Ubuntu - nejpopularnejsi distribuce?

[LS]

zdravim vsechny,

posledni dva roky jsem s uzasem sledoval narust popularity Ubuntu a jeho cestu zebrickem distrowatch az k samemu vrcholu. Teprve minuly tyden jsem se rozhoupal k tomu, abych Ubuntu vyzkousel na vlastni kuzi. Instaloval jsem na notebooku Fujitsu Siemens Amilo Pro V2045, a byl jsem opravdu zvedavy, cim se Ubuntu odlisuje od ostatnich distribuci, co je na nem tak zvlastni. Dosud jsem mel zkusenosti s Debianem, ktery provozuji na sesti serverech, podle me se jedna o nejlepsi distro pro server. Na desktopu pouzivam prevazne Gentoo a SUSE 10.0.

Instaloval jsem nejnovejsi flight CD Dapper Drake. Samotna instalace byla bez problemu, Debian jsem instaloval asi tisickrat (ok, to prehanim ). Detekce HW podle ocekavani v poradku, stejne jako konfigurace Xorg - spravne nastavene rozliseni sirokouhleho displeje 1280x800, detekovana USB mys a rolovaci kolecko spravne funguje. Sit (Realtek 8169) bez problemu, konfigurace pres DHCP. System upozornovani na dostupne aktualizace je vyborny, obdobny system pouziva take SUSE (SUSE Watcher). Zatim vse v poradku, to se ale jaksi ocekava - stejne dobre funguje instalace a detekce HW v SUSE nebo v dalsich -Ubuntu tedy sice nijak nezaostava, ale take neprevysuje.

Problem byl se zvukem (zvukova karta neni zatim oficialne podporovana v ALSA), modemem (linuxove ovladace neexistuji), cteckou pametovych karet (nefunguje ani v jinych distribucich). Za nic z toho tedy nemohlo Ubuntu.

Bohuzel dalsi veci me spise zklamaly. System repozitaru zdedeny (s jistymi upravami) z Debianu neni podle me uplne nejprehlednejsi, trvalo mi dost dlouho nez jsem se zacal orientovat ve vsech tech "main restricted universe multiverse updates security backports extras". Navic pri instalaci baliku nemam prehled, odkud se co vlastne instaluje.

Velka cast balicku je nestandardne pojmenovana podle potreb vyvojaru Ubuntu, clovek prechazejici z jine distribuce pak muze mit problemy najit co potrebuje.

Dalsi vec, ktera vsak neni specifikem Ubuntu (stejne omezene je SUSE nebo treba Fedora), je hysterie kolem licenci jednotlivych balicku. Omezovani funkcnosti baliku vyrazovanim non-free komponent neni podle me stastne, snaha presvedcit uzivatele Windows aby prechazeli na Linux s timto pristupem neuspeje. Ve Windows jsou uzivatele zvykli, ze nainstaluji jeden balicek xvid a razem vsechny prehravace videa umeji prehrat jejich divx, xvid, div3,... filmy. Stahnou winamp a muzou poslouchat muziku temer vsech formatu. V Ubuntu je sice predinstalovan Totem, ale XVID/DIVX ani MP3 prehrat neumi. Nainstaluju xine-lib a xine-ui, ani xine neumi prehrat bezne filmy. Zkusim nainstalovat mplayer, ten ale neni dostupny v zadnem repozitari zpristupnenem pri instalaci system. Nainstaluju xmms a zase smula, MP3 nejsou podporovane. Vim ze se vsechno da vyresit, ale sam jsem stravil dva vecery plne hledani a zkouseni, nez jsem nastavil potrebne multiverse a backport repozitare v sources.list a doinstaloval vsechny potrebne knihovny, jenomze ted uz ani nevim co vsechno jsem do systemu nacpal. Zacinajiciho uzivatele Linuxu takove utrpeni musi odradit.

