Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Sešívaný

Stran: [1] 2 3 ... 27
1
https://distrowatch.com/
Takhle stránka sice není globální, není oficiální, ale pomůže si udělat obrázek. Webovka sleduje, s jakým OS na ní uživatel přistupuje a z těchto dat vytváří statistiky.

To není pravda. Distrowatch jen počítá zobrazení jednotlivých profilů distribucí. Když si nechám zobrazit stránku Mintu, přičte se hlas mu, i když používám třeba Debian. Jestli to něco měří, tak zájem návštěvníků Distrowatch o informace o jednotlivých distribucích. Vztah k obecné používanosti a oblíbenosti je tak volný, že se nemá smysl brát statistiky DW v potaz.

2
Pár poznámek k jednotlivým formátům:

Snap - není kontejnerová technologie, aplikace běží ve stejném namespacu jako zbytek systému a pomocí AppArmor se jen zakazuje, kam nemůže vidět. I když se snaží o portovatelnost, tak je to technologie, která byla původně navržená pouze pro Ubuntu a pořád třeba bez Ubuntu nelze vytvářet vlastní snapy. Řešení přes AppArmor znamená horší portovatelnost, proto se taky podařilo rozjet snapd pouze na omezeném počtu ostatních distribucí a většinou s vypnutým sandboxem (např. Fedora). Formát sice dokáže teoreticky fungovat decentralizovaně, ale v praxi existuje pouze jeden distribuční kanál a to uzavřený Snap Store od Canonicalu.

Flatpak - je kontejnerová technologie, aplikace běží ve svém vlastním namespacu a dost zbytku systému se dostává přes bindmount nebo portály. Celková izolace od zbytku systému je větší, takže i portovatelnost je jednodušší a proto je dnes Flatpak v plnohodnotném stavu na mnoha distribucích. Naopak ta izolace znamená i horší flexibilitu, co se týče spolupráce aplikace s dalšími. Pro desktopové aplikace je Flatpak obecně dál než Snap, třeba v tom, že podporuje témata systému a aplikace pak nevypadají jako z Win95. Je navržený decentralizovaně, takže každý si může vytvořit vlastní repo jako u balíčků, nicméně existuje centralizované na adrese flathub.org.

AppImage - není kontejnerová technologie, jedná se o obraz obsahující aplikaci a knihovny, které potřebuje ke svému běhu, ten se při instalaci jen připojí do file systému hosta. Běží ve stejném namespacu jako host. Z těchto tří má asi nejmenší ambice, řeší především portovatelnost pomocí bundlování, už ve výrazně menší míře řeší sanboxing, bezpečnou komunikaci aplikací s okolím atd.. Autoři aplikací můžou bundlovat cokoliv, ale také linkovat cokoliv ze systému, což je dlouhodobě z pohledu spolehlivé portovatelnosti průšvih. Velká výhoda AppImage je, že od systému nevyžaduje téměř nic, takže nemusíte instalovat žádný nástroj a rozjedete jej i na hodně starých distribucích. Na rozdíl od výše zmíněných nemá žádný centralizovaný repozitář.

3
Člověk časem narazí na problém s kompatibilitou, např. neaktualizovaný Firefox vs webové stránky a na staré verze programů. Ale největší problém je bezpečnost. Půl roku bez podpory a máš tam několik desítek zranitelností, které si ty sám opravovat nemůžeš, to je naprostý nonsense. Je to jako nechávat nezamčené dveře od bytu. Může se stát, že to bude naprosto v pohodě a nikdo tě nikdy nevykrade, ale taky to může nějaký zloděj vyhmátnout a bez většího úsilí ti vybílit celý být.

Můj tým má na starosti desítky balíčků v RHELu a Fedoře, tak vidím, co a proč se záplatuje a popravdě já osobně bych nepodporovaný systém připojený do Internetu nepoužíval.

4
Obecná podpora / Re:Google Drive like Fedora
« kdy: 23 Duben 2016, 23:40:46 »
Sešívaný, to není moc potěšující. Takže chápu-li dobře, je nejsnazší cesta momentálně používat Fedoru (i když ta je teda oproti Mintu resp. Ubuntu o dost složitější :-( Hlavně jsem se naučila nějaké terminálové příkazy a ve Fedoře to je samozřejmě jinak).


