pri DMCA prevadzkovatel platformy nemoze rozhodovat ci sa DMCA podvoli alebo nie
DMCA je legislativa - té se nikdo nepodvoluje - běžně to funguje tak, že je obvinění z porušení zákona, dále se prokazuje, zda k němu skutečně došlo a pak teprve příslušný orgán rozhodne a tomu rozhodnutí se subjekty podvolují. Zajisté existují ve zvláštních případech předběžná opatření, jako třeba u vraždy vzetí do vazby - zde nevím, jak to je, nicméně stále je prostor se bránit, neboť:
Poskytovatelé služeb, tak při splnění jistých podmínek (především licenčních) se dostávají do „safe harbour“ tj. bezpečného přístavu, kde pro něj platí „omezená odpovědnost“, kdy nezodpovídají za obsah míst, které pronajali třetí straně. Základní ideou tak je, že nikdo není zodpovědný za to co přesahuje jeho možnosti kontroly.
a zde je naprosto jasné, že GH nemůže kontrolovat jednotlivce, zda si pomocí nástroje - notabene de-facto nehotového, neboť se zde jedná o SC - stahuje zrovna něco, co má copyright, nehledě na to, že:
Část třetí upravuje pravidla tak, aby při opravách PC a jiných zařízeních bylo možno vytvářet různé dočasné kopie, které jsou vyžadovány povahou opravy.
Část čtvrtá obsahuje následující výjimky a úpravy:
Rádia, televizní stanice a online webové vysílání můžou mít pomíjivé kopie nahrávek
Neziskové knihovny a archivy mohou mít záložní kopii děl
Toto jednak otázku možnosti kontroly hází ještě o další 2 galaxie dál - tedy do absurdna a druhak bych se to pokusil přesmyčkou použít na svou obranu coby GH.
Dále bych se pokusil opatření, které je zmíněno výše, napadnout s tím, že takové a takto vynucené krátí na právech nezávislý subjekt apod.
To už je však hardcore právničina a musel bych vše prostudovat do hloubky, což se mi nechce, neboť mě za to MS ani vývojář neplatí.
O právničině však mé vlákno být nemělo - šlo o invokaci zamyšlení nad určitým tématem a jeho relacemi pro společenské principy - proto píši provokativně ...