Oc je jednodussi situace treba v Gentoo, kde do USE promenne pridate klicova slova "mp3" a "xvid" a vsechny prislusne baliky jsou instalovany s podporou mp3 resp. xvid. I nesvobodny software (proprietarni ovladace pro graficke karty apod.) jsou pristupne ze zakladni databaze balicku - muzeme se dal bavit jestli instalace vseho ze zdrojaku je vyhoda nebo nevyhoda, to ted nechme stranou...

Stejne jsem se trapil pri hledani jak nainstalovat balik se zdrojaky jadra vcetne Ubuntu patchu abych mohl prekompilovat jadro s jednim upravenym modulem pro zvukovou kartu. Nakonec se povedlo, ale bolelo to

Nasledovaly instalace VMWare, RealPlayer, AdobeReader, CrossOver Office,... Neco s vetsimi, neco s mensimi problemy.

Bohuzel, ac jsem se opravdu snazil abych si Ubuntu oblibil, musim konstatovat opak. Podle me je Ubuntu kvalitni a peclive pripravene distro, takovych ale existuje mnoho. Muze se srovnavat se spickovymi distribucemi jako SUSE, Fedora, Mandriva, Aurox, Debian, Linspire apod., nenasel jsem ale nic, cim by Ubuntu tyto ostatni distribuce nejak vyrazneji prevysovalo. Bohuzel nestandardnost nekterych reseni ztezuje zivot uzivateli prechazejicimu bud z jineho distra, nebo z Windows. Ano, vsechno se da naucit a za par tydnu to toho clovek vnikne, ale Ubuntu se prece prezentuje jako snadne na pouzivani i konfiguraci, neprijde mi o nic snazsi nez jina distra.

Doufam ze jsem tu nezalozil na flame, jen jsem se potreboval vypovidat po dvou dnech a nocich zoufaleho tapani

zdravi
Lukas

[Jakub Šťastný]

Dobře, pokusím se zareagovat. V prvé řadě bych rád poděkoval, že sis našel čas tohle napsat (úctyhodný rozsah :-) ), a že se z toho budeme moci třeba poučit.
Nejdříve v čem souhlasím: repozitáře official - universe - multiverse a defaultní nepodpora restricted formátů. Naprostá pravda, je to o nervy...bohužel prostě se to dělá kvůli takovým pa-státům jako je USA, kde by to bylo nelegální. Ale snad by šla vydávat nějaká verze s upozorněním, že obsahuje bla bla bla. Měl jsem s tím zprvu docela problémy. Což to odkomentování, to je hned, ale přijít na to, co všechno doinstalovat, totiž ani z toho návodu na netu mi nefachalo všechno...
Ad pojmenování balíčků - no nevím, zas takový problém bych v tom neviděl. Ano, někde se to odchyluje, tak v nejhorším to člověk dá vyhledat...tohle pokud vím není jen záležitost Ubuntu.
Co se týče instalace jádra - to je čistě o zvyku, mne to takhle divné nepřišlo. (No dobře, tak nějak impulzivně jsem to wgetnul z www.kernel.org...:-), ale vím, že tam je a v tom nevidím rozdíl oproti ostatních distrům.
Ad špičková bistra jako SUSE, Fedora, Mandriva, Aurox, Debian, Linspire. Nechci zavádět flameware, tak jen skromně poznamenám, že jsem je všechny zkoušel a ne vždy bych souhlasil. Tedy ano, Debian je špička, to bez debat. Ale můj osobní názor na ty rmpkoidní distra je, že jsou hodně přeplácaná a dělaná jak pro blbce. Když jsem po dlouhé době funguvání na Ubuntu/Gentoo viděl Yast, tak jsem se skoro urazil, zda mne mají za blbce...někomu to může vyhovovat, ale já z toho měl tenhle pocit. O přepisování konfiguráků při použití grafických udělátek raději taktně pomlčím...(to nebyla poznámka k SUSE, tam už si nepamatuju, zda mi co kdy něco přepsalo, nevím, dlouho jsem jej neviděl...).
Jinak proč se Ubuntu líbí mně: Je naprosto použitelné už po instalaci (vyjma těch restricted formats), vychází z Debianu --> apt... :-), není přeplácané, takže běhá rychle a chválabohu nemá žádné pitomé ovládací centrum, pominu-li přirozeně ovládací centrum KDE/Gnome. Mimochodem, já se s lepší detekcí hardware nesetkal (no jo, prostě máme jiný hardware, no), nicméně mi to našlo všechno, dokonce i nastavilo správně rozlišení na 1280 x 800, což se mi jinak nestalo. Sečteno a podtrženo mi to našlo nejvíc věcí ze všech OS, s nimiž jsem měl tu čest (WinXP Prof.SP2 (už chválabohu nemám), FreeMandriva 2006.0, FC4, Aurox, Debian Etch (testing), Gentoo, Slackware, FreeBSD, ...a ještě pár jich bylo. Stejně úspěšné vlastně bylo OpenSUSE, abych nekřivdil. OpenSUSE v těch user-friendly distrech vyniká, je fakt, že to za něco stojí, ale opět se myslím, že je přeplácané (no a pěkně pomalé). A krom toho je Ubuntu moc pěkně graficky řešeno, což se také počítá (ano, SUSE též). Jo a dál, že je dosti aktuální (x třeba té Mandrivě).
Co se jednoduchosti týče, ta spočívá hlavně v tom, že není třeba nic dokonfigurovávat (obvykle). Co času jsem strávil hledáním toho, jak udělat, aby mi v Gentoo rolovala myš...to bylo o nervy...no, už to běhá :-)
Je to hodně o zvyku :-), mne zase nevyhovuje instalace v SUSE (některé věci má dost dobré, to uznávám, ale ta konzolová verze je taková...no na apt/aptitude + Synaptic nedám dopustit :-)...no a pochopitelně Portage. Ale o jeho kvalitách netřeba hovořit. ) J

