A zase (už jsem to tu nejméně jednou psal): zlaté KDE. Tam kliknu pravým myšítkem na plochu (nebo jinam) a pak už jsou to jen intuitivní, navíc v podstatě prostředím vedené kroky.
Neb drag&drop "odnesu" aplikaci z K-menu na plochu a zvolím, co dělat (vytvořit zástupce). Nebo udělám totéž v nějakém správci souborů. Prostě možností je moře a všechny fungují. Včetně aplikací běžících pod wine.
Aby operační systém (resp. jeho grafické rozhraní) neuměl naprosto hladce a okamžitě vytvořit spouštěč (zástupce, říkejme tomu různě...), to je fakt masakr.
Já prostě nechápu, jak může někdo to Gnome používat. Kdysi jsem to zkoušel vážněji, zděsil se a teď koukám, že za ta léta se nezměnilo skoro nic.
Už ten bazmek alespoň umí zarovnat ikony na pracovní ploše do mřížky, nebo furt trvá ten bordel, že kam ji posunu, tam bez jakéhokoliv zarovnání zůstane?