Fórum Ubuntu CZ/SK
Ubuntu pro osobní počítače => Software => Hry a zábava => Téma založeno: Argonisius 19 Října 2010, 21:42:42
-
Může mi někdo vysvětlit, jak spustit motor a vzlétnout? Mačkám pg up jak pominutej a ono nic...
-
Stačí mávat rukama. Létat je snadné.
-
;D Ještě mu řekni ať startuje z okna.
-
Může mi někdo vysvětlit, jak spustit motor a vzlétnout? Mačkám pg up jak pominutej a ono nic...
Jenom tě chci uklidnit - taky jsem nevzlétnul. A po nějaké době jsem to vzdal úplně a mám klid.
-
Může mi někdo vysvětlit, jak spustit motor a vzlétnout? Mačkám pg up jak pominutej a ono nic...
Jenom tě chci uklidnit - taky jsem nevzlétnul. A po nějaké době jsem to vzdal úplně a mám klid.
Haháá, tak nejsem jedinej mantinel na létání:D Mně se akorát podařilo nastartovat motor, ale nehnul jsem se z místa:D Tož už jsme 3..
-
Tak se hlásim jako 4. ;)
-
Tak se hlásim jako 4. ;)
Skvělé :D
-
5. ::)
-
6.
Výborné ;D
EDIT: Teď jsem zjistil, že se to dá celý zrychlit a tak jsem skončil na zdi :)
-
7. párkrát už jsem pojížděl po runway, ale asi se musí požádat o povolení ke startu nebo nevím...
-
8.
Ale jen protože jsem to jen zapnul a hned zase vypnul.
Zkoušeli jste Tutorial? Neříkejte, že v něm není vysvětlené alespoň základní ovládání letadla.
-
Tutoriál jsem prolezl - stejně jsem nevzlétnul. To je zatím můj jediný nevyřešený Linuxový problém :D
-
Mendoza: Jistě. Já jsem dokonce kontroloval kabel od klávesnice a myši, jestli jsou správně připojeny. A nic:/
Jinak osm lidí, to už je slušný oddíl ;)
-
Tož sme už letka:):):)
-
9 nastartoval jsem, odbrzdil ale skončil jsem u pomalého pojíždění, dál jsem se nedostal
-
Je to možné? O téhle hře čtu na internetu dost často a přesto tolik lidí (včetně mě) ani nevzlétne!!!!! ;D ;D
-
Je to možné? O téhle hře čtu na internetu dost často a přesto tolik lidí (včetně mě) ani nevzlétne!!!!! ;D ;D
To máš jako s těma vyndousama ;D
-
Tož sme už letka:):):)
no jo, ale můžeme tak běhat po betoně ;)
-
Mam prednasky, takze nebudem skusat ale zira to dobre
http://www.ehow.com/how_2272371_fly-flightgear.html
-
Jsem to kvůli vám nainstaloval ;D
Najeďte na dráhu, co jsem tak pochopil, tak na num klávesnici je nula a enter ovládání směrovky, nebo minimálně předního kola, tečka jako brzda podvozku, devět a tři pro otáčky motoru, šipky jako křidélka a vejškovka.
Jsem na dráze, okouřim devítkou motor, nulou a enterem na numpadu najedu na dráhu, dám plnej kotel a šipkama letim :D
-
Prostě nejde ???
