To, co popisuješ je jakýsi 'user space' - koupíš si hw+sw Apple Macintosh PowerPC a pak jen dokupuješ software vymezený verzí MacOS, který používáš v poskytnutém 'uživatelském prostoru'. Na západ od našich hranic běžná záležitost, pro našince vycházející z příkazové řádky s blikajícím kurzorem a dvoupanelovým souborovým manažerem to byla donedávna nedostupná, a snad i nepochopitelná záležitost.
Co se týče podpory kodeků, pokud vím, tak ty byli záležitostí hardvéru - podobně jako instrukce procesoru (SSE, 3DNOW,atd.), zakoupilas nějaký kus hardvéru a ten ti zprostředkoval nějaký multimedální zážitek, to zná a pamatuje spousta lidí od dob standardů Sound Blaster 16. No a od určité doby jsou všechny standardy vesměs integrovány na základních deskách + složené čipy APU integrují zase 3D akcelerátor s procesorem.
V případě třeba HEVC-AAC, tak tam by měla být taky hardvérová podpora. Ale pokud se na straně softvéru používá softvérová emulace (tak jak jste tady někomu nedávno radili, aby si vypnul HW dekódování videa h.264 ve VLC), tzn. ještě větší zátěz procesoru navíc, tak tady je asi potřeba zaklepat na toho, kdo vyvíjí ten softvér a ne začít házet do koše čipy, které hardvérově třeba ten standard h.265 i AAC umí.
Jinak o 32bitové platformě se zmiňuji proto, že ta byla potopena na úkor 64bitů vcelku nedávno a začalo to nenápadně kvůli adresaci větší paměti. Což je celkem ošidná věc, pokud někdo neví, kdo se tím zabývá, co je třeba dual channel, triple channel - protože pouze s aktivací této technologie má větší význam zajímat se o adresaci více paměti - pokud mi 16 GB Ram poběží na základní šířce sběrnice, s datovou propustností jako bych měl třeba jednu 8GB paměť, tak si toho výkonu moc neužiju.
Instrukce procesoru pro 32bit pak zůstávají stejné, když je to ten stejný procesor - a hlavně, převážná většina aplikací se vyvíjela na 32bitech a na 64bity se portovala. Tzn. na 32bitech běžel ten softvér líp, než na 64bitu a s tou alokací paměti a místa na disku je to právě naopak než píšeš - na 32bitovém procesoru mi spuštěný systém s Xfce 4.10 + jedno okno Firefoxu zabíralo nějakých 250 MB Ram, avšak to stejné sezení na 64bitu to bylo okolo 750 MB Ram.
Takže, jak jsem se ti snažil napovědět - ta "zpětná kompatibilita" asi zůstane z důvodů finančních - dokážeš si snad představit ten rozdíl vyvíjet SW na starším, hojně rozšířeném, tzn. snadno dostupném "železe", oproti nejnovějším, nevyzkoušeným a nerozšířeným platformám ?
Power PC to už dávno není, i když si ho pamatuju, tedy dost matně, bylo mi 14 když jsem dostala svůj první počítač a byl to Macintosh s tuším OS8 (nebo možná i 7, byl to rok 1994). A od té doby se držím Maců, z důvodů moc dobré zkušenosti. Vzpomínám si, jak kamarád přinesl CD s MP3 soubory, u něj na PC (nějaké Pentium s 8 MB RAM a Windows 95) se to sekalo a na mém Macintoshi to normálně hrálo. Blikající kurzor a černou obrazovku neznám, já jsem začala s GUI a s dalšími počítači jsem se setkala až na střední škole, kde byly Windows 98 a měla jsem tam dost velký problém, protože můj Macintosh už neměl disketovou mechaniku, zato měl dva USB porty a dostala jsem k němu jako dárek obrovský 8 MB flashdisk, ale PC ještě USB neměly, takže jsem domácí úkoly musela dělat ve škole, protože jsem to neměla jak přenést 😂 Word a Excel jsem měla, ale prostě nebylo jak dostat soubor z mého Macu do školního PC, to bylo dost vtipné. A jinak v mé bublině je nákup HW a SW běžná záležitost i v CZE, ne jen na západě.