[LS]

ad "kompilace kernelu": stazeni vanilla zdrojaku a zkompilovani vlastniho jadra jsem nemel na mysli, to samozrejme neni problem, ja jsem se snazil vyrobit stejne jadro jake Ubuntu dodava na instalacnim CD (predpokladam ze maji na vanilla jadro aplikovane nejake svoje "firemni" patche), proto jsem chtel nainstalovat ubuntacky balik kernel-sources a pouzit konfiguraci co nejpodobnejsi originalnimu jadru z install CD.

ad "spickova distra": ano, za poslednich nekolik let jsem vyzkousel co se dalo, a jak jsem psal, pouzivam debian na serverech (stabilita, bezpecnost), a na desktopu Gentoo (rychlost, prehlednost konfigurace, obrovske mnozstvi dostupneho sw v portage) a SUSE (snadna instalace, klikaci Yast proste funguje a produkuje konfigracni soubory, do kterych se clovek nemusi stitit potom sahnout - jsou pro cloveka stale prehledne). Ostatni distra mi z ruznych duvodu nevyhovovaly a nepouzivam je, presto si myslim ze treba Mandrivu nebo Fedoru lze povazovat za "spickova" nebo alespon "kvalitni" distra, ne?

Opakuju, ze povazuju Ubuntu za vyborne distro - a opravdu moc pekne vypada - ale pro sebe ho musim zaradit mezi ty, ktere mi proste z nejakeho duvodu zcela nevyhovuji. V me osobni hitparade se nachazi hned za Gentoo a SUSE

Je to proste o tom, ze Gentoo pouzivam skoro tri roky, vim co kde lezi, kam sahnout kdyz neco hledam, jak se jmenuje ktery balik atd. (a treba ze rolovani koleckem mysi se nastavuje v xorg.conf: Option ZAxisMapping "4 5" ) Po delsim souziti bych si asi zvykl i na specifika v (K)ubuntu...

Lukas.

[Robert]

To s tím jádrem (Jak přidat do ubuntího jádra jednu dvě mírné úpravy) by mě zajímalo. nechceš se o tom blíže rozepsat nebo  dát aspoň odkaz na zdroj?

 jinak mi Ubuntu přijde dost v pohodě. apt je velice pěkný nástroj a počáteční nepodpora různých věcí ala mp3 a wmv je problém možná napoprvé. Jen bych to více zdůraznil, aby každej věděl kde hledat. já se třeba o automatixu dozvěděl až když sem 90% jeho práce udělal za něj :-)

Jinak mě Ubuntu dostalo tim, že mi po instalaci fungovala naprosto správně logitech klávesnice a myš s mraky různých čudlíků a točítek na ovládání audia a videa. To mi ještě žádný distro předtim neudělalo .-)))

Gentoo je zas podle mě flexibilnější ale pracnější.