-
Je pravda, že po spuštění programu motor letadla již běží a to není asi to pravé ořechové , chceme-li simulovat "realitu", proto je doporučováno provést reset programu tím se dostaneme do jakéhosi výchozího stavu s vypnutým motorem. Bohužel , zdá se, že simulátor věrně kopíruje i čas a tedy viditelnost na příslušném letišti podle místního času, a tak pokud je kolem příliš velká tma, nezoufejte asi je na onom letišti skutečně zrovna tma, doporučil bych v menu Enviroment - Time Setting, nastavit například ráno - Morning. To jaký je po tomto nastavení čas, je pak vidět nejen v onom dialogu, ale také na hodínách na ovládacím panelu v kokpitu letadla. Je-li zobrazen 3D ( nažloutlý ) panel jsou hodiny analogové a dle směru a pohybu ručiček lze usuzovat na to, jak rychle čas v simulároru běží. Tato rychlost časové simulace se dá ovlivnit pomocí klávesy t ( čas urychlit ) a nebo shift-t ( čas zpomalit ) a přeženeme-li to s oním shift-t tak můžeme v čase i couvat ( hodiny se točí opačně ). Urychlíme-li plynutí času pak lze dobře pozorovat jak se rychle začne stmívat, dokonce zle zahlédnout i pohyb slunce na obloze.
Ony hodiny jsou užitečné ještě v jednom případě, stlačíme-li totiž nějak omylem klávesu p ( pozastavení simulace ), zastaví se i vteřinová ručička na těchto hodinách. Opětovným stlačením klávesy p bude simulace pokračovat. Použití klávesy p k pozastavení simulace je poněkud nešťastné, protože opakovaným stlačením shift-p se přepíná mezi 3D (žlutým) a 2D (šedým) zobrazením přístrojové desky v kokpitu letadla. Takže se lehce může stát, že simulaci nechtěně pozastavíme.
Někdy je praktičtější požít 2D zobrazení přístrojové desky, jindy 3D. Ne všechny ovládací prvky jsou totiž viditelné při 2D zobrazení. A stav některých přístrojů a ovládacích prvků je zase lépe vidět při 2D zobrazení. Někdy je při 3D zobrazení zapotřebí ovládací panel trochu přiblížit ( použijeme klávesu x ) a nebo naopak vzdálit ( použijeme shift-x ). Toto vzdalování a přibližování však nefunguje při 2D zobrazení. Při použití 2D zobrazení přístrojové desky však mohu zase použít klávesy shift-F5 a shift-F6 pro posunutí panelu v ose y a shift-F7 a shift-F8 pro posunutí panelu v ose x.
Mám-li zobrazenu přístrojovou desku a to ať už ve 2D či 3D režimu, pak opakovaným stlačením ctrl-c, zapínám a nebo vypínám, indikaci ( žluté orámování ) těch ovládacích prvků, které mohu pomocí šipky ( kliknutím levým tlačítkem myši ) ovládat. Ale aby to nebylo tak jednoduché, použití myši je zase trošku komplikované. Má tři režimy a mezi nima se přepíná kliknutím pravým tlačítkem. Když se zobrazuje v místě kurzoru šipka tak můžeme klikat na ony žlutě označené ovládací prvky na přístrojovém panelu v kokpitu. Když je tam záměrný kříž , tak to vlastně naznačuje ovládací knipl v letadle ( ovládáte křidélka a výškovku ), když je v místě kurzoru dvojitá šipka tak kroutíte hlavou kolem sebe a rozhlížíte se kolem.
Ono dobře se koukat kolem je pro orientaci pilota důležité, a tak je v simulátoru možnost přepínat mezi několika globálními pohledy pomocí klávesy v. Jedním z těchto pohledů je i pohled pilota z kokpitu letadla. Někdy může být docela matoucí používat tak velké množství pohledů. Jejich množství lze smysluplně zredukovat v dialogu view - view option například jen na cocpit view a chase view. Pro začátečníka je dobré když dokáže rychle přepnou pohled a podívat se na situaci z vnějšku. Přece jen, orientovat se jen podle gyroskopu , nevidíteli horizont, nemusí být pro nezkušeného jednoduché.
Máte-li zvolen základní pohled z kokpitu letadla, máte opět možnost o něco podrobněji prozkoumat okolí a to tak, že při deaktivované numerické klávesnici použijete klávesu shift a postupně klávesy 8 ( čelní pohled ) 7 a 9 ( pohledv vlevo a pravo dopředu ) 4 a 6 ( pohledy vlevo a vpravo zcela ), 1 a 3 ( pohledy vlevo a vpravo dozadu ) , 2 ( pohled dozadu - spíše jen symbolický , žádná velká akce totiž nenastane ). Další příště ...
