Rozhodl/a jsem se, že by se mi k práci občas hodil 4K monitor, tak jsem si koupil/a Samsung U32H850 a zažil/a jsem několik týdnů bojů, aby všechno fungovalo alespoň přijatelně. Nyní už asi nepotřebuji žádnou konkrétní radu, ale chtěl/a bych tu poskytnout svoje zkušenosti pro další uživatele, kteří se rozhodnou pro podobný krok jako já. Nebo mi možná poradíte, co jsem udělal/a špatně nebo jak na ten zbytek problémů, které ještě přetrvávají. (Zvlášť ti, kdo sami 4K monitor mají.) Nebo mě také můžete opravit či doplnit, pokud máte zkušenosti jiné.
Předem uvádím, že používám
Ubuntu Studio 18.04 a neměnil/a jsem ani výchozí prostředí (Xfce) ani kompozitor ani řadu jádra (4.15.0).
Když jsem monitor poprvé připojil/a HDMI kabelem ke své staré grafické kartě AMD, ukázalo se, že ta nepodporuje 4K rozlišení vůbec (takže nějakou dobu jsem byl/a odkázaný/á na Full HD rozlišení, které vypadá na 4K monitoru hůř něž na Full HD monitoru – rozmazaně.)
Grafická karta na mém notebooku kupodivu 4K rozlišení zvládla, ale jen s obnovovací frekvencí 30 Hz, což je vynikající pro prohlížení statických obrázků, ale už ne pro video, animace či hry. Teprve pak jsem se dozvěděl/a, že VGA a DVI vůbec 4K rozlišení neumožňují a HDMI 1.4 ho kvůli omezenému datovému toku umožňuje maximálně při frekvenci 30 Hz.
Plnou podporu 4K rozlišení má pouze HDMI 2.0 (které ovšem musí podporovat jak grafická karta, tak monitor, a dokonce zřejmě i kabel)
a DisplayPort.
Tak jsem si pořídil/a novou grafickou kartu MSI VGA NVIDIA GeForce GT 1030, protože jsem ani při zoufalém hledání nenašel/a žádnou s čipem AMD, podporou 4K rozlišení, více než jedním výstupním portem a stoprocentně pasivním chlazením (i větráku na CPU bych se chtěl/a časem zbavit a opravdu nechci, aby mi pod stolem hučela ještě grafická karta).
Do HDMI portu grafické karty jsem připojil/a svůj hlavní (stávající, Full HD) monitor; 4K monitor jsem připojil/a na DisplayPort.
První zásadní problém byl vytížený procesor a mizerný výkon grafiky. Zkusil/a jsem novější jádro (HWE); výkon se trochu zlepšil, ale na video to stále nebylo. Tak jsem se vrátil/a k původnímu jádru a nainstaloval/a proprietární ovladače NVIDIA. Ty pak problémy s výkonem vyřešily.
Zůstaly však jiné problémy:
- Grafická karta při startu zobrazuje výpisy jen na DisplayPort; HDMI ignoruje, dokud nenaběhne X-server, což je poměrně nepříjemné, když je 4K monitor postavený na bok jako u mě.
- Když jsem 4K monitor vypnul/a, počítač se choval, jako bych ho odpojil/a, takže rozházel panely a okna (ikony na ploše naštěstí nemám). Je prý záměrná součást specifikace DisplayPortu, aby se vypnutý monitor choval jako odpojený! To je pro mě dost nepřijatelné, nejen kvůli rozházení plochy, ale také proto, že si občas nahrávám dění na ploše screencasterem a video pak projdu, abych věděl/a, co se dělo v době mé nepřítomnosti. Nevidím důvod mít při tom zapnutý monitor a považuji za nedostatek X-serveru, že mu nemohu říct, aby se choval, jako že na daném portu grafické karty je připojený určitý monitor, a ignoroval, že ve skutečnosti tam není nebo je tam jiný.
- Při přehrávání videa se opět objevil tearing, který už jsem u čipu AMD měl/a vyřešený.
První dva problémy jsem vyřešil/a tak, že jsem zapojil/a hlavní Full HD monitor DVI kabelem a přes redukci do DisplayPortu (tím pádem se k němu grafická karta chová jako k hlavnímu a díky DVI se nedozví, když monitor vypnu, takže nemá důvod rozházet panely nebo rušit screencasting) a 4K monitor jsem připojil/a kabelem HDMI 2.0. Nastavení u něj sice uvádí obnovovací frekvenci 30 Hz, ale je v té nabídce dvakrát a pocitově mi připadá, že ve skutečnosti to je 60 Hz, takže jsem spokojený/á. Tearing jsem částečně vyřešil/a potlačením kompozitoru v celoobrazovkovém režimu (volba „Použít přímé zobrazování v režimu celá obrazovka“ ve Vyladění správce oken na poslední kartě) a použitím SMPlayeru místo VLC (ačkoliv u VLC by to asi šlo také, kdybych si opravdu hodně dlouho vybíral/a výstupní metodu videa). Nicméně na tearing na 4K monitoru jsem pak narazil/a i při zkoušení Ubuntu MATE 20.04, takže to asi nebude jen vina Xfce; kdo ví, zda to nedělají ty proprietární ovladače...
Přetrvávající problémy jsou následující:
- 4K monitor má ovládání joystickem, takže ho nelze vypnout, když nemá signál, protože se vypíná přes nabídku a bez signálu uživatele do té nabídky nepustí. Tato situace naštěstí nenastává často a řeším to „po mužsku“ vytažením ze zásuvky.
- V Xfce nelze vyhradit místo na rozhraní mezi displeji, aby do něj nezasahovala okna maximalizovaná na jeden z displejů. Vyhrazené místo musí být na okraji virtuální plochy.
- 4K rozlišení je na úhlopříčku 33" příliš vysoké; text, pokud se nezvětší, je na něm velmi špatně čitelný.
- 4K monitor má podstatně větší spotřebu než Full HD monitor; naměřil/a jsem při provozu 36 W (na stránce prodejce se dokonce uvádí 61 W), zatímco u Full HD monitoru jsem naměřil/a za provozu pouhých 6 W. Je tedy výhodnější mít zapnuté tři Full HD monitory než jeden 4K.
Kdybych byl/a věděl/a, co mě čeká, raději bych si do původní grafické karty zapojil/a další dva Full HD monitory a myslím, že by to pro můj způsob použití bylo lepší než 4K monitor (i když by mi mohla shořet, protože už předtím se dost přehřívala), stejně je i na YouTube 4K videí zatím docela málo a VLC má interaktivní zoom, kterým si mohu z 4K videa vyříznout určitou část a vidět ji v plných detailech.