[GlidingFLY]

Lukáši dal jste si hodně práce s tím vaším vypovídáním se,... až podezřele příliš. Na konci tvrdíte "doufám, že jsem tu nezaložil na flame". Když se na ten váš obšírný příspěvek kouknu komplexně tak podle mně to flame je, šikovně napsaný.
Popularita Ubuntu roste oprávněně. Je to distro se správným výběrem aplikací bez zbytečné prudy při instalaci zdali ještě chci toto či tamto. Obtěžování dotazama při instalaci nezkušeného uživatele frustruje. Každý běžný uživatel chce vzít CD strčit do počítadla, spustit instalaci a jenom se dívat. Vy, Lukáši, běžný uživatel nejste, jste velmi zkušený a pro takového není problém s orientací v systému co po instalaci dál. Píšete, že jste strávil bezesné dni a noci zoufalého tápání. To přeháníte až příliš. Ale pokračuji dál. Každý běžný uživatel, a těch je opravdu hromada největší, chce hned po instalaci funkční pracovní nástroj jakoby do kanclu. Práce s dokumenty a internet plus tu a tam práce s obrázky. A toto přesně Ubuntu splňuje. Je to jednoduché a vše je na jednom CD. To z mého pohledu zkušeného správce sítě nemá chybu. Zbytek se už dohledá v repositářích. I běžný uživatel když chce tak najde (podpora pro filmy a hudbu).
Zkrátka chci pouze říct, že z pohledu běžného uživatele je toto distro ideálním řešením pro práci na jiném než MSOS. A proto jeho popularita roste. A roste i vůči tzv. zavedeným distribucím jako SUSE nebo Mandriva či REDHAT právě pro svojí jednoduchost a komplexnost.
A Lukáši nezapomeňte na podstatný fakt, Ubuntu je stále v bouřlivém rozvoji, to co jste instaloval není definitiva a určitě ty vaše připomínky kdosi zváží. Opravdu vůbec nemám dobrý pocit z toho vašeho srdcervoucího vypovídání se.

[LS]

Jiste, i zpocatku klidna a rozumna diskuze na tema Linux vs. Windows, Gnome vs. KDE, distro A vs. distro B, slipy vs. trenyrky, frezicky vs. planzeta, Sparta vs. Slavia je vzdy jen krucek od flame at chcete nebo ne 

Souhlasim, ze drtiva vetsina uzivatelu nebude nikdy upravovat zdrojove kody modulu jadra a kompilovat nove jadro. Pro bezneho uzivatele je hlavnim problemem absence nesvobodneho software, s tim ale bojuje mnoho distribuci, to neni vec jen Ubuntu. V SUSE to resi Packman, v Ubuntu Automatix (bohuzel zatim neni verze pro Dapper Drake). Bohuzel na Automatix jsem narazil az dnes, kdybych ho objevil driv tak by tenhle thread mozna ani nevznikl. Rozhodne mi Ubuntu na notebooku zustava, debiani balickovaci system je velky agrument PRO to, dat Ubuntu sanci.

Mimochodem, co si myslite o planovanem zavedeni CNR pro Ubuntu ( http://www.desktoplinux.com/news/NS7474779842.html ) ?

Jeste me napada jedna vyhoda Ubuntu: vyborna - a stale rostouci - komunita ochotna diskutovat a v pripade potreby poradit.

Doufam ze vase pocity uz jsou lepsi

[GlidingFLY]

Óoo tak to už je jiná Rozhodně mně také vyhovuje nejlépe onen "debianí" základ. Vůbec nezkrývám svoje nadšení pro filosofii Ubuntu.

