání či vymýšlení nějakého řešení jsem nebyl úspěšný (po pravdě jsem to zase až tak "nehonil")...

Až teď s přechodem na Kubuntu 18.04 a opakováním výše popsaných problémů s hplip mě napadlo oba ovladače zkombinovat. Jak? No, normálně nainstalovat hplip a v jeho nastavení pak upravit nastavení tiskárny tak, že bude využívat *.ppd soubor z foo2zjs ;-)

Výsledek? Překvapivě kvalitní tisk, zachoval si všechny dobré vlastnosti z hplip, ale jako bonus zmizel ten nádech do zelena... Skoro bych řekl, že kvalita tisku fotek je srovnatelná s nějakým průměrným inkjetem - to je u laseru co říct, přitom používám "alternativní" toner od Tonersypu...

2
Po přechodu z Kubuntu 14.04 na Kubuntu 18.04 mi možná nejvíc vadí jedna věc, a to je doslova děsivé grafické téma zvané Breeze... Bohužel je v Plasmě 5 jako defaultní a prostě to nejde změnit (myslím tím úplně odinstalovat a nahradit něčím normálním), jen v určitých případech se to dá nějak ovlivnit.

Tuhle skutečnost vymyslel nepochybně nemocný člověk (a spousta dalších mu z neznámých příčin tleská), ale to teď nebudu rozebírat.

K věci:

Za normální téma považuju třeba Oxygen (díky tvůrcům, že stále žije).

První na řadě byl Synaptic. Současný Synaptic v Kubuntu používá nastavení GTK3 aplikací (dříve to bylo GTK2), ale pro root práva. Definiční soubor je /root/.config/gtk-3.0/settings.ini a lze ho přepsat souborem /home/uzivatel/.config/gtk-3.0/settings.ini (tedy souborem pro uživatelské nastavení chování GTK3 aplikací v KDE).

Momentálně mi není zcela jasná vazba na instalovaná témata GTK3 pro roota - zejména ale jde o to, aby v /root/.config/gtk-3.0/settings.ini nebyly nastaveny volby Breeze. Synaptic pak použije svoje vlastní, docela podařené ikony.

Původní (škodlivý) soubor může vypadat takto:

Kód: [Vybrat]
[Settings]
gtk-font-name=Noto Sans 10
gtk-theme-name=Breeze
gtk-icon-theme-name=breeze
gtk-fallback-icon-theme=gnome
gtk-toolbar-style=GTK_TOOLBAR_ICONS
gtk-menu-images=1
gtk-button-images=1
gtk-primary-button-warps-slider=0

a nový (upravený, resp. zkopírovaný postupem popsaným výše) třeba takto:

Kód: [Vybrat]
[Settings]
gtk-application-prefer-dark-theme=false
gtk-button-images=1
gtk-cursor-theme-name=Breeze_Snow
gtk-fallback-icon-theme=gnome
gtk-font-name=Ubuntu Regular 10
gtk-icon-theme-name=oxygen
gtk-menu-images=1
gtk-primary-button-warps-slider=0
gtk-theme-name=Default
gtk-toolbar-style=GTK_TOOLBAR_BOTH

Přidávám screenshot Synapticu s původními idiotskými ikonami Breeze a nově po změně tak, aby mohl používat svoje vlastní, které má (resp. po své instalaci si je přidá) v /usr/share/icons/hicolor/ a příslušných podadresářích (podrobněji viz třetí screenshot).

Další k řešení byl Krusader. Jak známo, tak jako jeden z mála souborových správců umožňuje i v Kubuntu 18.04 spuštění jako root (má to přímo v menu).

O vhodnosti či nevhodnosti spouštění GUI aplikací pod rootem se vedou rozsáhlé diskuse. Odpůrci argumentují "bezpečností", z čehož se dnes už stala zhovadilá obsese či buzzword (stejně to nikdy nejde vyřešit 100% a umřeme nakonec všichni). Ale to zase nebudu momentálně víc rozvádět; faktem je, že zásahy s root právy jsou čas od času potřeba a já jsem si prostě za léta s Linuxem zvykl, že mi k tomu Krusader poskytuje příslušný komfort.

Nicméně ve správcovském režimu má v Kubuntu 18.04 defaultně opět tu hrůzu Breeze.  V distribuci nezaložené na Debianu (třeba openSUSE) bych si prostě spustil root relaci a tam nastavil prostředí KDE, což by ovlivnilo všechny KDE aplikace spouštěné s root právy. Ale co v Kubuntu?

Tentokrát jsem řešení nevymyslel převážně sám (jako u Synapticu), ale našel hotový postup na https://forum.kde.org/viewtopic.php?f=225&t=140091 .

