Pár mých poznatků, proč jsem před časem vyměnil AWN za Cairo-Dock:
Cairo-Dock umí seskupovat okna stejné aplikace do jedné ikony, která se rozbalí po najetí kurzoru myši do sub-docku.
Pokud nad takovou ikonou otáčím kolečkem přepínám se mezi těmito okny s tím, že ta zůstanou na svém místě a když jsou na jiné virtuální ploše, přepne se zobrazení na příslušnou plochu.
Předchozí bod s kolečkem samozřejmě platí i pro jednotlivá okna. Otočím nad ikonou a dostanu se k aplikaci, ne ona ke mně. Stejně, jako když kliknu, ale to otočení kolečka mi nějak víc vyhovuje.
AWN mi zobrazuje v docku hloupou svislou čáru, dvakrát vyšší, než ikony, občas zbyde nějaký sajrajt po zmizení ikony z docku. Důvodem výměny bylo i to, že často po aktivaci ikony spuštěného programu tato ikona zmizela a vytvořila se znovu, ale třeba již na jiném místě, prostě se zařadila na konec fronty. To je doufám již opraveno.
Cairo dock způsobuje sice
jinou podivnost, ale to má jednoduché řešení.
Chování docku jsem si upravil k
obrazu svému, za použití D-Bus
A zapoměl jsem připsat, že Cairo dock je schopný fungovat i bez kompozitoru, tedy když mi náhodou spadne Compiz o nic nepřijdu. Koneckonců mám aktivační ikonu Compizu právě zde.
Gnome-Do používám v klasickém režimu.