[GlidingFLY]

Hmmm CNR, trošku jste mně překvapil. Přečetl jsem si o tom na vašem odkazu. Dívám se na to s mírným opatrným despektem. Domnívám se, že Click and Run už Ubuntu má ve formě Synapticu. Software je volně bez omezení a poplatků. Uvědomuji si, že ta práce na systému a programovém vybavení si zaslouží odměnu, ale z těch stránek vašeho linku na mně číší snaha o nepřiměřenou komercionalizaci, a to se mi v tuto chvíli zdá býti nevhodné. Osobně bych počkal jak se bude politika CNR vyvíjet dál. Ubuntu v tuto chvíli má hodně příznivců, ale strašně málo uživatelů v tom pravém slova smyslu.

[LS]

Zavedenim placeneho CNR repozitare autori Ubuntu chteji vyresit dilema "non-free software ano ci ne?" Licencovany software by pak totiz nebyl nabizen z oficialnich repozitaru Ubuntu a Mark Shuttelworth by byl pred americkymi urady kryty, protoze by nabizel pouze skutecne svobodny software. At ziji americke softwarove patenty

[LS]

To s tím jádrem (Jak přidat do ubuntího jádra jednu dvě mírné úpravy) by mě zajímalo. nechce se o tom blíže rozepsat nebo  dát aspoň odkaz na zdroj?

navod: http://www.ubuntuforums.org/showthread.php?t=85064

V navodu se doporucuje cesta pres zkompilovani jadra do DEB balicku s naslednou instalaci pomoci dpkg.

[Jakub Šťastný]

Pořád nechápu co je těžkého s tím jádrem (ubuntím, ne vanilla)? To snad dá rozum ne?
Ad špičkové distribuce: Dobře, jako dobré je klidně uznám. Za špičkové já sám považuji Gentoo, Debian a Ubuntu. Za kvalitní ty ostastní, tedy akorát k Mandrivě a Fedoře bych měl své výhrady...
K čemu má být to CNR dobré? Synaptic je podle mne dostačující, naprosto bohatě...(ale ta má angličtina, ten článek jsem si tak trochu domýšlel.) Obecně ale se na takovéto snahy nedívám moc nadšeně, nechci aby to vedlo k "zaprasení" takto kvalitní distribuce. J

[Robert]

děkuji za jádro.

ad CNR.  podle mě se tomu do budoucna "linux" nevyhne a je to jedna z cest  jak elegantně dostat licencovaný sw k uživatelům. věci jako win32codecs a dvdcss brání nasazení linuxu v korporátním prostředí i u nás, nejen v USA.

[Robert]

ad kernel. no zajímá mě jak ovlivní proces automatické aktualizace distribuce když budu provozovat vlastní kernel, kvůli věcem co v ubuntím jádře nejsou.  zatím sem po tom nepátral, ale co nevidět to asi řešit budu tak sháním info. je třeba podpora pro raid v jádře nebo jako modul? co nějaký optimalizační patche jako ck, co ivtv?   Možná to sou divný dotazy a zkrátka to funguje, ale geniální balíčkovací systém debian/ubuntu mam pořád nezmáklý, sem zvyklý na LFS a ruční práci :-)

[GlidingFLY]

No já si to vysvětluji tak, že pokud bude používáno vlastní jádro a nic než toto, tak aktualizovat nebude co. Tudíš bude aktualizační klid na tomto poli.
No a co se týče CNR tak to bych opravdu zachoval klid dokud nebude úplně jasné co mají za lubem. Snahy o komercionalizaci tu budou vždycky, obzvláště pokud ten systém vyzraje a začne být z uživatelského hlediska zajímavý. Nesmí se zapomínat na filosofii: "Ubuntu" je staré africké slovo, které znamená "lidskost ostatním". Ubuntu také znamená "Jsem tím, čím jsem, díky tomu, čím jsme všichni". Distribuce Ubuntu Linux přináší ducha Ubuntu do světa software. Anebo je to jenom záminka? To ukáže čas.