Z toho vybírám podstatu:

1) v konzoli napsat a "odentrovat"

Kód: [Vybrat]
sudo kwriteconfig5 --file /root/.config/kdeglobals --group Icons --key Theme oxygen
(taky by se ta změna dala v souboru /root/.config/kdeglobals udělat editorem, ale takhle je to jednodušší a rychlejší)

2) smazat soubor /root/.cache/icon-cache.kcache

čímž by mělo být hotovo a Krusader s root právy (pochopitelně přinejmenším po jeho vlastním restartu) zase vypadá normálně...

3
Návody, tipy a triky / Instalace Eagle 6.6.0 do Kubuntu 18.04 LTS
« kdy: 07 Květen 2019, 20:23:31 »
Jsem letitým uživatelem a majitelem licence k návrhovému SW Eagle - tedy až do doby, než začali experimentovat s cloudem, pravidelně placeným pronájmem licence a podobnými hrůzami. To mě přimělo zůstat u verze 6.6.0...

Ta šla zcela bez problémů instalovat a provozovat v Kubuntu 14.04 LTS. Problém nastal po přechodu na Kubuntu 18.04 LTS. Při pokusu o novou instalaci (nebo zkopírování staré) se objevily hlášky typu

Kód: [Vybrat]
Ensure the following libraries are available:
libssl.so.1.0.0 => not found
libcrypto.so.1.0.0 => not found

nebo

Kód: [Vybrat]
./eagle: symbol lookup error: ./eagle: undefined symbol: CRYPTO_num_locks
Po kratším hledání a úvaze jsem si potvrdil, že problém způsobuje nepřítomnost staré knihovny libssl.1.0.0, přičemž nepomáhá ani vytvoření symlinků na novější verzi (libssl.1.1) - to vyvolá onu druhou chybovou hlášku.

Řešením je doinstalace naštěstí stále existující knihovny libssl1.0.0_1.0.2n-1ubuntu5.3_i386.deb (viz https://pkgs.org/download/libssl1.0.0). I na 64bit systému přitom je nutné použít 32bit verzi, protože Eagle 6.6.0 je 32bit aplikace.

4
O fóru / Nejdou vkládat přílohy do příspěvku
« kdy: 30 Duben 2019, 11:34:55 »
Normálně napíšu odpověď na příspěvek (update: nebo zkusím založit nové téma) a při pokusu o vložení obrázku do přílohy (png, desítky kB) dostanu pokaždé hlášku:

"Není možno přistoupit k adresáři s přílohami!"

Práva k dotyčnému adresáři jsou přitom OK (jde o standardní pracovní plochu).

Prostý text odpovědi (bez příloh) lze uložit normálně. Problém jsem poprvé zaregistroval dnes, ale je možné, že už existuje déle (naposledy jsem posílal přílohu cca před několika měsící)...

Díky za odpověď/vysvětlení.

5
Návody, tipy a triky / Spojení několika videí do jednoho
« kdy: 12 Únor 2019, 14:24:14 »
Možná nesu dříví do lesa, ale potřeboval jsem narychlo spojit několik videí do jednoho a ověřil jsem přitom následující, zcela triviální postup s pomocí programu ffmpeg:

1) všechna videa nakopíruju do jednoho adresáře

2) změním názvy na souvislou vzrůstající číselnou řadu (např. v Krusaderu Soubor -> přejmenovat více položek a příslušné postupy). Změna názvu není nutná - jde o to, aby se videa ve výsledku správně časově  seřadila, nejlépe vyzkoušet, případně prohlédnout soubor mylist.txt zmiňovaný dále.

3) příkazem (v konzoli otevřené v adresáři s videi - třeba v Krusaderu, když stojím v popisovaném adresáři, tak Nástroje -> Spustit zde terminál nebo rovnou tlačítkem F2):
Kód: [Vybrat]
printf "file '%s'\n" ./*.mp4 > mylist.txtvytvořím seznam s názvem mylist.txt

4) příkazem (ve stejné, stále otevřené konzoli):
Kód: [Vybrat]
ffmpeg -f concat -safe 0 -i mylist.txt -c copy output.mp4spojím všechna videa z adresáře a ze seznamu do jednoho s názvem output.mp4

Předpokladem je nainstalovaný program ffmpeg. Příklad je pro videa *.mp4 (nejčastěji z mobilu), ale funguje i pro jiné formáty. V příkazech je pak pochopitelně nutno změnit extenzi
Kód: [Vybrat]
mp4 na jinou (aktuální). Videa musejí být ve stejném rozlišení a orientaci (opět typicky pro několik videí natočených v různých okamžicích stejným zařízením). Prostě když chci z jednotlivých záběrů udělat "film"...

