Tak to je subjektivní důvod. Já jen doufal, že napíšeš "Když jsem měl Ubuntu, měl jsem řadu podobných problémů, než jsem to vychytal. Přešel jsem na OpenSuSE a to je mnohem vyladěnější"
Popravdě řečeno, mám pocit, že jsem si to rozbrabčil přidáváním a odebíráním různých balíčků. Často mi to hlásilo, že odinstalace, nebo instalace, vyžaduje provést změny v souvisejících věcech, které již nainstalovány byly. Ta provázanost je jistě výhodou, ale asi to bude dost citlivá věc pro kooperaci mezi jednotlivými soubory.
Kupříklad jsem chtěl vyzkoušet 3D efekty, tak jsem nainstaloval Compiz a také Screenlets (názvosloví si zde od Windows mašiny nepamatuji přesně). To chtělo při instalaci nějaký svůj ovladač na grafickou kartu. Provedl jsem, rozběhalo se to, ale za následek to mělo, že se u Opery a Amaroku zobrazovaly texty v nabídkách jen po té, když se do těch prostor kliklo myší. Dal jsem tedy 3D zrušit.
Druhý den jsem zapnul počítač a hned po nabootování to vypisovalo něco o problémech s nastavením ovladače ke gr. kartě a nabídlo default. To jsem potvrdil a od té doby jen trápení a trápení.
Také začal z ničeho nic padat Firefox. Což jsem se dozvěděl, že je dobré zabít "kill firefox" nebo také odebrat dva jisté soubory ve složce Firefoxu. To ovšem pomůže pouze na jedno sezení. Ani nový profil nevydržel dlouho bez padání. A tak dále. To co mne potkalo za 14 dní s Linuxem a Ubuntu, to jsem nezažil na Windowsech z rok. Když jsi v Linuxu nováček, je třeba počítat, že to sežere velké množství času od pročítání diskusí přes využívání metod pokus/omyl (bohužel někdy jiného nezbývá).
No a v poslední řadě ty zážitky se zprovozněním VirtualBoxu. Já vím, že na tomto fóru jsem mezi zarytými příznivci Linuxu, a tak si možná přečtu opět cosi o uplakanosti, ale když si zagůglíš, zjistíš, že podobné zkušeností při upřímné touze přejít od Widlí na Linux mají i jiní. Kdyby mi bylo 17 a nemusel se živit prací, pak o nic nejde, ale to už mi není dávno
.
Téma: Nastavení odlišných virtuálních ploch (Přečteno 7015 krát)