Unity je jednoduché a vhodné pro začatečníky, a ostatní buď brblaj nebo si poradí jinak.
Já si už s Ubuntu poradil a dál to s ním vydržím, ale jdu si také postěžovat.
Přecházel jsem totiž z 10.04 LTS. Proč, proč mění věci, které fungují a na které jsou uživatelé zvyklí z minulých vydání? Teď pár postřehů :
1) Unity je pro mě strašné. Vyzkoušel jsem ho a tak pitomé ovládání jsem ještě nezažil. Je to ovšem pouze můj názor jednoho zakyslého ajťáka. S počítači dělám až od roku 1988, takže asi nechápu dnešní generaci uživatelů a uživatelskou přívětivost programů. Takže jsem nainstaloval gnome-panel, používám ho v "urychlené" verzi s efekty. Proč musím ještě ručně nastavovat zobrazení připojených zařízení na ploše ? Nastavím uživatelsky velmi přívětivou akcí podle návodu na netu:
gsettings set org.gnome.desktop.background show-desktop-icons true
#Po restartu
gsettings set org.gnome.nautilus.desktop volumes-visible true
Opět u mě Ubuntu boduje, začínám si připadat jako opravdový počítačový odborník.
2) Kliknu pravým tlačítkem na panel a nic. Co se děje? Po pár minutách důkladného studia netu zjišťuji, že se musí vyvolat nastavovací menu novou, revoluční a naprosto intuitivní kombinací stisku kláves levý ALT+tlačítko WIN a pravé tlačítko myši. Ubuntu boduje, tato kombinace musí napadnout úplně každého a úplně intuitivně. Zvlášť, když na některých fórech radí i chybnou kombinaci levý ALT+pravé tlačítko myši. Možná fungovalo v nějaké předchozí verzi a přidáním dalšího tlačítka toto nastavení ještě o mnoho vylepšili. Ještě bych vývojářů Ubuntu(nebo Gnome, nevím kdo je pachatel) doporučil stisknout ke stávající zkratce tlačítko + na numerické klávesnici. Dobře by se to dělalo nosem, jedna ruka je obsazená myší, druhá klávesami WIN a ALT a tímto je zajištěno, že uživatel musí opravdu vědět, co dělá a co chce.
3) Musel jsem nainstalovat CCSM a zprovozňovat zkratku ALT+TAB zatrhnutím "Static Application Switcher", celkem vtipná záležitost. Asi se chtějí v Ubuntu odlišit a revolučně usnadní přechod uživatelům z jiných OS. Navíc se CCSM párkrát odporoučel při nějaké kombinaci nastavení. Aspoň jsem poslal pár chybových hlášek do Canonicalu. Revolučně nastavení přes CCSM vylepšili, teď už uživatele varuje, že nastavení radši dělat nemají.
4) Vyzkoušel jsem přenastavit přepínač ploch, aby byly v řadě a ne ve čtverci. Po této náročné operaci se celé prostředí "rozhasilo". Vyřešil to boot do roota a smazání konfiguráků Compizu. Aspoň byla legrace. Pocvičil jsem se a pořádně si zapamatoval, jaké jsou mé funkční a vyhovující kombinace nastavení efektů.
5) Chtěl jsem si upravit barvy prostředí a další překvapení. Kde se to dělá ? Kam se podělo původní klikátko? Něco jde po nainstalování tweak tools, ale barvy nikde. Opět zoufalé googlení a hurrá, editace konfiguráků v /usr/share/themes. Ovšem další překvapení - stejnou věc upravovat na 3 místech. WTF?
/usr/share/themes/Ambiance/gtk-3.0/settings.ini
/usr/share/themes/Ambiance/gtk-3.0/gtk.css
/usr/share/themes/Ambiance/gtk-2.0/gtkrc
A pak ještě jedno překvapení na závěr, formát configu. Který programátorský ignorant může napsat konfigurační volbu v jedné řádce takto ?
[Settings]
gtk-color-scheme = "base_color:#ffffff\nbg_color:#f6f4f2\ntooltip_bg_color:#f5f5b5\nselected_bg_color:#c9cce1\ntext_color:#3C3C3C\nfg_color:#4c4c4c\ntooltip_fg_color:#000000\nselected_fg_color:#ffffff\nlink_color:#DD4814\nbg_color_dark:#3c3b37\nfg_color_dark:#dfdbd2"
Opět Ubuntu boduje, tolik zábavy se změnou barev jsem ještě v předchozích verzích neměl.
6) Přidávání spouštěče spuštěním gnome-desktop-item-edit ~/Plocha/ --create-new je velká změna k lepšímu a k uživatelské "přívětivosti". Opět může každý daleko jednodušeji přidat spouštěč na plochu proti minulé verzi.
7) Chci si prohlédnou a nastavit aplikace po spuštění a další překvapení. Prázdno. Co se děje?! Opět googlení a spuštění v terminálu :
sudo sed -i 's/NoDisplay=true/NoDisplay=false/g' /etc/xdg/autostart/*.desktopHned je všechno při starém. Ale nedivím se že radši všechno skryli, co se tam všechno spouští...
8 ) U tiskárny jsem chtěl, aby defaultně tiskla černě a ne barevně. V minulém Ubuntu jednoduchá akce, teď jsem opět úplně "intuitivně" spustil webovku na nastavení CUPS a tam ji po "přívětivém" a "snadném" prohledávání voleb nastavil. Hurá.
Takže shrnuto - strávil jsem pár dní hledáním a nastavováním pitomin, které byly v minulém Ubuntu samozřejmostí. Bylo venku pěkně, čas se dal využít daleko lépe. Pořád vám to připadá jako pouhé "brblání"? Musel jsem dost náročnou cestou dostat Ubuntu do původního stavu z předchozího, pouhé dva roky starého LTS vydání a skoro to nešlo(applet drawer jsem už oželel). Ubuntu se totiž vydalo cestou co největší uživatelské přívětivosti - proč se vůbec obtěžovat s nastavovací volbou, my přece víme úplně nejlépe co uživatelům vyhovuje a radši nic uživatele(správce) nastavovat nenecháme.
Téma: Vylévání srdíčka (Přečteno 289739 krát)
