Osobně doporučuji (hned při první instalaci, ale jde to i dodatečně) rozdělit disk na 3 oddíly, např. u mne 80GB jako /, 8GB SWAP, 232GB jako /home, pak lze při jakékoli nové instalaci linuxu: nejdřív z LiveCD smazat v /home všechny skryté adresáře a soubory (aby nedocházelo ke kolizím v novém systému), pak při nové instalaci nechat instalátor přeformátovat pouze oddíl / (těch 80GB) a ten velký oddíl nechat připojit jako /home do nového systému, ale NEPOVOLIT formátování. Tím všechna data zůstanou zachována. Dělal jsem to takto v poslední půlroce asi 10x na druhém disku, když hledám něco bez Unity a jeho "mírně" blbnoucího compizu (bohužel se projevuje i v Gnome clasic).
kdybys těch 232 GB připojil jako /media, nemusel bys pak odmazávat skryté soubory. Ale nejde to během instalace, ale hned po ní naeditovat gksudo geidt /etc/fstab atd. ...
každopádně bys měl oddíl jen na data, a zobrazoval by se ploše hned po startu (lze zakázat), při přeinstalaci bys dal jen přeinstalovat a formát tu 80 GB část.
Lepší je ale toto - rozdělit to jak jsem psal + tak jak máš systém teď - funkční, vyladěný s doinstalovanými prográmky, nastavené prográmky atp., dejme tomu 10 GB max., tak udělat obraz a ten dá na tu 232 GB část připojenou v /media.
A TEĎ POZOR - příklad, hned poté co to uděláš si úplně rozvrtáš systém, např. si budeš hrát se /var/lib/dpkg/status. Nic nepůjde - co uděláš? spustíš systém z usb/cd, naformátuje tu 80 GB a nahraješ tam ten obraz, pokud to bude těch 5gb tak to zabere 20-30 minut a máš to přesně tak jak jsi měl s nastavenými prográmky.
Toto se nechá využít zejména když spravuješ třeba 60 PC s widlema. Nainstaluješ je a nastavíš, dáš tam linux, uděláš obraz té win. části a tadá. Jakmile v budoucnu přijde problém, přemažeš widláckou část obrazem. A když nastavíš aby se uživatelské widlácké profili ukládali na serveru (dáš jim třeba 0,5 GB) tak ani nepoznají přeinstalaci, páč pozadí a ten bordel co mají všichni na ploše tam budou mí furt