Mimochodem, Ubuntu 16.04 nemá Gnome 3.20? Co vlastně tedy má za verzi?

Tak se dívám, že v Ubuntu 16.04 už by měl být Nautilus 3.18. Jestli tu funkci v Ubuntu neodstranili, tak potom by možná stačilo nainstalovat gnome-control-center a v něm to nastavit. Případně použít Ubuntu GNOME.

5
Obecná podpora / Re:Google Drive like Fedora
« kdy: 22 Duben 2016, 19:22:09 »
Tato podpora Google Drive funguje jenom v Nautilu 3.18 a vyšším. Ten snad není ani v právě vydaném Ubuntu, takže nebude ani následující dva roky v Mintu. Snad by pomohlo nějaké PPA s aktuálním GNOME. Jinak to člověk asi nějak triviálně do Mintu nedostane.

6
Obecná podpora / Re:Evolution a kontakty Google
« kdy: 28 Prosinec 2015, 18:07:02 »
Vím, že v tom nejsem moc nezávislý jako přispěvatel do GNOME, ale myslím si, že pro uživatele navyklého na OS X je lepší samotné GNOME. I GNOME v Ubuntu se dá přizpůsobit, aby se podobalo OS X, viz článek Jono Bacona: https://opensource.com/life/15/11/finding-unity-gnome-shell

Unity na první pohled vypadá jako blíže OS X, protože základní rozložení je do značné míry jeho kopie, ale myslím si, že co dělá OS X zajímavým, je spíše čistota designu, konzistence a smysl pro detail. A v tom je mu IMHO blíže GNOME.

Jinak bohužel neporadím v tom, jak dostat GNOME Online Accounts do elementary, používám GNOME na jiné distribuci než Ubuntu. Možná by stačilo jen nainstalovat balíček gnome-control-center, jehož součástí GOA jsou, ale to střílím hodně od boku.

7
Obecná podpora / Re:Evolution a kontakty Google
« kdy: 28 Prosinec 2015, 12:18:19 »
Elementary už by mělo mít ve Freye taky nějaké online accounts: http://ubuntuportal.com/2015/04/elementary-os-freya.html
Tady ale zase píší, že to odstranili: https://www.reddit.com/r/elementaryos/comments/32a7ti/online_accounts/
Tak nevím.

Každopádně pokud to tam je, tak to najdeš jako modul v nastaveních systému.

Případně je možnost nainstalovat GNOME Online Accounts nebo Ubuntu Online Accounts, obě možnosti by se měly s Evolutionem rozumět. Otázka je, jestli jdou používat mimo GNOME, respektive Unity. To jsem nikdy nezkoušel.

8
Obecná podpora / Re:Evolution a kontakty Google
« kdy: 28 Prosinec 2015, 11:34:28 »
Jestli nakonec nebude problém v autentizaci. GNOME má totiž Online accounts, které při přihlašování ke Googlu otevřou webovou stránku s přihlášením, člověk se přihlásí, OA dostanou jako nová aplikace přístup k účtu a potom tento přístup "půjčují" ostatním aplikacím v GNOME, jako je například Evolution.
Přihlásit se dnes ke Googlu jen pomocí prostého hesla je už docela problém. Pamatuji se, že když jsem si chtěl přímo v Evolutionu připojit k firemnímu Google Calendaru, musel si u Googlu nechat vygenerovat heslo pro tento konkrétní přístup.

9
Obecná podpora / Re:Evolution a kontakty Google
« kdy: 28 Prosinec 2015, 10:18:04 »
Jak byl ten účet nastavený? Přímo v Evolutionu nebo přes online accounts? Já tu chybu v aktuálním Evolutionu 3.18 nepozoruji, načtení kontaktů z Googlu mi funguje bez problémů. Osobně si myslím, že prostě bude chyba v dané verzi. Problém asi nemá řešení. Upstream už podporu pro 3.10 dávno ukončil a pochybuju, že se najde někdo v distribuci, kdo by tu chybu backportoval.

10
Heh, rychlá odpověď. :) Dovolím si však nesouhlasit.

Kdysi jsem to zkoušel, ale ani nevím, jestli mi to šlo.
https://blueprints.launchpad.net/ubuntu/+spec/foundations-o-debdelta

Na to je AFAIK potřeba podpora na straně serveru, ne?

