a) to je hezké, ale problém se tím taky neřeší
b) Máš pravdu. Já na to nahlížím jako uživatel, v tomhle se až tak nevyznám, ale zní to logicky. Škoda, je to takový detail, který systému ubírá na kráse... Ale například VLC player problémy nemá - přehrává mi oba druhy kódování bez problému - takže by způsob kódování mohl být nějak rozeznatelný. Myslel jsem, že to bude nějaká lehce upravitelná banalita. Pokud to nejde ošetřit, tak je asi při problému nejjednodušší používat VLCčko pro titulky a notepad z wine pro edit nekompatibilních texťáků. Jinak díky za ten odkaz o omlouvám se, že jsem na něj nenarazil sám...zkoušel jsem vyhledávat na fóru a nic jsem nenašel.
EDIT: Ještě jsem nad tím "jak má program poznat" přemýšlel a na něco jsem přišel. Co kdyby se před otevřením načetlo prvních x znaků (třeba 500) linuxáckým kódováním, spočítal by se počet znaků "š" a počet "š-zmatenin" a tyto hodnoty by se porovnaly. Pokud by byl větší počet "š", znamenalo by to správně zvolené kódování a program by soubor bez hlášení otevřel. Pokud by bylo více zmatenin, zobrazila by se hláška "Zjištěno kódování Windows - Použít x Ignorovat". V případě přehrávače filmů by se hláška mohla vypustit - je málo pravděpodobné, že by někdo úmyslně uložil na začátek titulků mnoho divných znaků...a všechno by šlapalo bezvadně. Ale vrchol mého programování bylo pár pythoňáckých řádek pro Blender, takže nevím, jak je tahle teorie reálná :-)