Od kernelu 2.6.38 je v Ubuntu kernel s tzv. ~200 Line Linux Kernel Patch (Mike Galbraith), který sdružuje procesy podle tty a řídí se tím při přidělování scheduling priority. Podle testů je vyšší interaktivita prostředí na odděleném tty než tomu bylo ve starších kernelech. Testovala se plynulost prostředí (sledování videa apod.), pokud si na jiném terminálu spustím kompilaci kernelu (tedy činnost náročnou na procesor).
Lennart Poettering přišel s alternativní metodou (viz toto vlákno), která nevyžaduje přímý zásah do kernelu, a sdružuje procesy podle terminálu s využitím cgroups. Výsledek by měl být totožný/podobný jako u výše zmíněného patche.
Odpovědí byla lavina pozitivních ohlasů, která oznamovala "subjektivní" zrychlení systému v mnoha ohledech. Přitom problém, které tyto patche řeší, je lepší rozdělení úloh mezi jednotlivými terminály, což normální uživatel těžko někdy využije, protože grafické aplikace, které spouští, nejsou připojeny k žádnému tty/terminálu. Význam to snad má v případě, že si např. v terminálu pustím ffmpeg překódování videa, a zároveň v grafice dělám jinou CPU náročnou činnost.
Takže zjednodušeně řečeno: teoreticky je tato věc k ničemu, a to ze dvou důvodů:
1. novější Ubuntu už obsahuje kernel patch, který tento problém řeší
2. "normální" uživatel nemá šanci změnu pocítit