Jinak DeltaRPM má smysl na pomalém připojení. Na rychlém připojení to může být dokonce pomalejší, protože ty balíčky se musí všechny lokálně rebuildovat, což taky zabere nějaký čas.

11
Otevřená diskuze kolem Linuxu a OSS / Re:Zkušenosti s Fedorou?
« kdy: 03 Červen 2014, 23:53:47 »
například mi není jasné proč stále nefunguje vyhledávání souborů z activities, když by mělo a mám to nastavené.

Hmmm... to je divné. Funguje mi to jak na pracovním, tak na domácím počítači. Zkusil bych promazat databázi Trackeru, který ty soubory indexuje a poskytuje GNOME Shellu výsledky.

12
Otevřená diskuze kolem Linuxu a OSS / Re:Zkušenosti s Fedorou?
« kdy: 03 Červen 2014, 01:23:58 »
Jestli Vojta není nestranný, tak já už vůbec ne, ale kdybych měl napsat zkušenosti:

  • Fedora se nesnaží příliš modifikovat software a nabízí tak KDE v pohodě velmi blízké upstreamu, ať už to je pro někoho pozitivum nebo negativum.
  • Red Hat má malý (cca 5-6 lidí), ale schopný tým KDE vývojářů, kteří se zapojují i do vývoje v upstreamu, takže jsou blízko KDE i personálně. A mimochodem skoro všichni jsou z ČR :-)
  • Fedora 14 s KDE byla nestabilní hlavně kvůli tomu, že KDE 4 v té době nebylo ještě úplně vyzrálé. Nyní to je IMHO mnohem lepší

Myslím, že mezi Fedora KDE a Kubuntu není v podpoře tohoto prostředí zase tak velký rozdíl. Oba ji mají kvalitní. V případě Ubuntu GNOME je to bohužel horší, jak už píše Marp. Kvůli závislosti Unity na komponentách GNOME tam mají hodně starých verzí namixovaných s novějšími, plno downstreamových patchů pro Unity, které dělají neplechu v GNOME apod. Je potřeba počkat, až se Unity zcela osamostatní a ty prostředí budou moct v Ubuntu fungovat nezávisle na sobě vedle sebe.

13
je videt, ze lennart je obliben i mezi ubuntaky, ackoliv vy ani nepouzivate jeho finalni zbran hromadneho niceni - systemd

No, ono se to netýká jen ubunťáků. Často se setkávám s tím, že nehlasitější kritici systemd jsou ti, kteří ho nepoužívají a často ho nikdy ani pořádně nevyzkoušeli.

14
a fedoristi sa delia na LO a OO napriklad atd  :-X
Na jednej strane sloboda vyberu, na druhej strane take triestenie (skvelych) vyvojarskych zdrojov a komunit vseobecne, ze nic ine si Widlaci ani nemusia zelat  :-[

Kdyby se distribuce držely toho, že vývoj probíhá a vývojářské síly se sdílí v upstreamu a distribuce byly jen od integrace a distribuce softwaru, tak ten velký počet distribucí moc nevadí.

15
Na tom videu je prokazatelne pouze jeden desktop s Unity, ale je tam hromada Macbooku s OSX. Takze mam pocit,, ze jestli Google vyvojari neco rutinne pouzivaji tak jsou to Macbooky s OSX.

Jj, bohužel je to tak. Ubuntu bylo jednu dobu dokonce převažujícím systémem v Google, když se chtěli oprostit od Microsoftu. Google taky je a byl velkým zákazníkem Canonicalu. Četl jsem ale rozhovor s člověkem z jejich IT oddělení a dnes na většině jejich počítačů běží OS X a spravují desítky tisíc Macbooků. Zajímavé to bylo tím, že neplatí za support Applu, ale ty systémy si udržují sami.
Že OS X ve vývojářské komunitě v posledních letech dost vytlačil Linux je bohužel známá věc  :(

16
Rozdíl mezi Mirem a Waylandem je v architektuře. Zatímco Wayland je pouze protokol, který definuje komunikaci mezi jádrem a správcem oken, tak Mir je celá mezivrstva mezi těmito dvěma součastmi. Co se týče výhod a nevýhod, tak mezi nimi není prakticky žádný výrazný rozdíl, ač se snažili vývojáři Miru ze začátku tvrdit něco jiného.