[Jakub Šťastný]

No já si to vysvětluji tak, že pokud bude používáno vlastní jádro a nic než toto, tak aktualizovat nebude co. Tudíš bude aktualizační klid na tomto poli.
No a co se týče CNR tak to bych opravdu zachoval klid dokud nebude úplně jasné co mají za lubem. Snahy o komercionalizaci tu budou vždycky, obzvláště pokud ten systém vyzraje a začne být z uživatelského hlediska zajímavý. Nesmí se zapomínat na filosofii: "Ubuntu" je staré africké slovo, které znamená "lidskost ostatním". Ubuntu také znamená "Jsem tím, čím jsem, díky tomu, čím jsme všichni". Distribuce Ubuntu Linux přináší ducha Ubuntu do světa software. Anebo je to jenom záminka? To ukáže čas.

Jo, jen tedy poznámka, že je třeba v tom případě odinstalovat ubuntí kernel...Ale to až poté, co bude ten nový fachat. Jak se mnoho věcí řeší přes ten pitomej initrd, tak to není taková sranda...Já vím, že initrd je opodstatněný, akorát když chce člověk svůj kernel, tak s ním má jen problémy.
No o Ubuntu se nebojme, ostatně stejně jako Debian to má ve své společenské smlouvě...:-) Díky bohu. J

[Petr Tomeš]

Bohuzel dalsi veci me spise zklamaly. System repozitaru zdedeny (s jistymi upravami) z debianu neni podle me uplne nejprehlednejsi, trvalo mi dost dlouho nez jsem se zacal orientovat ve vsech tech "main restricted universe multiverse updates security backports extras".

Stačilo si přečíst oficiální dokumentaci (přímo v distribuci), kde je toto vše srozumitelně vysvětlené: http://help.ubuntu.com/starterguide/C/ch02.html.

Navic pri instalaci baliku nemam prehled, odkud se co vlastne instaluje.

To lze jednoduše zjistit např. v Synapticu.

Velka cast balicku je nestandardne pojmenovana podle potreb vyvojaru Ubuntu, clovek prechazejici z jine distribuce pak muze mit problemy najit co potrebuje.

Synaptic je při vyhledávání softwaru mimořádně flexibilní, podobně aktuální verze nástroje Přidat/odebrat aplikace. Návyky z jiné distribuce by bylo možné argumentovat prakticky u jakékoliv odlišnosti, ale to není problémem Ubuntu.

Dalsi vec, ktera vsak neni specifikem Ubuntu (stejne omezene je SUSE nebo treba Fedora), je hysterie kolem licenci jednotlivych balicku. Omezovani funkcnosti baliku vyrazovanim non-free komponent neni podle me stastne, snaha presvedcit uzivatele Windows aby prechazeli na linux s timto pristupem neuspeje.

Není to žádná hysterie, kterou by si dané distribuce vymyslely. Je to způsob, jak se legálně vypořádat s distribucí některého software, který jsou běžní užiavtelé schopni zvládnout po instalaci, a je zapotřebí jej provést pouze jednou:

https://wiki.ubuntu.com/RestrictedFormats#head-2bb84d8aa273e8fa93be00ad25ec3c8b7fb83dbd

Ve windows jsou uzivatele zvykli ze nainstaluji jeden balicek xvid a razem vsechny prehravace videa umeji prehrat jejich divx, xvid, div3,... filmy. Stahnou winamp a muzou poslouchat muziku temer vsech formatu. V Ubuntu je sice predinstalovan Totem, ale XVID/DIVX ani MP3 prehrat neumi. Nainstaluju xine-lib a xine-ui, ani xine neumi prehrat bezne filmy. Zkusim nainstalovat mplayer, ten ale neni dostupny v zadnem repozitari zpristupnenem pri instalaci system. Nainstaluju xmms a zase smula, MP3 nejsou podporovane. Vim ze se vsechno da vyresit, ale sam jsem stravil dva vecery plne hledani a zkouseni, nez jsem nastavil potrebne multiverse a backport repozitare v sources.list a doinstaloval vsechny potrebne knihovny, jenomze ted uz ani nevim co vsechno jsem do systemu nacpal. Zacinajiciho uzivatele linuxu takove utrpeni musi odradit.