Zdroj: https://trac.ffmpeg.org/wiki/Concatenate

Celá věc se pochopitelně dá udělat i v nějakém grafickém videoeditoru, ale když chci rychlý a jednoduchý postup, tak dva příkazy v konzoli (které by se dokonce zřejmě daly sloučit do jednoho) jsou bezkonkurenční.

6
Obecná podpora / PF 2019
« kdy: 31 Prosinec 2018, 14:07:04 »
Všem PF 2019....jistou ruku a přesnou mušku.

7
Obecná podpora / Ubuntu (Kubuntu) a scannery Epson - ŘEŠENÍ
« kdy: 14 Září 2018, 11:54:48 »
Kdyby se někomu přihodilo, že má scanner Epson a nefunguje mu s oficiálními drivery v novějších verzích *buntu (pravděpodobně 17.x a 18.x), tak viz https://www.linuxexpres.cz/hardware/skenery-epson-v-linuxu#post28667.

Pro jistotu zde cituji tam uvedený postup:

1) instalace driverů: na http://download.ebz.epson.net/dsc/search/01/search/ (tam zvolit typ a OS) je ke stažení *.tar.gz, který se rozbalí (kdovíproč?) do složky s názvem *.deb. V ní mimo jiné je skript install.sh, který se dá spustit. ALE: v Kubuntu 18.04 mi skript ANI OMYLEM nenainstaloval příslušné tři balíčky, přitom nic nehlásil... Stav instalace lze ověřit třeba Synapticem nebo jiným správcem systému.

Řešení: osamostatnit ony tři *.deb balíčky z hlavní složky a podsložek a nainstalovat je ručně (v konzoli nebo některou grafickou aplikací, jak je popsáno výše).

2) ani po úspěšné instalaci driverů scanner nefunguje, přestože pomocí lsusb je vidět. Nefunguje ani pod rootem (ani xsane, ani skanlite, ani iscan). Po zadání do velkého bratra vyskočilo toto: https://askubuntu.com/questions/1034528/epson-gt-s50-scanner-not-working-after-upgrade-to-18-04-from-16-04

Řešení z uvedeného odkazu funkční i pro V200 Photo (nutno použít krok a a následně b, pak restart PC):

a) vytvořit symbolický odkaz příkazem v konzoli

Kód: [Vybrat]
sudo ln -sfr /usr/lib/sane/libsane-epkowa* /usr/lib/x86_64-linux-gnu/sane
b) v adresáři /etc/udev/rules.d/ vytvořit soubor s názvem 55-epson-libsane.rules a tímto obsahem:

Kód: [Vybrat]
SUBSYSTEM=="usb", ENV{DEVTYPE}=="usb_device", MODE=="0666"
SUBSYSTEM=="usb_device", MODE=="0666"

ATTRS{manufacturer}=="EPSON", DRIVERS=="usb", SUBSYSTEMS=="usb", ATTRS{idVendor}=="04b8", ATTRS{idProduct}=="*", MODE="0666"

ATTRS{idVendor}=="04b8", ATTRS{idProduct}=="0137", MODE="0666", GROUP="scanner", ENV{libsane_matched}="yes"

Pak už by mělo všechno fungovat normálně. Jen je zajímavé, že vyhledávání scanneru trvá mnohonásobně déle, než v 14.04 (ale to může být spuštěním systému z externího USB HDD namísto standardního interního SSD)...

8
Obecná podpora / LibreOffice 5.4.5 a soubory mimo /home/user
« kdy: 27 Únor 2018, 12:45:45 »
Tentokrát píšu nikoliv otázku, ale rovnou radu ;-)

Kdyby se někdo divil, proč mu po update LibreOffice na poslední stabilní verzi 5.4.5 nejde otevírat žádný soubor, který je mimo /home/user (je tedy třeba na externím disku, na usb klíčence, na ntfs partition interního disku, v jakémkoliv jiném adresáři domovské partition než /home/user (i když se změněnými právy!) apod.), tak je to opět spíš feature a nikoliv bug.

Prostě pomatený vývojář usoudil, že v Linuxu přece všechna uživatelská data jsou v /home/user a nic víc neřešil. Nápadně mi to připomíná doby, kdy opravdu neexistovalo nic než Windows, Windows nebo Windows, jen v obráceném smyslu.

Důvod problému: může za to AppArmor a jeho nastavení pro LibreOffice.

Workaround, než se vynuceně opravená verze LO dostane do repozitářů: https://bugs.documentfoundation.org/show_bug.cgi?id=115987 a tam citované prameny.