-
Díky za vyčerpávající úvod, už se těším na kapitolu "jak se odlepit od země" ;D
-
Tenhle topic už sleduju nějakou dobu až jsem dostal chuť to zkusit taky ;D
-
Zapneme-li numerickou klávesnici pak získáváme možnost ovládat to nejpodstatnější z hlediska směru a výšky letu. Je-li letadlo na zemi ( při vzletu a při přistání ), pak směr, kde se letadlo pohybuje se ovládá směrovkou ( to svislé vzadu) ( v praxi nohama ) zde klávesou 0 a . ( tečkou ). V praxi kopnu-li pravý pedál vpřed ( automaticky spřažený levý pedál jde dozadu ) a zatáčím doprava. Zde tedy chci-li doprava klikám na . (tečku) . Křidélka ( to úzké dlouhé blíže ke konci každého křídla ) se ovládají klávesou 4 a 6. Opět logika ovládání vychází z logiky ovládání skutečného kniplu v letadle. Nakloním-li knipl v letadle doprava, očekávám, že letadlo bude zatáčet doprava. Plochou zatáčku s velkým poloměrem lze zvládnout pouze pomocí těchto křidélek, při prudší zatáčce je však třeba přidat ještě směrovku a korigovat případnou změnu rychlosti výškovkou. Výškovku, tj. ona vodorovná křidélka vzadu se opět v praxi ovládají kniplem , nakloněním vpřed ( zvyšujeme rychlost klesání - nakláníme letadlo dopředu aby rychleji padalo ) a vzad ( snažíme se stoupat ) , no a v našem případě budeme toto ovládat klávesou 8 zrychlujeme - padáme dolů, klávesou 2 - snažíme se stoupat.
No jo, ale máme tady ještě jeden problém a tím je motor. Zatím je vypnutý není nastartovaný. Přepneme si pohled do kokpitu ( klávesou v ) a zobrazíme ovládací panel ve 2D režimu ( shift-p) zapneme indikaci ovladatelných prvků ( ctrl-c ). Vlevo dole najdeme něco co připomíná startovací klíček v autu. Je označen Magnetos a má polohu off ( zapalování vypnuto ) , a pak jsou zde tři polohy L, R a BOTH. Co to je ? Tady si budu trošku vymýšlet :) ... V letadle je zapalování na rozdíl od automobilu provedeno duplicitním způsobem. Každý válec má hned dvě svíčky, a) aby byla za prvé jistota, že zapalování neselže, b) aby se zjednodušeně řečeno dosáhlo rychlejšího zahřátí motoru na optimální teplotu a tlak a aby docházelo k perfektnímu zážehu c) zdvojeného magneta ( v podstatě dynama ) se používá protože je to spolehlivější řešení než použití baterií. Takže to L a R znamená , že budeme používat, třeba jen zkoušet nastartovat pomocí L ( levého ) a nebo pomocí R ( pravého ) magneta a nebo a to se právě při startu motoru před letem vyžaduje chceme použít obě magneta tedy BOTH. Přepneme tedy kliknutím přepínač do polohy BOTH.
Ještě před tím, než ale motor nastartujeme, zkontrolujeme nastavení plynu. Táhlo ovládající plyn je onen černý knoflík vpravo od ovládacího kniplu. Při 2D zobrazení, je li toto táhlo zcela vytaženo, je plyn minimální , je-li zcela zatlačeno je plyn maximální a motor by se měl točit na maximální otáčky. Letoun je v takové situaci tažen maximální silou a dosahuje maximální cestovní rychlosti. Nicméně pro start je dostatečné a žádoucí, je-li před startem plyn nastaven na 25% . Tedy táhlo je téměř zcela vytaženo. Ve 2D pohledu černý čudlík je dole.