Wayland má tu výhodu, že na něj kromě Ubuntu přechází všichni, takže se asi v budoucnu stane standardem. Navíc i to množství vývojářů linuxového grafického stacku, kteří se kolem něj pohybují, je výrazně vyšší. Navrhli ho a pracují na něm lidi, kteří mají roky zkušeností s vývojem X serveru. Phoronix nedávno vydal statistiky, podle kterých do Miru přispěli z >99 % je zaměstnanci Canonicalu, takže se ukazuje, že je to věc, o kterou nemá mimo Ubuntu/Unity zatím nikdo jiný zájem.

Zatím to vypadá, že se prosadí spíše Wayland a tak budou autoři grafických ovladačů mířit především na něj. Ale díky nové architektuře ovladačů EGL přímo v jádru budou nutné úpravy pro Mir minimální. Akorát si je bude muset Canonical udržovat a testovat sám.

17
Otevřená diskuze kolem Linuxu a OSS / Re:Vylévání srdíčka
« kdy: 07 Květen 2013, 22:30:32 »
Zřejmě nevíš co je to maximální..znám počítače o stupínek níž a ani nevíč co je třeba aby se mohl zapnout...

Zajímavé je, že RHEL dosáhl v mezinárodních bezpečnostních standardech úrovně EAL4+, což je nejvyšší úroveň, kterou může nemodifikovaný operační systém dosáhnout: http://www.redhat.com/solutions/industry/government/certifications.html

Silně pochybuju, že by to NBÚ nestačilo, když to splňuje kritéria NSA, což je, nalijme si čistého vína, instituce trochu někde jinde než NBÚ.

18
Otevřená diskuze kolem Linuxu a OSS / Re:X Test Days
« kdy: 24 Duben 2013, 20:07:12 »
Díky za propagaci. Jen bych doplnil, že má Fedora rolling release kernel a nedává tedy příliš smysl řešit opravy downstreamovými patchi. Všechny opravy jsou tedy hned zanášeny do upstreamu a z výsledků testování opravdu těží všechny ostatní distribuce.

19
Jak já říkám, jsou tři věci, které mají lidi rádi, ale neměli by raději vědět, jak se vytváří - párky, politika a linuxová distribuce  :)
Ona má statisticky významná část populace ráda politiku? Nahradil bych to pivem ;)

To je fakt, politiku asi mnoho lidí rádo nemá. Nicméně jak se vytváří, je většinou fakt humus, stejně jako párky. U linuxové distribuce je to samozřejmě trochu nadsazené :) Jinak pivo na tom, myslím, tak špatně není. Sice se dělají piva různé kvality, ale ten proces výroby není tak hrozný.

20
Vojto, chápu, jak se cítíš. Já jsem si něčím podobným prošel před dva a půl rokem. Mimochodem Fedora nebyla moc dobrá volba, protože tam člověk nevydrží nic nedělat a brzo tě to pohltí. Já i Kamil (mimochodem taky oba Ubuntu expati) bychom mohli vyprávět  :)

Ale teď vážně: dej si pauzu, zaměř se na školu, věnuj se něčemu jinému (ano, existují v životě i jiné věci než Linux, i když já jsem ten poslední, který by o tom mohl něco vyprávět  ;D ). Být jen uživatelem je skvělý relax. Jak já říkám, jsou tři věci, které mají lidi rádi, ale neměli by raději vědět, jak se vytváří - párky, politika a linuxová distribuce  :)

Taky bych se chtěl připojit k těm, kteří ti děkují za to, co jsi pro Ubuntu udělal. Zůstalo za tebou velké množství práce, z které bude Ubuntu v ČR těžit ještě dlouhou dobu.

