co já vím třeba podle toho jak aplikace přistupuje ke službám OS, či s jakými právy, či kde si co ukládá, či co je schopna nabourat.Není z toho popisu moc jasné, jakým způsobem by měla daná klasifikace probíhat, ale teoreticky je možné oddělit aplikace, které např. spouští démony, instalují initskripty, otevírají porty, obsahují spustitelné soubory se
suid právy apod. Jestli jsou takové aplikace automaticky nebezpečnější, těžko říct - asi záleží spíš na zranitelnosti (množství bugů, obecná používanost) a nepostradatelnosti pro běh systému nebo příkladně běh firmy. To se těžko obecně posoudí.
Také je otázka, jestli by uživatel byl schopen detailnější informace k programu náležitě vyhodnotit, a pokud ano, pokud by pak nebylo pro něj jednodušší se mrknout do zdroje
Takže testovací otázka: jaká je důvěryhodnost těchto aplikací (1-5):
firefox,
gdm,
apparmor? Příp. proč?
I kdyby sis nainstaloval nějakou hodně poťouchlou aplikaci, tak bez práv roota by stejně měla být víceméně bezzubá. Linux prostě nejsou widle, kde si jakýkoliv program může dělat, co ho napadne.S tím bych si dovolil nesouhlasit. Člověk většinou instaluje s právy roota, takže "poťouchlá aplikace" si může nastavit (třeba pomocí
postinst skriptu) víceméně cokoli. Pak si díky právům roota může právě dělat, co chce. To je velká síla a zároveň zranitelnost Linuxu - pro roota prakticky (mimo dejme tomu kernel, který je ale také možno měnit) neexistují restrikce.