Přechod z 10.10 na 11.10 proste blbinka

[Aeyes]

Zdravím ... Mám kámoše co má notebook a jelikož mu winy padaly nainstaloval jsem mu tam ubuntu a on si ho zamiloval.. Jenze v te dobe byla na svete verze 10.10 coz je dnes už stará verze. Chtel bych mu tam hodit 11.10 jenže... z aktualizací to nejde (spadne) napadlo me hodit to teda na USB 11.10 a při instalaci zvolit přechod z 10.10 na 11.10... mohl bych to cele preinstalovat jasne, ale problém je v tom ze jedine na cem zalezi je sbirka anime asi 20 GB a ja nemam kam to dat... napadlo me presunout na další oddíl který by se nějak dočasně vytvořil a pak zase spojil ,ale nechci riskovat protože on o to fakt nechce přijít... nastavení je tabu... Tak se chci zeptat jestli to tu mate nekdo v malicko zda by to slo ? Nechci risknout preformatovani...

[Filip Dominec]

Zásada č. 1: jsou-li nějaká data dost důležitá na to, abych je vyměnil za sendvič se šunkou a sýrem, stojí za to je zálohovat. Kromě toho, případná 4 DVD půjde vzít s sebou na nějakou akci snáze než celý počítač.

V 11.10 bude mít unity, takže jestli ho to bude mást, bude třeba přepnout na klasicky gnome.

Možností je řada; například jde na LiveCD přistupovat na disk. Tak se na něm dají
1) důležitá data šoupnout do nového adresáře /home/nemazat/
2) smazat všechny adresáře z / KROMĚ /home/
3) normálně spustit instalátor a nainstalovat nové ubuntu na ten samý oddíl, ALE POZOR, nesmí se zaškrtnout volba formátování diskového oddílu

Stejně si ty data ale zálohujte

[radin]

Osobně doporučuji (hned při první instalaci, ale jde to i dodatečně) rozdělit disk na 3 oddíly, např. u mne 80GB jako /, 8GB SWAP, 232GB jako /home, pak lze při jakékoli nové instalaci linuxu: nejdřív z LiveCD smazat v /home všechny skryté adresáře a soubory (aby nedocházelo ke kolizím v novém systému), pak při nové instalaci nechat instalátor přeformátovat pouze oddíl  / (těch 80GB) a ten velký oddíl nechat připojit jako /home do nového systému, ale NEPOVOLIT formátování.  Tím všechna data zůstanou zachována. Dělal jsem to takto v poslední půlroce asi 10x na druhém disku, když hledám něco bez Unity a jeho "mírně" blbnoucího compizu (bohužel se projevuje i v Gnome clasic).

[boonn]

Osobně doporučuji (hned při první instalaci, ale jde to i dodatečně) rozdělit disk na 3 oddíly, např. u mne 80GB jako /, 8GB SWAP, 232GB jako /home, pak lze při jakékoli nové instalaci linuxu: nejdřív z LiveCD smazat v /home všechny skryté adresáře a soubory (aby nedocházelo ke kolizím v novém systému), pak při nové instalaci nechat instalátor přeformátovat pouze oddíl  / (těch 80GB) a ten velký oddíl nechat připojit jako /home do nového systému, ale NEPOVOLIT formátování.  Tím všechna data zůstanou zachována. Dělal jsem to takto v poslední půlroce asi 10x na druhém disku, když hledám něco bez Unity a jeho "mírně" blbnoucího compizu (bohužel se projevuje i v Gnome clasic).

kdybys těch 232 GB připojil jako /media, nemusel bys pak odmazávat skryté soubory. Ale nejde to během instalace, ale hned po ní naeditovat gksudo geidt /etc/fstab atd. ...

každopádně bys měl oddíl jen na data, a zobrazoval by se ploše hned po startu (lze zakázat), při přeinstalaci bys dal jen přeinstalovat a formát tu 80 GB část.

Lepší je ale toto - rozdělit to jak jsem psal + tak jak máš systém teď - funkční, vyladěný s doinstalovanými prográmky, nastavené prográmky atp., dejme tomu 10 GB max., tak udělat obraz a ten dá na tu 232 GB část připojenou v /media.

A TEĎ POZOR - příklad, hned poté co to uděláš si úplně rozvrtáš systém, např. si budeš hrát se /var/lib/dpkg/status. Nic nepůjde - co uděláš? spustíš systém z usb/cd, naformátuje tu 80 GB a nahraješ tam ten obraz, pokud to bude těch 5gb tak to zabere 20-30 minut a máš to přesně tak jak jsi měl s nastavenými prográmky.

Toto se nechá využít zejména když spravuješ třeba 60 PC s widlema. Nainstaluješ je a nastavíš, dáš tam linux, uděláš obraz té win. části a tadá. Jakmile v budoucnu přijde problém, přemažeš widláckou část obrazem. A když nastavíš aby se uživatelské widlácké profili ukládali na serveru (dáš jim třeba 0,5 GB) tak ani nepoznají přeinstalaci, páč pozadí a ten bordel co mají všichni na ploše tam budou mí furt

[radin]

Jistě, připojení do /media tento problém řeší asi lépe, ale už to vyžaduje jistý zásah, protože většina aplikací má standardně přednastaveno ukládání dat - a nejen nastavení ve skrytých adresářích, ale i uživatelských - do /home/uživatel. Pro dlouhodobé použití není problém si to přizpůsobit, případně udělat linky. Já to řeším uvedeným způsobem proto, že jak jsem psal: hledám vhodnou variantu, takže je to nejrychlejší a nejmíň "bolestivé". A protože mezi jednotlivými "pokusy" vždy v testovaném prostředí nějaký čas pracuji, dokumenty přibývají a přibývají..
Možností je vždycky víc a každý si postupně tu svou najde a o tom to v linuxu je. Uvedl jsem to proto, abych varoval před "hloupostí" nechat vše na jedné partišně, protože sám jsem se tak před pár lety připravil o cca 500 fotek z rekonstrukce domu... ;(