Takže po nějakém tom čekání úspěch - už píšu ze systému s klonovaným datovým diskem.Několik poznámek k postupu:1) pro klonování jsem použil live RescueZillu (stažení *.iso, vypálení pomocí Balena Etcher na flash, v mém případě na SSD s USB, nabootování z něj). Fakt krásná záležitost, píšou "Swiss Army Knife" a nekecají. Navíc se všechno děje víceméně samo, rozhraní je v podstatě průvodce.
Suše jsem v ní označil zdrojový disk, akceptoval všechny jeho zobrazené a automaticky vybrané oddíly, pak jsem vybral cílový disk (ten byl ve stavu po koupi, čili v Gparted celý jako "Unallocated"), zdrojového disku, spustil a nechal pracovat. Jelo to tuším nějakých 5 hodin (oba HDD byly na SATA 6 sběrnici).
2) současná RescueZilla (u mně verze rescuezilla-2.4.2-64bit.jammy) ovšem na rozdíl od CloneZilly neumí automaticky zvětšit oddíly (viz třeba
tady), takže pak nastoupil Gparted, který je taky součástí RescueZilla live. Postupně jsem v něm zvětšil a posunul všechny tři oddíly tak, aby plně využily novou, téměř dvojnásobnou kapacitu disku. Zvětšení a posun oddílu lze udělat v jednom kroku.
To bylo taky naprosto bez problémů, pouze zvětšení a přesun původně 2,4 TB NTFS oddílu to na začátku odhadovalo na 12 hodin a myslím, že ve finále to víceméně sedělo. Prostě proces jel přes noc. Zbylé výrazně menší (původně 250 GB) Ext4 oddíly už byly záležitost na desítky minut.
3) UUID nebylo vůbec nutné řešit, RescueZilla převzala všechny hodnoty ze zdrojového disku a dala je na nový. Někde jsem zahlédl, že u NTFS oddílu se nepoužívá standardní tvorba UUID, ale jakési jiné číslo (při zobrazení má skutečně zcela jinou strukturu!) a že to snad nejde měnit/klonovat. No nevím, blíž jsem to nezkoumal, v mém případě přenos UUID na NTFS proběhl bez problémů.
4) nový disk jsem připojil na tentýž kanál jako původní, zbytek vrátil do původního stavu a zapnul PC. Nabootovalo, jako bych nic nedělal.
Takže teď budu postupně za provozu zkoumat funkčnost systémů, zda tam přece jen někde není skrytý problém...
Tímto děkuju jednak tvůrcům RescueZilly, CloneZilly (ze které vychází)
a Gparted, druhak i zdejším kolegům.Ještě jedna věc: z ničeho nic (ještě před spuštěním celé akce) hlášení vadných sektorů zmizelo a přestalo se objevovat i v aplikaci Disky (oboje zřejmě bere data ze S.M.A.R.T.). Je pravda, že jsem ještě mezitím v konzoli spustil příkaz
sudo badblocks -sv /dev/sdc
který ale taky nic nenašel...
No kdo ví, duchařina nebo prostě bordel. Dá se nalézt dost informací o tom, že data S.M.A.R.T. jsou nespolehlivá, ale nějak se mi v tom nechce dál hrabat. Stejně na původním HDD zvolna docházel prostor, takže by asi k výměně došlo tak jako tak.
Edit #1: obě verze Kubuntu fungují - zdá se - bezchybně. Samozřejmě že po spuštění W7 se spustil chkdsk (jo, šlo to odmítnout, ale neudělal jsem to), kde půl hodiny obrovskými písmeny běží nejrůznější hlášky a není šance si uvědomit, wo co go. Takže zbývá si jen toužebně přát, že se nikde na datovém disku nesmaže nic důležitého. Log z chkdsk je dostupný přes spuštění eventvwr a tam událost wininit, takže jsem si ho uložil do *.txt (kde zůstává jeho zcela šílené formátování ve stylu "furtpryč") a budu ho případně zkoumat.
Zase jako obvykle: zlatej Linux a děs widlí (a to jde o W7 Prof., kde to bylo všechno ještě jakžtakž použitelné).
Edit #2: během zkoumání možností klonování jsem narazil na zřejmě poměrně nový a tudíž i takřka neznámý sw
Foxclone (opět jako stažitelné *.iso na výrobu bootovacího media, v live režimu jsou pak kromě vlastního sw Foxclone dostupné i další užitečné nástroje).
Možná ho někdo vyzkouší... Má pěkně udělaný
manuál, ve kterém jsou vysvětlena mnohá fakta okolo disků.