Perpetuum mobile už bylo mnohokrát předloženo funkční -- pokud je jeho funkcí vyvolat ohlas laické veřejnosti a vydělat peníze.
Zapátral jsem po principu Orba. Pokud se pletu, opravte mne.
Zřejmě jde o toto: Uzavřená cívka má feritové jádro. To se z fyzikálních důvodů umožňuje zmagnetovat jen na určitou úroveň - pak se dojde na doraz (přesněji: se saturuje hysterezní křivka).
1) Dám k cívce magnet, přitom se zmagnetuje jádro, čímž se cívka přitahuje k magnetu. -> Získání energie přiblížením přitahovaného magnetu.
2) Pustím do cívky proud, ten opět zmagnetuje jádro, ale tentokrát v jiném směru. -> Vložení elektrické energie do magnetizace.
3) Magnet se oddálí od jádra, které je zmagnetované v jiném směru než siločáry magnetu. -> Nedojde k vložení energie, protože magnet už není přitahován.
4) Vypnu proud v cívce. -> Získání vložené energie.
Získali jsme energii skutečně? Ne. Pro
změnu směru magnetizace feritového jádra totiž bylo určitě třeba vynaložit víc energie než pro vytvoření magnetizace, kdyby vnější magnet nebyl. To se projeví tím, že v bodu 2) vložíme víc, než v bodu 4) dostaneme zpět.
Jde jen o atypický elektromotor. (De)magnetizace materiálu navíc vždy vede k tepelným ztrátám, takže i nejlepší model bude docela neúčinný. Ferit má oproti železu magnetizační ztráty naštěstí docela malé...
Orbo mne zase začne zajímat, až demonstrují názorný prototyp, který se průkazně svou energií sám roztočí a vydrží tak. A uvěřím mu teprv, až mi bude fungovat v dílně na stole. (Jak to vypadá, dřív uvěřím na Taleyarkhanovu bublinkovou fůzi.) Dnešní věda je dost otevřená novým myšlenkám, ale bohužel se občas setkává i s prokazatelnou pseudovědou a šarlatánstvím.
Pro všechny, kterým můj pokus o vysvětlení přišel složitý:
OPRAVDU NEKUPUJTE JEJICH AKCIE.