Já to beru z pohledu 2 počítačů:
Na
stolním PC provozuju Kubuntu už druhým nebo třetím rokem, momentálně Hardy, spokojenost. S přechodem vyčkávám a zvažuju, že buď nepřejdu na II vůbec a počkám až na JJ nebo dokonce po letech přejdu z KDE na GNOME. Tím se dostávám k počítači č. 2, a to je
notebook...
Řekl jsem si, že čas uzrál a zkusím na notebooku plnohodnotně linux. Volba padla pochopitelně na Kubuntu, konkrétně 8.10RC. Přestože vím, že KDE4.1 je taková lepší beta

, tak jsem z něho (a Kubuntu) byl poměrně zklamaný. Nebudu detailně rozebírat proč, problémů bylo více, některé se vyřešit podařilo, některé ne, můj celkový dojem z KDE4.1 je takový, že je to prostředí poměrně nestabilní, během testování jsem zažil několik vytuhnutí, samovolných restartů X apod.
Když už jsem zvažoval potupný návrat k Win, rozhodl jsem se dát šanci Ubuntu 8.10 a k mému překvapení všechny problémy zmizely jako mávnutím kouzelného proutku. Včetně bezproblémových efektů plochy nebo třeba takových potěšitelných drobností jako je funkční NetworkManager a třeba také přehrávání videa, které v Kubuntu spolehlivě bořilo celý systém. Dříve jsem dokonce považoval GNOME za takového chudšího a ošklivějšího bratříčka KDE, nyní musím pokorně přiznat, že jsem se možná mýlil. Anebo mi více než na "eye candy" záleží na stabilitě prostředí.
V KDE existuje nativně mnoho mých oblíbených aplikací např. Amarok, K3B, K9Copy a další. Většina má náhradu v GNOME aplikacích, pokud ne, nejsem zase takový purista, abych nemohl pár KDE knihoven do GNOME nainstalovat.
Bohužel se mi trochu potvrdilo, co už jsem několikrát četl jinde, že Kubuntu je ze strany Canonicalu poněkud zanedbávané. Částečně to asi padá také na vrub toho v jakém stavu je momentálně KDE, ale celkový pocit z Ubuntu (GNOME), je takový, že je mnohem více vyladěné, stabilnější, vypulírovanější.
Takže notebook je jasný, s 8.10 Ubuntu spokojenost. Na stolním PC zatím vyčkávám.