Dalším správně nastaveným ovládacím prvkem ještě před startem motoru je správné nastavení palivové směsi - Mixture. Teď si opět vymýšlím, ale asi něco takového jako byl ve starších automobilech sytič. Takže před startem požadovaná poloha Mixure - palivové směsi je 100%. Ovládá se tím červeným čudlíkem vpravo dole hned vedle plynu. Opět zcela zatlačený je 100% , je-li povytažený - palivová směs je chudší.
Před startem bychom si měli být jisti , že je letadlo zabrzděno, přeci jen, třeba budeme bezprostředně po startu motoru ještě něco kontrolovat . Klávesou shift-b zapínáme a vypínáme brzdu ( brzdíme podvozková kola ). To zda je brzda aktivní vidíme při 2D zobrazení ovládacího panelu - při zabrzděném podvozku se rozsvítí červené políčko BREAK.
Je tedy konečně čas nastartovat, startovací přepínač je v poloze BOTH, plyn na 25%, palivová směs na 100%, podvozek zabrzděn, stlačím klávesu klávesu s a držím několik vteřin. Motor naskočí. Na otáčkoměru motoru ručička ukazuje asi řádově 70 RPM ( ve skutečnosti je to hodnota 700 otáček , ale kdo by pořád počítal tolik nul ).
Nyní si můžeme zkusit ovládat plyn. Jde to hned několika způsoby. Jeden už známe, klikáním na ovladač táhla, druhý je pak klávesou 9 ( přidávame ) a 3 ( ubíráme ) na numerické klávesnici při aktivní numerické klávesnici. Pro bezpečné popojíždění letadla stačí již kolem 800 otáček za minutu. Pro popojíždění je však třeba také odbrzdit ( shift-b ) . Nezapomeňte směr na zemi kontrolujete klávesou 0 a . ( tečka ) na numerické klávesnici .
Při startu, ale také při letu, je třeba udržovat otáčky motoru v určitém povoleném rozsahu. Pro samotný start - vzlet je třeba dosáhnout určité minimální rychlosti , a po tom jsou vztlakové síly na křídla letounu dostatečně velké, aby mohl letoun začít stoupat. Jako začátečník musíte stále "kromě jiného" kontrolovat , že je vaše rychlost letu větší než určitá minimální, jinak hrozí , že letoun ztratí vztlak a tzv. se propadne - přejde do některého jiného režimu letu , do pádu , vývrtky a podobně ...
Mějte na paměti, že bezpečný let je vysoko a rychle, velmi nebezpečný je pak nízko a pomalu :)
-
Díky za pěkný návod ;D. Nevíte, proč mi letadlo při pojíždění pořád zatáčí doleva a proč nemůžu zatlačit knoflík plynu?
-
Netuším, ale mně občas taky pěkně nepříjemně zatáčí . V praxi bych očekával vítr, ten má tendenci zdvihnout křídlo na návětrné straně. Obecně se správně ( nejlépe ) startuje a přistává vždy proti větru. Vítr by měl mít jen určitý úhel ke směru letu a měl by být jen do určité velikosti. Korekce tohoto větru na zemi by se prováděla jemně křidélky tedy klávesami 4 a 6. Obecně při řízení letadla není na místě zbrklost a příliš prudké pohyby. Ty si dovolí člověk, který přesně ví co dělá. Postupně je třeba získat odhad účinku při řízení. V řízení je určitá setrvačnost. Dám povel a změna se projeví až za chvíli. Taky s tím plynem a s tím úhlem stoupání se to asi nesmí příliš přehnat. I když to je právě do určité míry pro začátečníka při startu problém. Kokpit jde nahoru, horizont se vám ztratí a normálně kontrolujete polohu bočním pohledem z kabiny, koukat se před sebe moc nemá význam. Jediné co musím sledovat je aby rychlost letu , tedy nikoliv otáčky motoru neklesla a abych to nepřehnal s úhlem pod kterým stoupám. Letadlo při tom lehce natáčím proti větru, kompenzuji vlastně to foukání větru. Takže běžně se v letadle vlastně lítá, řekl by subjektivně v porovnání s autem, nakřivo. Celé letadlo je natočeno proti větru ale letí stále stejným směrem. Možná je dobré pro to aby si toho člověk všiml přepnout ovládací panel do 3D a pomocí klávesy x zvětšit vzdálenost od panelu. Potom sledovat relativní posun kokpitu vzhledem k horizontu. Jakmile se kokpit neotáčí, jsou v rovnováze rychlosti větru a letounu. Kompas by pak měl ukazovat stále stejný směr. To jak rychle stoupám a zda vůbec stoupám kontroluji na variometru.