21
Nevím, proč by se měl Canonical "cpát" zrovna do takových projektů, kde už je "převývojářováno".
Vojto, zcela upřímně neznám snad žádný open source projekt, kde by bylo převývojářováno. Naopak skoro v každém je jich nedostatek a hodí se doslova každá ruka. Třeba v takovém GTK by se hodila pomoc Canonicalu velmi. Je to projekt, který má dlouhodobě podstav vývojářů. Je tam víceméně jen jeden člověk, který se tomu může věnovat na plný úvazek. Přitom Canonical na GTK závisí opravdu hodně. Divím se, že tam někoho aspoň na půl úvazku nedají, zase tak malí nejsou.

Jasně, chtělo by to aby se v Canonicalu trochu zamysleli ohledně politiky spolupráce s upstreamem ale tvrdit, že Canonical nic nikam nepřispívá je taky pěkný nesmysl. Ono třeba srovnávat s RedHatem, který je o deset let starší a jen v Brně má víc vývojářů než Canonical na celém světě, je dost divné.
Canonical například vyvíjí Upstart a i když ho teď vytlačuje systemd, tak ještě nějaký rok zpátky ho používali prakticky všechny distribuce... Launchpad a Bazaar používají stovky opensource projektů. Po SUSE přebral vývoj AppArmor, který je součástí jádra, takže i do něj (nepřímo) přispívá. Vyvíjí vlastní uživatelské rozhraní -- to, že ho ostatní nepoužívají není argument, to je jako tvrdit, že vývojáři FVWM, OpenBox, PekWM... nic pro opensource nedělají, protože není v žádné distribuci jako defaultní (a mimochodem Unity už se dostává mimo Ubuntu). Centrum softwaru se dostává do SUSE a Fedory atd. Finančně Canonical přispívá na dost projektů (kernel, openStack, Wayland, donedávna KDE...) a i když jsou to "jen peníze", tak se to taky počítá. Ono když si člověk sundá "I hate Ubuntu" brýle, tak to není tak černobílé.

V tom máš samozřejmě pravdu, ale osobně bych si přál, aby se Canonical přesunul více do upstreamu, kde se práce sdílí. Vyvěšení zdrojáků někde na netu ještě nenaplňuje znaky dobré spolupráce s ostatními. Mimochodem do toho Waylandu přispívá Canonical zatím především rétoricky. Pokud vím, tak z Canonicalu do něj přišlo doslova pár patchů, a kdyby to aspoň trochu nesponzoroval Intel, tak by Canonical mohl ohlašovat, že Wayland nasadí do Ubuntu, donekonečna, protože by to nikdy hotové nebylo.

Otázku toho, jestli Canonical přispívá nebo ne, moc neřeším. Co mi vadí víc je např. to, že Canonical nevybízí vývojáře, aby dělali aplikace pro GNU/Linux (abychom se drželi přesných názvů :-) ), ale čistě pro Ubuntu, zatímco ostatní distribuce spíše vybízejí k tomu, aby se dělaly aplikace, které lze provozovat na kterékoliv distribuci. To mi přijde jako něco, co boří letitou spolupráci mnohem víc než to, jestli Canonical přispívá nebo ne. My třeba dokonce zvažujeme, že budeme ostatním distribucím jako Debian či Ubuntu dokonce pomáhat, aby tam byly naše projekty dobře zabalené. Dokážeš si představit, že by to samé dělal Canonical s Unity? Že by třeba pomáhal našim balíčkářům správně zabalit Unity do Fedory? :-)

22
Téměř všichni vývojáři v Red Hatu používají ThinkPady a ve většině případů jsou to modely s Intel grafikou.

tak tohle neni uplne pravda ... ruzne rh *sajty maji ruzne smlouvy s lokalnimi dodejci hw

Opakuji: téměř všichni vývojáři Red Hatu používají ThinkPady.
V Brně to platí na >95 % a myslím, že už jsem navštívil dost ostatních poboček a potkal dost kolegů z celého světa, abych mohl říct, že drtivá většina z nich má ThinkPady. Dřív byly k dispozici ještě Delly a člověk si mohl pořídit i Macbooky, které ještě pár kolegů má, ale už se to sjednotilo na ThinkPadech a nic jiného už snad není oficiálně ani podporované. Velmi málo lidí má klasické desktopy.
Servery jsou pak samozřejmě něco jiného. Tam jsou jiní vendoři.

