Automatická akce složky

[Welblaud]

Jasně, Cuore má pravdu. Tohle se hodí, když se dva znají a pravidelně si posílají v přílohách mailu hromady fotek v původních velikostech. Pak na to koukají na mailu, pěkný si řeknou, a pak už se k tomu nikdy nedostanou, ani si to neuloží.

Ja jasné, že sdílet fotky lze hromadou způsobů, ale tady je vtip právě v tom, aby uživatel na druhé straně nemusel už vůbec nic jiného dělat, než to samé, na co je zvyklý (tj. jednoduchá práce se složkami a mailem).

Budu testovat.

[Welblaud]

Vždyť je to evidentní. Prostě přidáš podmínku, která při zpracování každého souboru zjistí, jestli zip soubor existuje a pokud ne, zeptá se na jméno a vytvoří ho. Pak do něj strkáš každý další zpracovaný soubor. Pochop, že nezpracováváš dávku, ale proud dat - každý soubor, jeden průchod smyčkou, každý soubor samostatné zpracování. Žádné ukidím nakonec, uklízet musíš průběžně.

Dobrý, tak nějak vágně to chápu, ale naprosto netuším, jak to udělat Pokud tím máš a mysli jiný typ cyklu, jsem ztracen 

[GdH]

A tady bych vás prosil, abychom si předem stanovili úroveň na které se budeme pohybovat, já zde nebudu vysvětlovat takové běžné triviální pojmy, takové věci jako co je to parabřidlice nebo ortobřidlice já prostě předpokládám!

 

Když bude čas a nálada, tak ti to třeba i napíšu

[pacholik]

A co takhle to postupným přidáváním (parametr -r) strkat do taru (bez komprese)

Kód: [Vybrat]

inotifywait -qm -e close_write --format=%w%f "$dir" | while read file; do
...
tar rf archiv.tar "$file"
done

[Welblaud]

Echm  , nejsem geolog.

Není to tak, že při každém dalším opakování potřebuju jen zadat proměnnou jména? Jako že zadej jméno při prvním, při druhém průchodu už tu proměnnou vlastně znám, tak ji zadávám automaticky?

Ano, tar bych rád, ale to by nesměl nikdo z rodiny posílat fotky windowsákům.

Nekonec na to možná rezignuju a zip bude pojmenován jen datem a příponou podle libosti.

[GdH]

Tak geologu, asi takto zhruba, první nástřel, zdá se, že funkční...

Kód: [Vybrat]

#!/bin/bash

dir="$HOME/Plocha/fotokouzlo"
[ -e "$dir" ] || mkdir -p "$dir"
cd "$dir"

inotifywait -qm -e close_write --format=%f "$dir" | while read file
do
if egrep -iq '\.(bmp|png|tiff|jpg)$' <<< $file; then
  if [ -e "$file" ]
    then
      convert "$file" -resize 60% "$file.jpg" && rm "$file"
      if [ -e *\.zip ]
        then
          jmeno=$(ls -1 | egrep -m1 '\.zip$')
        else
          jmeno=''
          while [ -z "$jmeno" ]
            do
              jmeno=$(zenity --entry --text "Zadej jméno zipu: ")
            done
      fi
      zip -m0Dj "$jmeno" "$file.jpg"
  fi
fi
done

[Welblaud]

Při zkoušení se mi ještě něco rýsuje, co tam může dělat potíž, dám vědět. Jedna věc je ověření, že tam zip je, druhá jsou názvy souborů > všiml jsem si, že když jsem měnil vztah testovaného názvu na začátku a dosazované proměnné ku konci, reagovalo to se zenity stejně jako při tom jednoduchém postupu ode mne. Ale dobrý, dobrý, už jsem podle toho udělal i pěkné akce do Thunaru 

Jinak moc pěkná krevel

[GdH]

Moc ti nerozumím, ale dej vědět V skriptu neřeším výměnu koncovek, prostě dostanou další. Naopak řeším to, že pokud se zkonvertuje obrázek, vyvolá to akci ještě jednu, když se zapíše výsledek. Zenity otravuje dokud nedostane nějaký řetězec, pokud zip není a ačkoliv testuju jakýkoliv zip v apresáři, kdyby jich tam bylo náhodou víc, bude se přidávat do toho abecedně prvního. Všechno to operuje v rámci jednoho adresáře a je jedno, kde se skript spustí. To je tak asi vše, co se k tomu dá říct.