Jasný, ale když HW umí AAC, tak umí i HE-AAC, protože to je zvukový formát a ten se snad ani nijak neakceleruje a pokud ano, tak se o tom nemluví. h265 je jasné, to musí umět HW, aby to jelo úsporně přes grafiku. Ale u HE-AAC je omezení licenční. On je to formát, který je na Macu normálně integrovaný, ve Windows se dá normálně přehrávat a dá se to nějak dostat i do toho Handbrake, ale v Linuxu mi to funguje jen v Manjaro (resp. asi v každém distru používajícím AUR), kde se vlastně zkompiluje Handbrake s plnou podporou, na mém Ryzenu 9 5950X s 32 GB RAM a RTX 3070 to trvá několik minut. Ale zlobí mě to omezení, osobně bych byla ochotná si za podporu klidně zaplatit, ale ne se dozvědět suché konstatování, že to kvůli licenci nejde. Licence mě nezajímá.
Kolik umí 32 bitů použít RAM? 4 GB? To bylo málo už v roce 2014, kdy Apple naposledy vydal MacBook Air se 4 GB RAM a bylo to dost utrpení používat. Já jsem v té době měla 16 GB RAM (což na Macu mám vlastně i teď) a PC jsem v té době ještě neměla 😊 Jinak když Apple vyhodil podporu 32 bitů, zmenšila se velikost instalačky macOS o 3 GB a čistě 64 bitový macOS byl na stejném železe subjektivně mnohem rychlejší. Co se týče spotřeby RAM, to jsem nikdy nijak nezkoumala, zastávám názor, že RAM je od toho, aby se používala a mít hromadu RAM a z toho 2/3 prázdné je zbytečné plýtvání. Nevím jak ve Windows nebo v Linuxu, neumím to tam změřit, ale na Macu mám okamžitě po čistém startu zabráno skoro celých 16 GB RAM, většina je cache pro urychlení spuštění běžně používaných programů. A systém mi swapuje jen tehdy, když neprozřetelně otevřu několik desítek RAW fotek z EOS 7D mkII na zpracování najednou. A nějak mi těch 32 bitů nechybí, ostatně nějak mi nechybí ani Intel a zjistila jsem, že všechny aplikace mám nativní, Rosetta byla použita naposledy před třemi lety. A myslím si, že pro normální uživatele to nebude problém na žádném OS. A vy speciální uživatelé budete mít jistě nějakou speciální možnost.
A ano, dokážu si představit ten rozdíl vyvíjet na starých platformách vs moderních. To druhé bude mnohem rychlejší a pohodlnější.
To nevím kdo kam co zkopíroval, ale Snap se jednoho dne v Ubuntu objevil a nebylo v něm vůbec nic. Snap se o závislosti starat nemusí, když v něm nejsou systémové součásti, ani Chromium není systémová součást. Akorát není moc praktcký, pokud se prostřednictvím Snapu aktualizuje na nepoužitelné verze. To je jako donést s radostí kanystr benzínu někomu, komu došel benzín a omylem mu ho vylít pod kapotu, nebo třeba pod nohy - bude na tom stejně jako předtím a ještě k tomu bude smrdět:D.
Podobně jako kdyby vzal někdo Apt a distribuoval by v něm nějakou typickou komponentu z Linuxu v Macos, nebo ve Windows. Třeba Wine, nebo třeba knihovny Gtk+ jsem zahlídl ve Windows - malicherností si nikdo moc nevšímá:).
Já vlastně nevím, jak funguje snap, ale vím jak funguje Flatpak a je to stejný princip jako .app na macOS, prostě zabalené potřebné soubory v jednom balíčku, kde jsou i potřebné knihovny. Ano, balíček je větší než instalace přes apt, ale bude ti fungovat naprosto všude, jen ho vezmeš a spustíš a neřešíš, že ti chybí knihovna nebo že potřebuješ verzi 123 a máš verzi 123.4... V Manjaro po přechodu na Wayland, teď před Vánoci, mi přestal fungovat MS Edge, nezobrazilo se okno (měla jsem instalaci z AUR). Přeinstalace nepomohla, tak jsem použila Flatpak a ten funguje. A subjektivně mi přijde, že se spouští rychleji, i když jestli to je 0.8 sekundy nebo jedna celá fakt nepoznám. Ale hlavně aktualizace je rychlejší, z AUR se to kompiluje, takže u MS Edge to trvalo tak dvě minuty, teď je aktualizace za pár sekund hotová.
A mám ve Flatpaku i Plex klienta (na přehrávání uložených filmů a seriálů z NASu, kde mi běží server), nevím kdo se o to stará, oficiální to není, ale funguje to bezvadně.
Upřímně, teď mě napadá, že snad v Manjaro ani podporu Snap nemám, budu se muset kouknout. Ale Flatpak je normálně systémově řešený.