A proč konkrétně nejde ovládat plyn netuším. Jako první bych zkusil shift-p zobrazit ve 2D ovládací panel a ctrl-c zobrazil tlačítka. Táhlo plynu je pomyslně rozděleno na dva obdélníky . Reakce tj. změna pozice táhla je však velmi jemná a tak doporučuji maximalizovat okno simulátoru. Pak klikáním šipkou ( levé tlačítko myši ) do pravého žlutého obdélníku postupně přidávám plyn. Musím kliknout několikrát a nebo kliknout a držet . Zároveň sleduji otáčky, Ty by měly růst.
-
K několika předchozím postřehům bych přidal ještě jednu doposud nezmíněnou možnost. Na pravé straně ovládacího panelu je spousta ovládacích prvků, které připomínají autorádio. Jeden z těchto přístrojů je autopilot. V našem konkrétním případě jde o systém Bendix/King s označením KAP 140 . Autopilot má, jak jinak, několik režimů. Jeden ( první z nich ) z těchto režimů pomáhá vyrovnat naklánění letadla - onu nepříjemnou rotaci kolem osy jenž pomyslně prochází vrtulí a ocasem letadla. Takže, klikneme-li na tlačítko AP, jenž je umístěno na panelu těsně nad táhlem plynu, dá se to i v 3D, rozsvítí se kontrolní panel autopilota, a autopilot se bude snažit vyrovnat ono nepříjemné cloumání s letadlem. V tomto režimu autopilota ale stále budeme řídit směr letadla, na zemi při startu klávesou 0 a . ( tečka ). Když bude autopilot zapnutý, snadněji se nám podaří dosáhnout vzletovou rychlosti aniž bychom převrátili letadlo na záda. V okamžiku kdy se vzneseme bude lepší na chvilku autopilota opětovným kliknutím na tlačítko AP vypnout, tím se na chvíli zcela uvolní uřízení pro manuální ovládání. Jemným kliknutím na klávesu 2 a případnou korekcí klávesou 8 nastavíme stoupání. Stoupání nesmíte přehnat, stačí když kokpit bude lehce nad čárou horizontu. Pak opět zapneme autopilota. Ten stabilizuje let. Toto můžeme několikrát opakovat.
Neříkám, že je to optimální způsob ovládání, ale je zvládnutelný :)
Autopilot se dá samozřejmě použít k dalším činnostem jako je například let v požadovaném směru, změna směru letu, přiblížení k letišti a přistání, ale toto téma je poněkud rozsáhlejší. Autopilot totiž a teď si opět trochu vymýšlím využívá několika dalších přístrojů, jenž jsou na ovládacím panelu vidět a pro správnou funkci autopilota je třeba tyto přístroje nastavit a pak teprve požadovat nějakou náročnější akci po autopilotovi.
-
Můj problém s nemožností zrychlit byl způsoben tím, že si Flightgear myslel, že mám zapojený joystick, ale ve skutečnosti to byla jiná součást notebooku. Dá se to vyřešit tak, že flightgear spustíte z příkazové řádky fgfs --prop:input/joysticks/js[0]=0 . Tím vypnete joystick.
-
No dobře, dobře. Tak já na to někdy zkusím vlítnout ;D