Co je pro běžného uživatele nepochopitelné a složité na následujícím postupu z dokumentace?

http://help.ubuntu.com/starterguide/C/ch03.html#codecs

Bohuzel, ac jsem se opravdu snazil abych si Ubuntu oblibil, musim konstatovat opak. Podle me je Ubuntu kvalitni a peclive pripravene distro, takovych ale existuje mnoho. Muze se srovnavat se spickovymi distribucemi jako SUSE, Fedora, Mandriva, Aurox, Debian, Linspire apod., nenasel jsem ale nic, cim by Ubuntu tyto ostatni distribuce nejak vyrazneji prevysovalo.

1. Zcela zdarma včetně možnosti bezplatného objednání a zaslání.

2. Distribuce na jednom spustitelném CD s možností instalace.
+ možnost vyzkoušení bez nutnosti instalace
+ rychlejší a snazší instalace

3. Pravidelná vydání 2x za rok následující po hlavních vydáních GNOME.

4. Garance bezpečnostních aktualizací po dobu 18 měsíců (u 6.04 to bude 36 měsíců) pro použití na stolních počítačích, 36 měsíců (u 6.04 to bude 5 let) pro použití na serverech.

5. Snadný přechod na novější vydání.

6. Výrazné zaměření na jednoduchost, srozumitelnost a použitelnost.

Bohuzel nestandardnost nekterych reseni ztezuje zivot uzivateli prechazejicimu bud z jineho distra, nebo z Windows. Ano, vsechno se da naucit a za par tydnu to toho clovek vnikne, ale Ubuntu se prece prezentuje jako snadne na pouzivani i konfiguraci, neprijde mi o nic snazsi nez jina distra.

Bylo by vhodné uvést konkrétní příklady.

[LS]

Sam jsem si vse potrebne nasel, casem i pochopil a zprovoznil. Mam vlastni jadro opatrene sadou oficialnich Ubuntu patchu s upravenymi ALSA moduly pro muj notebook, pouzivam radu proprietarniho sw nedostupneho ze zakladnich repozitaru, tisknu na tiskarnu nasdilenou na sousednim win stroji atd. Snazim se na vec divat pohledem naprosteho zacatecnika, a jsem presvedcen, ze pro takoveho uzivatele nemusi byt vsechno na prvni pokus jasne (mam takovych lidi v praci na starost 150). Treba lokalizace dokumentace by zase spouste lidi usnadnila zivot, je neco takoveho v planu?

Za mesic (po ktery budu Ubuntu pouzivat - zatim jen na jednom stroji) poslu info jaky je muj aktualni nazor na Ubuntu

[Petr Tomeš]

Sam jsem si vse potrebne nasel, casem i pochopil a zprovoznil. Mam vlastni jadro opatrene sadou oficialnich Ubuntu patchu s upravenymi ALSA moduly pro muj notebook, pouzivam radu proprietarniho sw nedostupneho ze zakladnich repozitaru, tisknu na tiskarnu nasdilenou na sousednim win stroji atd. Snazim se na vec divat pohledem naprosteho zacatecnika, a jsem presvedcen, ze pro takoveho uzivatele nemusi byt vsechno na prvni pokus jasne (mam takovych lidi v praci na starost 150). Treba lokalizace dokumentace by zase spouste lidi usnadnila zivot, je neco takoveho v planu?

Za mesic (po ktery budu Ubuntu pouzivat - zatim jen na jednom stroji) poslu info jaky je muj aktualni nazor na Ubuntu

Zpětnou vazbu určitě rádi uvítáme. Lokalizace dokumentace je samozřejmě v plánu, ale je to otázkou času, možností a počtu zájemců ochotných pomoci.

