"Před bouřkou, když klesne tlak, tak to jsem na umření."
"No to já taky, co tam máš dál?"
"Ty... křečový žíly!"
"Podívej se na moje! Gumový punčochy nosíš? Anabenol bereš? No tak! Tak dál."
"Nesu pivo. Někdo zavolá: "Platím!", já votočím hlavu a už ji nedám nazpátek."
"A celej se otočit můžeš, takhle?"
"To jo."
"Tak nevotáčej hlavu, votáčej se celej! No povídej!"
"Nespím! Probudím se ve štyry ráno a už nezaberu."
"No to je v tomhle věku normální, já nespím vod půl čtvrtý. Co dál?"
"Klouby. Kolikrát nemůžu ani vstát!"
"Ale vstaneš."
"No nakonec jo, páč musím!"
"No tak si nestěžuj, jsou lidi co nevstanou."
"Pane doktore, vy všechno zlehčujete. Já nejlíp vím, jak mi je. Já už tady dlouho nebudu."
"Chceš lázně, Bedřichu?"
"Nechci, to mi neudělalo dobře."
"Tak jeď k moři, zavři hospodu a jeď."
"Tam jsem byl, předloni, tam trpím průjmama."
"Tak jeď do Tater."
"Já nesnáším vejšky."
"Tak víš kam jeď? Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš. Další!"
sorry, jen mi tvuj problem neco pripomnel.