Mám dojem, že to, co postihlo Vojtu, se jmenuje syndrom vyhoření. Ten jsem zažil povícekrát, totiž když se člověk věnuje nějaké věci a nic mu to nedá, tak je to samozřejmě na houby. A každý máme život jen jeden... není Vojtovou povinností ve svém volnu dělat to, co ho nebaví, v čem už nevidí perspektivu pro něj samotného. Někteří zabrečí, jiní zanadávají, ale to je všechno, co můžou, protože je to pouze a jen vojtova záležitost.
Existuje několik věcí, které slouží jako prevence proti podobným náladám. Za prvé, věnovat se vícero věcem, upnout se na víc oblastí, témat. A ne jen linuxových. Třeba i když linux žeru (musím, vždyť jsem nováček a potřebuju nějak fungovat), tak pro mě hraje vlastně spíš druhé housle. Věnuju se řadě jiných věcí.
Tou druhou věcí - i když to může připadat směšně - je pocit vlastní nepostradatelnosti. Asi bych to neměl říkat (ale vy jste si toho všimli), nicméně nevím, co se stalo - z openoffice.cz kromě mě a pana Sedláčka všichni nějak zběhli a jen Vlasta O. a sem tam někdo další (naprosto výjimečně) něco přidá. Představa, že vlastně na mně to je, mě nutí k tomu, abych všechny myšlenky na to, že bych to napích na vidle, které by mě byť jen na vteřinu napadly, okamžitě zapudil. Nedělám ze sebe bůhvíco, ale openoffice.cz považuju maličko i tak trochu za svoje dítě, vždyť s ním válčím snad 5 nebo kolik let... a já ho prostě nevzdám. Naštěstí témat je tolik, že ani nestíhám.
Čemu se lze třeba ještě věnovat?
Teď se zase věnuju astronomii a kosmonautice. Oslovil mě jeden 13tiletý kluk a spolu s ním tvořím exospace.webnode.cz. Koupil jsem doménu a jdeme na exospace.cz. Kluk je aktivní a náramně dobře psavý, i když moc toho nepíše
ale co napíše, je perfektní, prakticky bez chyb.
Vrátil jsem se zase ke grafice (ta mě živí, ale myslel jsem k popularizaci). corelclub.cz nám nějak zatuhl, protože šéf má pracovní problémy, tak jsem zkusil dělat coreldraw-teorie-a-praxe.webnode.cz, ale moc mi to nejde a nemám na to čas. Dělám články, prezentace, nahrávám videa.
Zase jsem se vrátil ke skautingu a foglarovství. Oslovili mě skauti ze severních Čech a jsme prakticky v každodenním kontaktu. Po snad deseti letech jsem obnovil komunikaci s vynikajícím kámošem, nadšeným foglarologem, redaktorem bohousek.cz.
Chystám web pro Kosmologickou sekci České astronomické společnosti.
Občas přispívám mimo pracovní rámec v práci drobnými výdobytky Calcu.
Atakdále...
Takže? Nevyhoříte, když budete mít furt co dělat, ale přitom budete vědět, že to dělat
nemusíte. Kromě openoffice.cz je to všechno moje svobodná vůle, za kterou mi nikdo nic nedává, akorát mě stojí čas a prachy (a stejně se pak dočtu něco jako "sorry za brutal truth, ale myslím, že bys to měl nechat a věnovat se jiným projektům"...).
Vojtovi přeju mnoho zdaru, jsem si jistý, že bez něj by svět Ubuntu nebyl takový, jaký je - aspoň pro českého uživatele - a taky si myslím, že ho může těšit vědomí, že za ním je vidět nějaký odkaz, jeho práce, jeho dítě. Ti, kteří něco takového zažili, vědí dobře, co mám na mysli. Je málo tak povznášejících věcí jako zjištění, že moje dílo bylo účelné a někomu slouží...