[TomAker]

Sledoval jsem vaši diskuzi ohledně Ubuntu. Rád bych připojil pár řádek z pohledu běžného uživatele
K Linuxu jsem se dostal poměrně před krátkou dobou. Po přečtení mnoha článků na webu ohledně výběru distribuce, jsem se rozhodl nainstalovat Mandrake 10.0. Jako naprostého začátečníka mě potěšil srozumitelný instalační proces. Co mě ale nepotěšilo, byla složitost instalace nového softwaru. Poprvé jsem zápasil se závislostmi balíčků a samotnou kompilací zdrojových souborů. Pro profesionály je jistě kompilace velice snadná, pro mě (a řadu běžných uživatelů) bohužel ne.
Trvalo pár měsíců, než jsem se dostal ke KUbuntu 5.10. Po instalaci a nastavení parametrů monitoru, jsem byl velice překvapen, jak se dají jadnoduše instalovat nové programy a opravy. Potěšil mě také automatický upgrade jádra, jednoduchost používání a hlavně ochota lidí na tomto fóru poradit začátečníkům s jejich (pro zkušené uživatele zajisté triviálními) problémy a tím jim ulehčit přechod od jiných operačních systémů k Linuxu.
Pro pokročilé uživatele zvyklé si všechno nastavovat podle svých představ, je možná Ubuntu zklamáním (existují přeci i jiné distribuce), ale já jsem maximálně spokojen Vše, co jsem čekal od Ubuntu (jednoduchost a srozumitelnost ovládání, snadná rozšiřitelnost o programy, jednoduchost záplatování, technická podpora) tu je.

PS: Už se těším na novou verzi Jen nevím, zda je lepší zformátovat HDD a nainstalovat vše na čisto nebo použít pro základ starší verzi. Přece jenom půl roku experimentování se asi někde projevilo
A ještě jedna věc. Nemohli byste také přidat viditelnější zmínku o KUbuntu na oficiálních stránkách? Mnoho lidí třeba ani neví, že existuje.

[Ondřej Surý]

PS: Už se těším na novou verzi Jen nevím, zda je lepší zformátovat HDD a nainstalovat vše na čisto nebo použít pro základ starší verzi. Přece jenom půl roku experimentování se asi někde projevilo

Pokud jste se systéme neexperimentoval tak, že už je teď v nepoužitelném stavu, tak není důvod proč byste měl dělat čistou instalaci. Mimochodem na *čistky* je výborná kombinace programů deborphan a debfoster, první vypisuje knihovny na kterých nic nezávisí, takže je můžete odinstalovat (ale pozor opatrně vždy je potřeba zkontrolovat) a druhý se vás ptá balík po balíku (z vršku závislostí), zda-li jej v systému chcete nechat nebo ne a výsledný stav si pak pamatuje.

[TomAker]

Děkuji za tipy k čistícím programům. Mimochodem systém je ve funčním stavu Jen jsem vyzkoušel velké množství programů, abych zjistil, které mi budou vyhovovat nejvíce. A systém mi zřejmě trochu zmohutněl, takže se pokusím o odinstalování nepotřebných knihoven a smazání starých konfiguračních souborů k odinstalovaným programům.

[LS]

... takže se pokusím o ... smazání starých konfiguračních souborů k odinstalovaným programům.

Hm, to me zajima - existuje nejaky program ktery by hledal zbytky neuplne odistalovanych baliku? Nekdy zustane prazdny adresar, nekdy zustanou konfiguracni soubory nebo spousteci skripty.

[Vojtin]

No ja mam v synapticu ve "stav" nabidku "nenainstalovane (zustaly konfiguráky), ale jestli to odstrani adresare to nevim... jdu zkusit

[Vojtin]

Po pokusu s tvtime: nainstaloval jsem ho pres sudo aptitude.... udelal jsem par skenu stanic, zavrel, a odstranil pres sudo aptitude... V synapticu byla nabidka v te sekci, kterou jsem popsal vyse, odstranil jsem kompletne, ale odstranilo se pouze /etc/tvtime v /home/jmeno zustal adresar tvtime

[GlidingFLY]

To považuji za správné. Adresář aplikace v domácí složce si tato aplikace vytváří až prvním spuštěním a umísťuje tam obyčejně uživatelovu konfiguraci, kterou si je možné zálohovat a použít někdy jindy. Tím je nutno ho smazat ručně.