23
Téměř všichni vývojáři v Red Hatu používají ThinkPady a ve většině případů jsou to modely s Intel grafikou. Problém ale není v tom, že by se o tom nevědělo. Problém je v tom, že v oblasti ovladačů grafik je zoufalý nedostatek vývojářů, kteří to prostě nemají šanci opravovat. Navíc musí psát open-source ovladače reverse engineeringem. Např. Red Hat má myslím 3 vývojáře X v upstreamu, Canonical snad žádného.
Intel si píše open-source ovladače sám, taky je jejich kvalita nepoměrně lepší než u nouveau a radeonu.

24
Nechci, aby to vyznělo, že FIT je čistě Windows škola. To ne. Je tam hodně linuxáků, dost se to liší ústav od ústavu. Na každém počítači v učebně je každopádně dualboot Win+CentOS. Ale FI je do Linuxu přece jenom víc.

O PřF UPOL jsem taky slyšel rozporuplné názory. Někdo říká, že je úroveň nízká. Nicméně co mám zkušenost, absolventy produkují dobré. Můj pocit po komunikaci se studenty je, že to není moc škola do praxe a studenti jsou hodně odtržení od toho, co se v praxi děje. Dokonce mi vedoucí jejich katedry řekl, že si nepřejí, aby studenti při škole pracovali. Nicméně teoretický výzkum mají hodně dobrý. Bělohrádek a Vychodil jsou světové kapacity na fuzzy logiku, analýzu neurčitých dat atd.

Na PřF UPOL neučíme nic. Kurzy u nás lidi učí při práci a nemůžu nikoho nutit, aby kvůli tomu jezdil do Olomouce. Navíc jejich průměrný ročník má třeba 20-25 lidí, což znamená, že když otevřeš trošku specializovaný kurz, přihlásí se ti na něj 3-4 lidi. Na FITu se nám na Python přihlásí 30 lidí během 2 sekund od začátku registrace :-)

25
Osobně bych nevylučoval FI MUNI. IMO možná lepší volba než FIT VUT. Kluci od nás učí stejné kurzy na FITu i FI a říkají, že rozdíly mezi studenty jdou vidět. Pokud studenti přesně ví, co mají dělat (programovat), jsou rychlejší ti, kteří jsou z FITu, protože tam se jede hodně projektů, člověk toho dost naprogramuje. Pokud se ale narazí na problém, který je potřeba samostatně analyzovat, jsou lepší studenti FI, kde není tolik praktického programování, ale učí studenty spíše principy, analyzovat, samostatně myslet.

Spolupracujeme s oběma školami, ale s FI je ta spolupráce mnohem hlubší. Např. počet bakalářek a diplomek, který jsme měli na obou školách obhájené, byl letos 23:12 pro FI. Na FI jsou naše kurzy Pythonu, Ruby a JBossu akreditované, na FITu je učíme jako dobrovolné předměty mimo kreditový systém. FI je také víc linuxově zaměřená. I když na FITu se člověk může s Linuxem také hodně setkat, primární tam jsou Windows. Na FI jsou primárně zaměření na Linux, mají to i ve stanovách.

Spolupracujeme i s PřF UPOL. To je mnohem menší škola. Přístup tam je hodně individuální, což je výhoda. Nicméně tím, že je to malá škola tam mají taky mnohem menší nabídku kurzu než na FI či FITu a taky mezi vyučujícími jsou velké rozdíly (kvalitativní). Taky je to oproti brněnským školám víc teoreticky zaměřená škola a když jsem se ptal studentů, jak moc se tam setkají s Linuxem, řekli mi, že minimálně. Vypsaných tam máme 10 témat a vždycky se najdou tak 2-3 studenti, kteří s námi bakalářku/diplomku dělají. Olomouc je ale nádherné město. Mně osobně se v ČR líbí z těch větších asi nejvíce :-)

Ne, že bych ti chtěl FIT vymlouvat, špatná volba to není, ale rozhodně bych FI rovnou nevyřazoval. Pokud by ses chtěl někdy dostat do Red Hatu, tak být v Brně je asi lepší. Člověk pak nemá problém při škole naskočit jako intern. Nicméně ani z Olomouce to není nemožné. Máme jednoho interna, který studuje v Olomouci a dělal tam s námi bakalářku, na základě které k nám potom nastoupil.

Stran: [1] 2 3 ... 27