Neboli: v konzoli napsat a odeslat

Kód: [Vybrat]
sudo ln -s /etc/apparmor.d/usr.lib.libreoffice.program.* /etc/apparmor.d/disable/

9
Rád bych zjistil, jak na tom u jiných uživatelů je Skypeforlinux verze vyšší než 8.11.0.4 na Kubuntu 14.04 LTS... Mně osobně nefunguje nic od verze 8.13.0.2 včetně a výše (tedy momentálně ani 8.14.0.10 a 8.15.0.4).

Aplikace se "nějak" spustí, ale k dispozici je pouze bílé okno s nabídkou nahoře, kde se při jednotlivých volbách neděje vůbec nic. Jako perlička na dortu pak vyskakuje hlášení o pádu aplikace... Případně mohu doplnit screenshot, ale myslím, že to je celkem zbytečné.

Poslední funkční verze z řady 8 je výše zmíněná 8.11.0.4. Zkoušel jsem i ručně mazat profily atd. - bez efektu. Uvedená chyba se dá najít různě po webu (https://www.google.cz/search?&q=skype+for+linux+white+screen), ale řešení nikde. A to se vleče už přes tři verze...

Ještě že se v Synapticu dá zamknout verze, ale do budoucna to určitě není vhodný způsob. Nejraději bych celý Skype poslal do (I), ale vendor-lock u okolní "většiny" je děsivý...

Díky za reakce.

10
Prosím znalejší přítomné o radu: od včerejška se mi v Kubuntu 14.04 LTS 64bit najednou v rámci update balíčků začal nabízet nechtěný downgrade Thunderbirdu z verze 52 na verzi 38 (viz přiložený screenshot ze Synapticu).

Mohl bych zamknout verzi TB, ale to není systémové a hlavně to není řešení. Mě by spíš zajímalo, jak se může stát, že o tolik starší verze je najednou považována za novější?

Jde o nějakou chybu v repozitářích, nebo něco jiného?

Díky za smysluplné rady.

11
Obecná podpora / Poškozené fonty v Java aplikaci
« kdy: 13 Leden 2017, 16:20:20 »
Prosím o radu či tipy v následující záležitosti: při běhu Java aplikace v Kubuntu 14.04 LTS se v ovládacích prvcích aplikace zobrazují některé položky jako "rozsypaný čaj" namísto normálního písma.

Problém se vyskytuje při běhu v OpenJDK 6, v OpenJDK 7 i v Oracle JRE 7. Při testu stejné aplikace ve Windows 7 a Oracle Java je vše v pořádku...

Screenshoty jsou v příloze.

V systému mám všechny běžné i neběžné fonty včetně MS core fonts.

Aplikace je dostupná coby archiv http://www.falstad.com/circuit-java/circuit.zip na http://www.falstad.com/circuit-java/ (běhový soubor je circuit.jar a je mu nutné změnit atribut na spustitelný).

Díky za smysluplné reakce.

12
Podpora přenosných počítačů / Doporučte WiFi interface
« kdy: 17 Říjen 2007, 11:12:50 »
V rámci šíření Linuxu ;-) jsem instaloval už poměrně velké množství distribucí SUSE a nyní i Ubuntu. Zatím vše bylo na stolní PC, teď jsem instaloval poprvé Ubuntu i na notebooku (Toshiba Satellite L10).

Vše je až překvapivě bez problémů a uživatel by teď měl zájem notebook doplnit o WiFi interface (nativně tam není). V úvahu připadají buď PCMCIA karta, nebo USB. Hledal jsem poměrně dlouho chipset či přímo model s co nejlepší kompatibilitou, ale - jak je v Linuxu obvyklé - informace jsou jen o starších výrobcích a já potřebuju koupit něco nového...

Moje představa je tato: nejlépe přímá podpora chipsetu v jádře (tedy pokud možno ne Win ovladače s ndiswrapperem) + snadný a funkční management připojení přes nějakou klikací aplikaci. Uživatel je počítačový a tím spíš linuxový laik, bude přitom s notebookem cestovat a chce využívat WiFi v hotelích, na veletrzích apod. Potřebuje tedy něco, na co klikne, otevře se mu okno s nabídkou dostupných sítí a tam jen klikne na "připojit"...

Abych se vrátil víc k tématu: může někdo na základě vlastních či něčích zkušeností doporučit (nebo naopak NEdoporučit) něco ze stávající nabídky (třeba  zde nebo tady)? Ptát se prodejců nemá smysl (ověřeno), ohledně Linuxu jsou úplně mimo...

Díky za smysluplné rady.

Stran: [1]